FELCMAN Jan 19.5.1849-19.4.1915: Porovnání verzí
(FELCMAN_Jan_19.5.1849-19.4.1915) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan FELCMAN | | jméno = Jan FELCMAN | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Felcman Jan portret.jpg |
| datum narození = 19.5.1849 | | datum narození = 19.5.1849 | ||
| místo narození = Česká Třebová | | místo narození = Česká Třebová | ||
| datum úmrtí = 19.4.1915 | | datum úmrtí = 19.4.1915 | ||
− | | místo úmrtí = Praha | + | | místo úmrtí = Smíchov (dnes Praha) |
− | | povolání = 31- Potravinář | + | | povolání = 31- Potravinář<br />52- Archeolog |
− | 52- Archeolog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 105 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FELCMAN, Jan,''' ''* 19. 5. 1849 Česká Třebová, † 19. 4. 1915 Smíchov (dnes Praha), cukrovarník, archeolog'' | ||
+ | |||
+ | Syn truhláře studoval jako mimořádný posluchač technickou | ||
+ | chemii na technice v Brně a 1870–71 v Praze. Už 1870 začínal | ||
+ | jako chemik cukrovaru v Poděbradech, pak pracoval v několika | ||
+ | dalších, 1875–85 řídil cukrovar v Zákolanech nedaleko | ||
+ | Kladna (1875–85), poté ve Svojšicích (u Kouřimi) a nakonec | ||
+ | ve Zvoleněvsi na Slánsku (1888–98), které úspěšně rekonstruoval. | ||
+ | Zúčastnil se i zakládání cukrovarů v Rusku. Do Čech se | ||
+ | vrátil jako nadšený rusofil se zaujetím pro archeologii (výkopy | ||
+ | v mohylách). Od 1898 žil na odpočinku na Smíchově, působil | ||
+ | např. v cukrovarnickém pojišťovacím spolku, v semenářské | ||
+ | stanici jako odborník na pěstování cukrovky, byl členem | ||
+ | správní rady Kolbenovy továrny v Praze aj. Uplatnil několik | ||
+ | vynálezů, zejména lapač kamenů pro bubnové pračky na řepu | ||
+ | (1883) či samočinný regulátor osmózy, publikoval články | ||
+ | v cukrovarnických a chemických časopisech. Svoji odbornou | ||
+ | knihovnu daroval Národnímu technickému muzeu. | ||
+ | |||
+ | Archeologicky pracoval už koncem sedmdesátých let v Zákolanech. | ||
+ | Ve Zvoleněvsi se věnoval výzkumu okolí ve spolupráci | ||
+ | s předním odborníkem J. L. Píčem, k jehož blízkým přátelům | ||
+ | patřil, a Archeologickým sborem Národního muzea. F. byl | ||
+ | vedle Píče jeho nejaktivnějším členem. Od 1902 působil ve | ||
+ | správním výboru NM, 1908–13 jako inspektor jeho pravěkých | ||
+ | sbírek. Četné terénní výzkumy (mj. u Knovíze, jenž | ||
+ | dal jméno jedné z nejvýznamnějších pravěkých kultur v Čechách) | ||
+ | konal s podporou účetního cukrovaru Václava Schmidta, | ||
+ | který je většinou prováděl prakticky. Zprávy uveřejňovali | ||
+ | v seriálu o průzkumu údolí Zákolanského (Svatojiřského) | ||
+ | potoka (1893–1900) a v Píčově ''Archaeologickém výzkumu ve středních Čechách'' (1891–93). Po 1898 F. sledoval okolí Prahy | ||
+ | a 1902–09 publikoval výroční zprávy (mj. výzkumy pohřebišť | ||
+ | z doby bronzové u Turska, Kamýku, mohyly Chýnov-Háj aj., | ||
+ | 1911 depot bronzů z velimské Skalky). Po záchvatu mrtvice | ||
+ | 1909 musel činnosti zanechat. Odborná opozice vůči tzv. | ||
+ | Píčově muzejní škole byla sice kritická k jeho metodám, ocenění | ||
+ | si však dodnes zaslouží F. rozsáhlá, osobně financovaná | ||
+ | činnost pro sbírky NM. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Archaeologický výzkum Údolí Svatojiřského a okolí, in: PA 16, 1893– | ||
+ | 1895, s. 1–30, 57–84, 113–139, 243–286, 361–386, 439–466, 593–636, | ||
+ | 719–744; tamtéž 17, 1896–1897, s. 191–200, 285–308, 411–424, 539– | ||
+ | 562; tamtéž 18, 1898–1899, s. 13–40, 227–252, 551–564; tamtéž 19, | ||
+ | 1900–1901, s. 161–174; Pohřebiště Noutonické, in: tamtéž 18, 1898–1899, | ||
+ | s. 13–27; Kulturní vrstvy a jámy v Přemyšlení, in: tamtéž 18, 1898–99, | ||
+ | s. 34–40 a 19, 1900–1901, s. 161–163; Archaeologický výzkum v roku 1901, | ||
+ | in: tamtéž 20, 1902–1903, s. 37–50; Archaeologický výzkum v roku 1902 | ||
+ | a 1903, in: tamtéž 21, 1904–1905, s. 131–138; Hroby se skrčenými kostrami | ||
+ | v Kamýku, okres Smíchovský, in: tamtéž 23, 1908–1909, s. 237–250; Archaeologický | ||
+ | výzkum v roku 1906 až do roku 1908, in: tamtéž, s. 315–328; | ||
+ | 24, 1910–1912, s. 547–564; Hromadný nález v katastru Nová Ves u Velími, | ||
+ | in: tamtéž, s. 375–382. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/1, s. 520; K. Sklenář, Družina profesora Píče, in: Sborník NM | ||
+ | 47, 1993, č. 3–4, s. 1–50; Sklenář, s. 162. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA , Zámrsk, sbírka matrik, sign. 1951, kniha 921, matrika narozených | ||
+ | řkt. f. ú. Česká Třebová 1844–1854. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/275708 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Karel Sklenář | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] |
Aktuální verze z 2. 4. 2020, 09:48
Jan FELCMAN | |
Narození | 19.5.1849 |
---|---|
Místo narození | Česká Třebová |
Úmrtí | 19.4.1915 |
Místo úmrtí | Smíchov (dnes Praha) |
Povolání |
31- Potravinář 52- Archeolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 105 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54884 |
FELCMAN, Jan, * 19. 5. 1849 Česká Třebová, † 19. 4. 1915 Smíchov (dnes Praha), cukrovarník, archeolog
Syn truhláře studoval jako mimořádný posluchač technickou chemii na technice v Brně a 1870–71 v Praze. Už 1870 začínal jako chemik cukrovaru v Poděbradech, pak pracoval v několika dalších, 1875–85 řídil cukrovar v Zákolanech nedaleko Kladna (1875–85), poté ve Svojšicích (u Kouřimi) a nakonec ve Zvoleněvsi na Slánsku (1888–98), které úspěšně rekonstruoval. Zúčastnil se i zakládání cukrovarů v Rusku. Do Čech se vrátil jako nadšený rusofil se zaujetím pro archeologii (výkopy v mohylách). Od 1898 žil na odpočinku na Smíchově, působil např. v cukrovarnickém pojišťovacím spolku, v semenářské stanici jako odborník na pěstování cukrovky, byl členem správní rady Kolbenovy továrny v Praze aj. Uplatnil několik vynálezů, zejména lapač kamenů pro bubnové pračky na řepu (1883) či samočinný regulátor osmózy, publikoval články v cukrovarnických a chemických časopisech. Svoji odbornou knihovnu daroval Národnímu technickému muzeu.
Archeologicky pracoval už koncem sedmdesátých let v Zákolanech. Ve Zvoleněvsi se věnoval výzkumu okolí ve spolupráci s předním odborníkem J. L. Píčem, k jehož blízkým přátelům patřil, a Archeologickým sborem Národního muzea. F. byl vedle Píče jeho nejaktivnějším členem. Od 1902 působil ve správním výboru NM, 1908–13 jako inspektor jeho pravěkých sbírek. Četné terénní výzkumy (mj. u Knovíze, jenž dal jméno jedné z nejvýznamnějších pravěkých kultur v Čechách) konal s podporou účetního cukrovaru Václava Schmidta, který je většinou prováděl prakticky. Zprávy uveřejňovali v seriálu o průzkumu údolí Zákolanského (Svatojiřského) potoka (1893–1900) a v Píčově Archaeologickém výzkumu ve středních Čechách (1891–93). Po 1898 F. sledoval okolí Prahy a 1902–09 publikoval výroční zprávy (mj. výzkumy pohřebišť z doby bronzové u Turska, Kamýku, mohyly Chýnov-Háj aj., 1911 depot bronzů z velimské Skalky). Po záchvatu mrtvice 1909 musel činnosti zanechat. Odborná opozice vůči tzv. Píčově muzejní škole byla sice kritická k jeho metodám, ocenění si však dodnes zaslouží F. rozsáhlá, osobně financovaná činnost pro sbírky NM.
D: Archaeologický výzkum Údolí Svatojiřského a okolí, in: PA 16, 1893– 1895, s. 1–30, 57–84, 113–139, 243–286, 361–386, 439–466, 593–636, 719–744; tamtéž 17, 1896–1897, s. 191–200, 285–308, 411–424, 539– 562; tamtéž 18, 1898–1899, s. 13–40, 227–252, 551–564; tamtéž 19, 1900–1901, s. 161–174; Pohřebiště Noutonické, in: tamtéž 18, 1898–1899, s. 13–27; Kulturní vrstvy a jámy v Přemyšlení, in: tamtéž 18, 1898–99, s. 34–40 a 19, 1900–1901, s. 161–163; Archaeologický výzkum v roku 1901, in: tamtéž 20, 1902–1903, s. 37–50; Archaeologický výzkum v roku 1902 a 1903, in: tamtéž 21, 1904–1905, s. 131–138; Hroby se skrčenými kostrami v Kamýku, okres Smíchovský, in: tamtéž 23, 1908–1909, s. 237–250; Archaeologický výzkum v roku 1906 až do roku 1908, in: tamtéž, s. 315–328; 24, 1910–1912, s. 547–564; Hromadný nález v katastru Nová Ves u Velími, in: tamtéž, s. 375–382.
L: OSND 2/1, s. 520; K. Sklenář, Družina profesora Píče, in: Sborník NM 47, 1993, č. 3–4, s. 1–50; Sklenář, s. 162.
P: SOA , Zámrsk, sbírka matrik, sign. 1951, kniha 921, matrika narozených řkt. f. ú. Česká Třebová 1844–1854.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Karel Sklenář