Biografický slovník
FELBER Stanislav 7.5.1905-27.10.1956: Porovnání verzí
(FELBER_Stanislav_7.5.1905-27.10.1956) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 27.10.1956 | | datum úmrtí = 27.10.1956 | ||
| − | | místo úmrtí = Bratislava | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
| povolání = 56- Filozof | | povolání = 56- Filozof | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FELBER, Stanislav,''' ''* 7. 5. 1905 Praha, † 27. 10. 1956 Bratislava (Slovensko), filozof, matematik, překladatel, účastník 2. odboje'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z úřednické rodiny. Středoškolská studia absolvoval | ||
| + | 1924 na gymnáziu v Praze, poté studoval 1924–29 matematiku | ||
| + | a fyziku na Přírodovědecké fakultě UK. 1929/30 | ||
| + | působil na gymnáziu v Táboře. Od 1930 žil a pracoval na | ||
| + | Slovensku. 1930–39 učil na gymnáziu a 1939–45 na Učitelském | ||
| + | ústavu v Prešově, 1934–35 vedl též kurz esperanta | ||
| + | pro gymnazisty. V období Slovenského povstání byl propuštěn | ||
| + | ze školství, zapojil se do ilegální činnosti směřující k obnově | ||
| + | Československa, angažoval se politicky, stal se jedním | ||
| + | z prvních pracovníků revolučních orgánů moci v Prešově. | ||
| + | Od 1945 působil v Bratislavě ve Filozofickém ústavu SAV . | ||
| + | Zájem o matematiku a fyziku rozšířil o problematiku vývoje | ||
| + | přírodních věd a filozofie. V první práci inspirované novopozitivismem | ||
| + | ''Základy matematiky'' (1940) se zabýval euklidovskou | ||
| + | a neeuklidovskou geometrií. Ve čtyřicátých letech | ||
| + | uveřejňoval studie ve ''Filozofickém sborníku'' Matice slovenské | ||
| + | a v časopisu ''Philosophica Slovaca''. V příspěvcích se věnoval | ||
| + | teoretickým a metodologickým problémům přírodních věd, | ||
| + | postupně se přiklonil k teorii marxismu-leninismu a stal se | ||
| + | jedním z jeho hlavních představitelů na Slovensku. Po 1945 | ||
| + | se zajímal rovněž o některé problémy gnozeologie, logiky, vědeckého | ||
| + | ateismu a dějin filozofie. Soustředil se na poznávání | ||
| + | reálného světa, vztah mezi vědomím a podvědomím, dokazoval | ||
| + | dialekticko-materialistickou koncepci vývoje přírody | ||
| + | a společnosti. Propagoval ideologii a politiku KSČ, kritizoval | ||
| + | slovenský stát a náboženství, publikoval ve stranickém tisku, | ||
| + | přednášel a vystupoval v rozhlasu. Vydával knihy, studie | ||
| + | i články o filozofii matematiky, vývoji matematické terminologie, | ||
| + | o historických matematických školách. Ovládal řadu | ||
| + | jazyků včetně orientálních. 1935–52 překládal z angličtiny, | ||
| + | např. Ch. Dickense, W. Scotta, T. Bella, H. V. Longfellowa | ||
| + | aj. Poprvé převedl do slovenštiny Engelsovu ''Dialektiku prírody''. | ||
| + | Na převodech spolupracoval s manželkou Eugénií, roz. | ||
| + | Kopcsányiovou, středoškolskou učitelkou a překladatelkou | ||
| + | (* 1905). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' knihy: Vedomie a podvedomie, Bratislava 1938; Ján Bayer, slovenský | ||
| + | baconista 17. storočia, Bratislava 1953; O vedeckom predvídaní a náboženských | ||
| + | proroctvách, Bratislava 1957; Filozofia matematiky, Bratislava 1959; | ||
| + | studie: Metafyzika a prírodné vedy, in: Filozofický sborník 4, 1943, č. 1–2, | ||
| + | s. 20–37, 88–102; Reálny svet a jeho poznávanie, in: Philosophica Slovaca 1, | ||
| + | 1946, s. 68–103; Použitie a správnosť matematických viet, in: tamtéž 2–3, | ||
| + | 1947–1948, s. 9–57; Podstata matematiky, in: Filozofický časopis 11, 1956, | ||
| + | č. 1, s. 47–65; Filozofické myslenie prešovskej školy, in: Kapitoly z dejín filozofie, | ||
| + | Bratislava 1957, s. 23–57. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' T. Münz, Marxistická filozofia na Slovensku, in: Filozofia 34, 1979, č. 3, | ||
| + | s. 254–265; V. Bakoš, Filozofické myslenie na Slovensku v medzivojnovom | ||
