FEIX Karel 1.10.1903-30.7.1972: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 49: Řádka 49:
 
1973, s. 81; Český hraný film 2, 1930–1945, 1998; 3, 1943–1960, 2001;
 
1973, s. 81; Český hraný film 2, 1930–1945, 1998; 3, 1943–1960, 2001;
 
4, 1961–1970, 2004, rejstřík; Knapík, s. 78–79; www.fdb.cz.
 
4, 1961–1970, 2004, rejstřík; Knapík, s. 78–79; www.fdb.cz.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/404194 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Jiří Martínek
 
Jiří Martínek

Verze z 29. 11. 2018, 15:26

Karel FEIX
Narození 1.10.1903
Místo narození Třeboň
Úmrtí 30.7.1972
Místo úmrtí Praha
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137076

FEIX, Karel, * 1. 10. 1903 Třeboň, † 30. 7. 1972 Praha, filmový producent, scenárista

Vystudoval obchodní akademii, 1923–29 pracoval v Rückelových sklárnách v Bradle na Chrudimsku. 1929 se přestěhoval do Prahy, kde našel místo ve velkoobchodu C. M. Šimek. Již tehdy se začal zajímat o filmovou tvorbu a externě pracoval jako produkční, plně se filmu věnoval od 1934, kdy se stal výkonným ředitelem Filmové a produkční společnosti Nationalfilm (za okupace jedna ze dvou českých firem vedle Lucernafilmu M. Havla). Od 1938 byl členem Filmového poradního sboru ministra obchodu za Svaz filmového průmyslu a obchodu. Psal i scénáře (Armádní dvojčata, Jarčin profesor, Ideál septimy, všechny 1937; Děti na zakázku, 1938), ve výrobních funkcích se podílel na filmech Městečko na dlani (1942), Pantáta Bezoušek (1941), Pelikán má alibi (1940) či Počestné paní pardubické (1944). Mezi umělci nebyl příliš populární, vycházel vstříc spíše divákům než uměleckým ambicím některých tvůrců, dokázal ale udržet jak slušnou kvalitu vyráběných filmů, tak i odstup od nacistického režimu.

Po skončení války se zapojil do budování zestátněné kinematografie jako jeden z vedoucích pracovníků nově založeného Československého státního filmu, připravovaného za F. účasti již během okupace. 1945–47 vedl na Barrandově se Z. Reimannem jednu z produkčních skupin, v níž byl natočen i film Nezbedný bakalář (1946), po reorganizaci přešel jako vedoucí výroby k O. Vávrovi, a zejména J. Machovi, s nímž se podílel na mnoha populárních, byť dobově podmíněných filmech (Rodinné trampoty oficiály Třísky, 1948, spoluautor námětu; Racek má zpoždění, 1950, scénář s I. Osvaldem; Haškovy povídky ze starého mocnářství, 1952, námět a scénář, s týmž). Od poloviny padesátých let se věnoval více organizační práci, výrobní skupina Brož-Feix patřila k předním v českém filmu a spolupracovala i na kvalitních snímcích různých žánrů (Smrt si říká Engelchen, 1963, Obchod na korze, 1965, Ta naše písnička česká, 1967, Světáci, 1969 aj.). Jako scenárista (Florián, 1961) se uplatňoval již málo. 1963 byl oceněn vyznamenáním Za vynikající práci.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 184; L. Bartošek, Filmový kalendář 1973, s. 81; Český hraný film 2, 1930–1945, 1998; 3, 1943–1960, 2001; 4, 1961–1970, 2004, rejstřík; Knapík, s. 78–79; www.fdb.cz.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek