Verze z 15. 11. 2019, 15:12, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FEJFALÍK Julius Ferdinand 15.2.1833-30.6.1862

Z Personal
Julius Ferdinand FEJFALÍK
Narození 15.2.1833
Místo narození Znojmo
Úmrtí 30.6.1862
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 99-100

FEJFALÍK, Julius Ferdinand (též FEIFALIK), * 15. 2. 1833 Znojmo, † 30. 6. 1862 Vídeň (Rakousko), literární historik

Pocházel z německé rodiny právníka Johanna F., poslance za šternberský okres na kroměřížském sněmu a moravského zástupce ve Frankfurtském parlamentu. F. 1850 absolvoval brněnské gymnázium a odešel do Vídně na právnickou fakultu. Tam se brzy začal věnovat, jako žák germanisty F. Pfeiffera, klasického filologa H. Bonitze a slavisty F. Miklosiche, německé a slovanské filologii a literatuře. Další vzdělání v německé středověké literatuře 1856–57 v Berlíně a Heidelberku, kde byl žákem bratří Grimmů a M. Haupta, mu umožnilo získat stipendium. Po návratu se stal ve Vídni úředníkem Univerzitní, později Dvorní knihovny. 1861 onemocněl tuberkulózou a záhy chorobě podlehl.

Zanechal objemné vědecké dílo. Publikoval je v českých a německých periodikách: Die Biene (Nový Jičín 1858), Kritische Blätter für Literatur und Kunst (Praha 1858), Wiener Zeitung, Zeitschrift für die österreichischen Gymnasien, Schriften der historisch-statistischen Sektion der mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues... und der Landeskunde (Brno), Notizenblatt (téže společnosti). Většina jeho stěžejních děl vyšla ve vídeňských Sitzungsberichte der philosophisch-historischen Classe der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Vyrostl na pomezí kultur a v souvislosti s tím zkoumal literární vztahy v západoevropském kontextu. Komparatistická metoda, kterou vedle V. B. Nebeského jako jeden z prvních při studiu starého českého písemnictví použil, mu umožnila moderně koncipovat edice textů. Vycházel z germanistiky. 1858 vydal hornoněmecké básně o dětství Ježíšově, tři mariánské písně, starohornoněmeckou báseň Muspilli. Zabýval se rozbory starogermánských básní. Paralelně se zajímal o slavistiku. Ve své disertaci Über das Leben des heiligen Hieronymus von Johannes VIII. Bischof von Olmütz (1856) se zabýval osudy českého rukopisu o tomto světci, který byl uložen v Olomouci. Ve Vídni uveřejnil v akademických zprávách pojednání o staročeské Milostné písni krále Václava jako o falzu. 1859–61 tam vydal sedm literárních pojednání Studien zur Geschichte der altböhmischen Literatur, v nichž se věnoval mj. Smilu Flaškovi, legendám o sv. Prokopu, Panně Marii, sv. Anselmovi a o sv. Alexiovi. Ve Vídni otiskl také moderně pojatá zkoumání o staročeské veršové a rýmové technice a antologii staročeské lyriky pod názvem Altčechische Leiche. Lieder und Sprüche des XIV. und XV. Jahrhunderts (1862). Nejpozoruhodnějším F. dílem zůstala 1860 vlastním nákladem vydaná kritika Rukopisu královédvorského s titulem Über die Königinhofer Handschrift. Na základě studia autentického staročeského básnictví zpochybnil, podobně jako někteří jeho současníci, pravost rukopisu jak po stránce obsahové, tak formální. Poukázal na to, že historické písně v Rukopisu nemohou být lidové, ale že vznikly mnohem později, a to i přesto, že čerpají látku z dob pohanských a že jsou dílem jednoho autora. V důkazech se opíral také o materiál a bádání německých paleografů a historiků. Česká společnost se proto F. zřekla a přiřkla mu nepřátelskou německou pozici. Svou cenu neztratily F. exkurzy do autentické staročeské literatury. 1858 otiskl v Lumíru pojednání Smrtná neděle na Moravě. Dva roky po smrti vyšla práce Volksschauspiele aus Mähren (1864), původně připravovaná pro Časopis českého muzea.

Přátelské styky udržoval s P. Chlumeckým, jejich korespondence obsahuje F. plány k zamýšleným dějinám české literatury.

L: Wurzbach 4, s. 161–162; 11, s. 403–404; ADB 6, s. 1877; sh, J. F., in: Lidové noviny 15. 2. 1933; RSN 3, s. 46; OSN 9, s. 73; MSN 2, s. 705; B. Pernica, Písemnictví na západní Moravě, b. d., s. 74; zb, J. F. K osmdesátému výročí jeho smrti, in: Lidové noviny 30. 6. 1942; J. Kolár, Z F. korespondence s Prahou, in: Sborník NM, řada C, 16, 1971, s. 135–138; týž, F. dopisy českým vědcům, in: Literární archiv 8/9, 1974, s. 457–471; týž, F. korespondence na Moravu, in: Strahovská knihovna 12–13, 1982, s. 201– 204; týž, J. F. – kapitola z dějin české literární historie, in: Česká literatura 34, 1986, č. 4, s. 339–348; Lidové hry z Moravy. Sbírka J. Feifalika, týž (ed.), 1986; ISN 7, s. 169; ÖBL 1, s. 290; BL 1, s. 332; LČL 1, s. 687–688; MSA 110/93, s. 22; J. Kolár, F. listy A. V. Šemberovi, in: Literární archív 21/22, 1987, s. 193-203; Kutnar, s. 356–357.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha; LA PNP, Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová