FELBINGER Franz 8.7.1844-15.7.1906: Porovnání verzí
(FELBINGER_František_8.7.1844-15.7.1906) |
m (Holoubková přesunul stránku FELBINGER František 8.7.1844-15.7.1906 na FELBINGER Franz 8.7.1844-15.7.1906 bez založení přesměrování) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Franz FELBINGER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.7.1844 | | datum narození = 8.7.1844 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Hainburg an der Donau (Rakousko) |
| datum úmrtí = 15.7.1906 | | datum úmrtí = 15.7.1906 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Třebíč |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FELBINGER, Franz,''' ''* 8. 7. 1844 Hainburg an der Donau (Rakousko), † 15. 7. 1906 Třebíč, malíř, podnikatel, vynálezce'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem státního úředníka povýšeného za zásluhy do rytířského | ||
+ | stavu. Po absolvování vídeňské polytechniky působil | ||
+ | jako volontér v tamních strojírnách G. Siegla, pak do 1872 | ||
+ | jako konstruktér v USA u strojní a zbrojařské firmy Munn | ||
+ | and Co., dále pravděpodobně v New Jersey, Cornesville, Pittsburghu | ||
+ | a San Francisku a po návratu ve vídeňské firmě Union | ||
+ | Baugesellschaft při stavbě lanové dráhy na Leonberg. Získal | ||
+ | patent na potrubní poštu, kterou zřídil ve Vídni (1874–75) | ||
+ | a pak i v Berlíně, Mnichově a Hamburku. Usadil se v Brně, | ||
+ | kde se 1875 oženil s Louisou Wernerovou, dcerou stavitele | ||
+ | a majitele hotelu Werner (později Grand). 1878 v Želešicích | ||
+ | (dnes Brno-venkov) vybudoval prosperující zemědělský | ||
+ | a ovocnářský statek s chovem hospodářských zvířat, drůbeže, | ||
+ | s pstružími a račími sádkami, zpracovatelstvím ovoce i zeleniny | ||
+ | a výrobou konzerv. Provoz na sušení zeleniny ocenil zlatou | ||
+ | medailí Brněnský uměleckoprůmyslový spolek a F. získal titul | ||
+ | dvorní dodavatel. | ||
+ | |||
+ | Po narození syna Karla (* 1877) se jako úspěšný a existenčně | ||
+ | zajištěný podnikatel začal věnovat malířství, jehož základy | ||
+ | získal u brněnského malíře a scénografa E. Pirchana staršího. | ||
+ | Ve studiu pokračoval 1883–84 na mnichovské Akademii | ||
+ | u N. Gysise a F. Uhdeho, představitelů realistické malířské | ||
+ | školy. Vstoupil do tamního Uměleckého spolku, 1882–1906 | ||
+ | s ním pravidelně vystavoval v Brně a záhy proslul jako portrétista | ||
+ | a malíř žánrů. Současníci oceňovali zejména realistický | ||
+ | až naturalistický popis mezních situací lidského osudu. | ||
+ | Maloval postavy odsunuté na okraj společnosti, výjevy z nejnižších | ||
+ | vrstev, tváře nuzáků, duševně nemocných a trpících. | ||
+ | Vytvořil rovněž několik podobizen, výstižné psychologické | ||
+ | studie a pozoruhodnou kolekci autoportrétů, z nichž poslední | ||
+ | (1906) je považován za výtvarnou bilanci umělcova života. | ||
+ | V jeho koloristicky uměřených malbách převládaly šedé, spíše | ||
+ | potemnělé, někdy až kalné tóny. Místy problematicky zvládal | ||
+ | stavbu lidského těla. Dílo zůstalo většinou rozptýleno. Kromě | ||
+ | ojedinělých zastoupení (Muzeum Vysočiny v Jihlavě, Technisches | ||
+ | Museum ve Vídni) se díky sběrateli H. Gomperzovi | ||
+ | dochovala početnější kolekce v Moravské galerii v Brně. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Žebrák, 1884; Ztracenec (Hráč), 1886; Chudoba, Děvče s husou, | ||
+ | 1888; Starý Joszko, Poslední rozloučení, před 1892; Podobizna sochaře Karla | ||
+ | Wollka, Škola v Želešicích, Zelný trh v Brně, 1897; Autoportrét, 1895, 1906. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Heller 4 (1890), s. 35; 5 (1892), s. 26; nekrology in: Tagesbote aus Mähren | ||
+ | und Schlesien 16. 7. 1906, s. 4; Mährisch-schlesischer Korrespondent 19. 7. | ||