| + | období, Bratislava 1988, s. 15, 192–199, 252, 268, 271; L. Novomeský, | ||
| + | Umenie politiky, politika umenia 2, Bratislava 1989, s. 112, 148; BLS 2, | ||
| + | s. 525–526; Encyclopaedia Beliana 4, Bratislava 2005, s. 345; Osobnosti prešovského | ||
| + | školstva 2, Prešov 2005, s. 20–22; ČBS, s. 138; SČF, s. 121–122. | ||
| + | |||
| + | Alena Táborecká | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:56- Filozof]] | [[Kategorie:56- Filozof]] | ||
Verze z 18. 11. 2017, 19:41
| Stanislav FELBER | |
 | |
| Narození | 7.5.1905 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 27.10.1956 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání |
56- Filozof 64- Překladatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54879 |
FELBER, Stanislav, * 7. 5. 1905 Praha, † 27. 10. 1956 Bratislava (Slovensko), filozof, matematik, překladatel, účastník 2. odboje
Pocházel z úřednické rodiny. Středoškolská studia absolvoval 1924 na gymnáziu v Praze, poté studoval 1924–29 matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě UK. 1929/30 působil na gymnáziu v Táboře. Od 1930 žil a pracoval na Slovensku. 1930–39 učil na gymnáziu a 1939–45 na Učitelském ústavu v Prešově, 1934–35 vedl též kurz esperanta pro gymnazisty. V období Slovenského povstání byl propuštěn ze školství, zapojil se do ilegální činnosti směřující k obnově Československa, angažoval se politicky, stal se jedním z prvních pracovníků revolučních orgánů moci v Prešově. Od 1945 působil v Bratislavě ve Filozofickém ústavu SAV . Zájem o matematiku a fyziku rozšířil o problematiku vývoje přírodních věd a filozofie. V první práci inspirované novopozitivismem Základy matematiky (1940) se zabýval euklidovskou a neeuklidovskou geometrií. Ve čtyřicátých letech uveřejňoval studie ve Filozofickém sborníku Matice slovenské a v časopisu Philosophica Slovaca. V příspěvcích se věnoval teoretickým a metodologickým problémům přírodních věd, postupně se přiklonil k teorii marxismu-leninismu a stal se jedním z jeho hlavních představitelů na Slovensku. Po 1945 se zajímal rovněž o některé problémy gnozeologie, logiky, vědeckého ateismu a dějin filozofie. Soustředil se na poznávání reálného světa, vztah mezi vědomím a podvědomím, dokazoval dialekticko-materialistickou koncepci vývoje přírody a společnosti. Propagoval ideologii a politiku KSČ, kritizoval slovenský stát a náboženství, publikoval ve stranickém tisku, přednášel a vystupoval v rozhlasu. Vydával knihy, studie i články o filozofii matematiky, vývoji matematické terminologie, o historických matematických školách. Ovládal řadu jazyků včetně orientálních. 1935–52 překládal z angličtiny, např. Ch. Dickense, W. Scotta, T. Bella, H. V. Longfellowa aj. Poprvé převedl do slovenštiny Engelsovu Dialektiku prírody. Na převodech spolupracoval s manželkou Eugénií, roz. Kopcsányiovou, středoškolskou učitelkou a překladatelkou (* 1905).
D: knihy: Vedomie a podvedomie, Bratislava 1938; Ján Bayer, slovenský baconista 17. storočia, Bratislava 1953; O vedeckom predvídaní a náboženských proroctvách, Bratislava 1957; Filozofia matematiky, Bratislava 1959; studie: Metafyzika a prírodné vedy, in: Filozofický sborník 4, 1943, č. 1–2, s. 20–37, 88–102; Reálny svet a jeho poznávanie, in: Philosophica Slovaca 1, 1946, s. 68–103; Použitie a správnosť matematických viet, in: tamtéž 2–3, 1947–1948, s. 9–57; Podstata matematiky, in: Filozofický časopis 11, 1956, č. 1, s. 47–65; Filozofické myslenie prešovskej školy, in: Kapitoly z dejín filozofie, Bratislava 1957, s. 23–57.
L: T. Münz, Marxistická filozofia na Slovensku, in: Filozofia 34, 1979, č. 3, s. 254–265; V. Bakoš, Filozofické myslenie na Slovensku v medzivojnovom období, Bratislava 1988, s. 15, 192–199, 252, 268, 271; L. Novomeský, Umenie politiky, politika umenia 2, Bratislava 1989, s. 112, 148; BLS 2, s. 525–526; Encyclopaedia Beliana 4, Bratislava 2005, s. 345; Osobnosti prešovského školstva 2, Prešov 2005, s. 20–22; ČBS, s. 138; SČF, s. 121–122.
Alena Táborecká
