Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FEJFALÍK Julius Ferdinand 15.2.1833-30.6.1862

{{Infobox - osoba
| jméno = Julius Ferdinand FEJFALÍK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 15.2.1833
| místo narození = Znojmo
| datum úmrtí = 30.6.1862
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 99-100
}}

'''FEJFALÍK, Julius Ferdinand''' ''(též FEIFALIK), * 15. 2. 1833 Znojmo, † 30. 6. 1862 Vídeň (Rakousko), literární historik''

Pocházel z německé rodiny právníka Johanna F., poslance
za šternberský okres na kroměřížském sněmu a moravského
zástupce ve Frankfurtském parlamentu. F. 1850 absolvoval
brněnské
gymnázium a odešel do Vídně na právnickou fakultu.
Tam se brzy začal věnovat, jako žák germanisty F. Pfeiffera,
klasického filologa H. Bonitze a slavisty F. Miklosiche, německé
a slovanské filologii a literatuře. Další vzdělání v německé
středověké literatuře 1856–57 v Berlíně a Heidelberku, kde
byl žákem bratří Grimmů a M. Haupta, mu umožnilo získat
stipendium. Po návratu se stal ve Vídni úředníkem Univerzitní,
později Dvorní knihovny. 1861 onemocněl tuberkulózou
a záhy chorobě podlehl.

Zanechal objemné vědecké dílo. Publikoval je v českých a německých
periodikách: ''Die Biene'' (Nový Jičín 1858), ''Kritische Blätter für Literatur und Kunst'' (Praha 1858), ''Wiener Zeitung'',
''Zeitschrift für die österreichischen Gymnasien'', 
''Schriften der historisch-statistischen Sektion der mährisch-schlesischen Gesellschaft''
''zur Beförderung des Ackerbaues... und der Landeskunde'' (Brno), ''Notizenblatt'' (téže společnosti). Většina jeho stěžejních
děl vyšla ve vídeňských ''Sitzungsberichte der philosophisch-historischen'' 
''Classe der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften''.
Vyrostl na pomezí kultur a v souvislosti s tím zkoumal literární
vztahy v západoevropském kontextu. Komparatistická metoda,
kterou vedle V. B. Nebeského jako jeden z prvních při
studiu starého českého písemnictví použil, mu umožnila moderně
koncipovat edice textů. Vycházel z germanistiky. 1858
vydal hornoněmecké básně o dětství Ježíšově, tři mariánské
písně, starohornoněmeckou báseň ''Muspilli''. Zabýval se rozbory
starogermánských básní. Paralelně se zajímal o slavistiku.
Ve své disertaci ''Über das Leben des heiligen Hieronymus von Johannes VIII. Bischof von Olmütz'' (1856) se zabýval osudy českého
rukopisu o tomto světci, který byl uložen v Olomouci.
Ve Vídni uveřejnil v akademických zprávách pojednání o staročeské
''Milostné písni krále Václava'' jako o falzu. 1859–61 tam
vydal sedm literárních pojednání ''Studien zur Geschichte der altböhmischen Literatur'', v nichž se věnoval mj. Smilu Flaškovi,
legendám o sv. Prokopu, Panně Marii, sv. Anselmovi
a o sv. Alexiovi. Ve Vídni otiskl také moderně pojatá zkoumání
o staročeské veršové a rýmové technice a antologii staročeské
lyriky pod názvem ''Altčechische Leiche. Lieder und Sprüche des XIV. und XV. Jahrhunderts'' (1862). Nejpozoruhodnějším F. dílem zůstala 1860 vlastním nákladem vydaná kritika ''Rukopisu královédvorského'' s titulem 
''Über die Königinhofer Handschrift''.
Na základě studia autentického staročeského básnictví
zpochybnil, podobně jako někteří jeho současníci, pravost
rukopisu jak po stránce obsahové, tak formální. Poukázal na
to, že historické písně v ''Rukopisu'' nemohou být lidové, ale že
vznikly mnohem později, a to i přesto, že čerpají látku z dob
pohanských a že jsou dílem jednoho autora. V důkazech se
opíral také o materiál a bádání německých paleografů a historiků.
Česká společnost se proto F. zřekla a přiřkla mu nepřátelskou
německou pozici. Svou cenu neztratily F. exkurzy do
autentické staročeské literatury. 1858 otiskl v ''Lumíru'' pojednání
''Smrtná neděle na Moravě''. Dva roky po smrti vyšla práce
''Volksschauspiele aus Mähren'' (1864), původně připravovaná
pro ''Časopis českého muzea''.

Přátelské styky udržoval s P. Chlumeckým, jejich korespondence
obsahuje F. plány k zamýšleným dějinám české literatury.

'''L:''' Wurzbach 4, s. 161–162; 11, s. 403–404; ADB 6, s. 1877; sh, J. F., in:
Lidové noviny 15. 2. 1933; RSN 3, s. 46; OSN 9, s. 73; MSN 2, s. 705;
B. Pernica, Písemnictví na západní Moravě, b. d., s. 74; zb, J. F. K osmdesátému
výročí jeho smrti, in: Lidové noviny 30. 6. 1942; J. Kolár, Z F.
korespondence s Prahou, in: Sborník NM, řada C, 16, 1971, s. 135–138;
týž, F. dopisy českým vědcům, in: Literární archiv 8/9, 1974, s. 457–471; týž,
F. korespondence na Moravu, in: Strahovská knihovna 12–13, 1982, s. 201–
204; týž, J. F. – kapitola z dějin české literární historie, in: Česká literatura
34, 1986, č. 4, s. 339–348; Lidové hry z Moravy. Sbírka J. Feifalika, týž (ed.),
1986; ISN 7, s. 169; ÖBL 1, s. 290; BL 1, s. 332; LČL 1, s. 687–688; MSA
110/93, s. 22; J. Kolár, F. listy A. V. Šemberovi, in: Literární archív 21/22,
1987, s. 193-203; Kutnar, s. 356–357.

'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP, Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/269234 Bibliografie dějin Českých zemí]

Marcella Husová
  
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]

[[Kategorie:1833]]
[[Kategorie:Znojmo]]
[[Kategorie:1862]]
[[Kategorie:Vídeň]]