+ | 1906, s. 5; Thieme – Becker 11, s. 362; Toman 1, s. 212; BL 1, s. 335; ÖBL 1, s. 294; NEU 1, s. 172; H. Fuchs, Die österreichischen Maler des 19. Jahrhunderts | ||
+ | 1, Wien 1972, s. 89; R. Ryšánek, F. Ritter von F. (1844–1906). | ||
+ | Život a dílo brněnského naturalistického malíře, 2002 (bakalářská práce, FF | ||
+ | MU, Brno). | ||
+ | |||
+ | Kateřina Svobodová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
+ | [[Kategorie:Hainburg an der Donau]] | ||
[[Kategorie:1906]] | [[Kategorie:1906]] | ||
+ | [[Kategorie:Třebíč]] |
Verze z 18. 11. 2017, 19:02
Franz FELBINGER | |
Narození | 8.7.1844 |
---|---|
Místo narození | Hainburg an der Donau (Rakousko) |
Úmrtí | 15.7.1906 |
Místo úmrtí | Třebíč |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38963 |
FELBINGER, Franz, * 8. 7. 1844 Hainburg an der Donau (Rakousko), † 15. 7. 1906 Třebíč, malíř, podnikatel, vynálezce
Byl synem státního úředníka povýšeného za zásluhy do rytířského stavu. Po absolvování vídeňské polytechniky působil jako volontér v tamních strojírnách G. Siegla, pak do 1872 jako konstruktér v USA u strojní a zbrojařské firmy Munn and Co., dále pravděpodobně v New Jersey, Cornesville, Pittsburghu a San Francisku a po návratu ve vídeňské firmě Union Baugesellschaft při stavbě lanové dráhy na Leonberg. Získal patent na potrubní poštu, kterou zřídil ve Vídni (1874–75) a pak i v Berlíně, Mnichově a Hamburku. Usadil se v Brně, kde se 1875 oženil s Louisou Wernerovou, dcerou stavitele a majitele hotelu Werner (později Grand). 1878 v Želešicích (dnes Brno-venkov) vybudoval prosperující zemědělský a ovocnářský statek s chovem hospodářských zvířat, drůbeže, s pstružími a račími sádkami, zpracovatelstvím ovoce i zeleniny a výrobou konzerv. Provoz na sušení zeleniny ocenil zlatou medailí Brněnský uměleckoprůmyslový spolek a F. získal titul dvorní dodavatel.
Po narození syna Karla (* 1877) se jako úspěšný a existenčně zajištěný podnikatel začal věnovat malířství, jehož základy získal u brněnského malíře a scénografa E. Pirchana staršího. Ve studiu pokračoval 1883–84 na mnichovské Akademii u N. Gysise a F. Uhdeho, představitelů realistické malířské školy. Vstoupil do tamního Uměleckého spolku, 1882–1906 s ním pravidelně vystavoval v Brně a záhy proslul jako portrétista a malíř žánrů. Současníci oceňovali zejména realistický až naturalistický popis mezních situací lidského osudu. Maloval postavy odsunuté na okraj společnosti, výjevy z nejnižších vrstev, tváře nuzáků, duševně nemocných a trpících. Vytvořil rovněž několik podobizen, výstižné psychologické studie a pozoruhodnou kolekci autoportrétů, z nichž poslední (1906) je považován za výtvarnou bilanci umělcova života. V jeho koloristicky uměřených malbách převládaly šedé, spíše potemnělé, někdy až kalné tóny. Místy problematicky zvládal stavbu lidského těla. Dílo zůstalo většinou rozptýleno. Kromě ojedinělých zastoupení (Muzeum Vysočiny v Jihlavě, Technisches Museum ve Vídni) se díky sběrateli H. Gomperzovi dochovala početnější kolekce v Moravské galerii v Brně.
D: výběr: Žebrák, 1884; Ztracenec (Hráč), 1886; Chudoba, Děvče s husou, 1888; Starý Joszko, Poslední rozloučení, před 1892; Podobizna sochaře Karla Wollka, Škola v Želešicích, Zelný trh v Brně, 1897; Autoportrét, 1895, 1906.
L: Heller 4 (1890), s. 35; 5 (1892), s. 26; nekrology in: Tagesbote aus Mähren und Schlesien 16. 7. 1906, s. 4; Mährisch-schlesischer Korrespondent 19. 7. 1906, s. 5; Thieme – Becker 11, s. 362; Toman 1, s. 212; BL 1, s. 335; ÖBL 1, s. 294; NEU 1, s. 172; H. Fuchs, Die österreichischen Maler des 19. Jahrhunderts 1, Wien 1972, s. 89; R. Ryšánek, F. Ritter von F. (1844–1906). Život a dílo brněnského naturalistického malíře, 2002 (bakalářská práce, FF MU, Brno).
Kateřina Svobodová