FEJFAR František 4.12.1868-11.12.1915: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 11.12.1915
 
| datum úmrtí = 11.12.1915
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik
+
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik<br />48- Politický publicista
48- Politický publicista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 100
 
}}
 
}}
  

Verze z 15. 11. 2019, 15:12

František FEJFAR
Narození 4.12.1868
Místo narození Nová Paka
Úmrtí 11.12.1915
Místo úmrtí Praha
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
48- Politický publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 100
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54873

FEJFAR, František, * 4. 12. 1868 Nová Paka, † 11. 12. 1915 Praha, finančník, bankéř, publicista

Absolvoval pražskou obchodní akademii. 1885–90 působil v harrachovských sklárnách na Novém Světě. Poté pracoval tři roky ve Vídni jako cizojazyčný korespondent a 1893–96 jako účetní v Občanské záložně v Nové Pace. 1896 nastoupil do Zemské banky Království českého, 1911 se stal jejím ředitelem a výrazně se podílel na prosperitě bankovního domu. Zasloužil se o sanaci či podporu řady bank a záložen, také např. o sanaci Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové. Zasedal rovněž v představenstvu Dělnické úrazové pojišťovny pro Království české v Praze.

Současně patřil jako znalec anglického a francouzského jazyka k vyhledávaným odborníkům a poradcům v oblasti obchodu a statistiky peněžních ústavů. Napsal učebnici o anglické obchodní korespondenci a francouzské obchodní terminologii a frazeologii. Popularitu si získal i jeho spisek o prospěchu šetření, který byl opakovaně vydáván ještě za první republiky. Historickou hodnotu neztratila kniha o peněžních ústavech, která přinesla první systematický přehled 1150 tehdejších peněžních ústavů v českých zemích a analýzu jejich finanční situace. F. v ní sledoval pobočky Rakousko-uherské banky, zemské ústavy, akciové společnosti s jejich pobočkami, pobočky zahraničních peněžních ústavů, spořitelny, okresní hospodářské záložny, poštovní spořitelní úřad s jeho sběrnami, úvěrní společenstva a spolky. V práci O směnce ve službách obchodu a úvěru F. podal populární výklad o vzniku a vývoji směnky jako platebním prostředku založeném na vzájemné důvěře a o rozšíření praxe půjčování. Jejich historii sledoval až do středověku.

Oženil se s Boženou, roz. Kotíkovou, s níž měl syna Ladislava (* 1896) a dceru Boženu (* 1898).

D: Anglická korespondence obchodní pro vyšší školy obchodní i pro praktické potřeby obchodníka, 1896; Francouzská terminologie a frazeologie obchodní, 1897; Peněžní ústavy v Království českém roku 1897, 1899; Cesty k obohacení obchodních vědomostí v cizině, 1902; O vývoji a dnešním stavu českého peněžnictví, 1906; O směnce ve službách obchodu a úvěru, 1907; Pracujme, šetřme, střádejme!, 1907; Nechtějme zůstati chudými!: Pracujme, šetřme, střádejme, 1913.

L: OSN 28, s. 406; ISN 7, s. 169; nekrolog, in: Obzor národohospodářský 21, 1916, s. 109; http://www.bibliothecaeconomica.cz/library/author/detail/ Fejfar%2c+Franti%C5%A1ek.

Antonie Doležalová