FELCMAN Jan 19.5.1849-19.4.1915: Porovnání verzí

Z Personal
(FELCMAN_Jan_19.5.1849-19.4.1915)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Česká Třebová
 
| místo narození = Česká Třebová
 
| datum úmrtí = 19.4.1915
 
| datum úmrtí = 19.4.1915
| místo úmrtí = Praha
+
| místo úmrtí = Smíchov (dnes Praha)
 
| povolání = 31- Potravinář
 
| povolání = 31- Potravinář
 
52- Archeolog
 
52- Archeolog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan FELCMAN
+
}}
 +
 
 +
'''FELCMAN, Jan,''' ''* 19. 5. 1849 Česká Třebová, † 19. 4. 1915 Smíchov (dnes Praha), cukrovarník, archeolog''
 +
 
 +
Syn truhláře studoval jako mimořádný posluchač technickou
 +
chemii na technice v Brně a 1870–71 v Praze. Už 1870 začínal
 +
jako chemik cukrovaru v Poděbradech, pak pracoval v několika
 +
dalších, 1875–85 řídil cukrovar v Zákolanech nedaleko
 +
Kladna (1875–85), poté ve Svojšicích (u Kouřimi) a nakonec
 +
ve Zvoleněvsi na Slánsku (1888–98), které úspěšně rekonstruoval.
 +
Zúčastnil se i zakládání cukrovarů v Rusku. Do Čech se
 +
vrátil jako nadšený rusofil se zaujetím pro archeologii (výkopy
 +
v mohylách). Od 1898 žil na odpočinku na Smíchově, působil
 +
např. v cukrovarnickém pojišťovacím spolku, v semenářské
 +
stanici jako odborník na pěstování cukrovky, byl členem
 +
správní rady Kolbenovy továrny v Praze aj. Uplatnil několik
 +
vynálezů, zejména lapač kamenů pro bubnové pračky na řepu
 +
(1883) či samočinný regulátor osmózy, publikoval články
 +
v cukrovarnických a chemických časopisech. Svoji odbornou
 +
knihovnu daroval Národnímu technickému muzeu.
 +
 
 +
Archeologicky pracoval už koncem sedmdesátých let v Zákolanech.
 +
Ve Zvoleněvsi se věnoval výzkumu okolí ve spolupráci
 +
s předním odborníkem J. L. Píčem, k jehož blízkým přátelům
 +
patřil, a Archeologickým sborem Národního muzea. F. byl
 +
vedle Píče jeho nejaktivnějším členem. Od 1902 působil ve
 +
správním výboru NM, 1908–13 jako inspektor jeho pravěkých
 +
sbírek. Četné terénní výzkumy (mj. u Knovíze, jenž
 +
dal jméno jedné z nejvýznamnějších pravěkých kultur v Čechách)
 +
konal s podporou účetního cukrovaru Václava Schmidta,
 +
který je většinou prováděl prakticky. Zprávy uveřejňovali
 +
v seriálu o průzkumu údolí Zákolanského (Svatojiřského)
 +
potoka (1893–1900) a v Píčově ''Archaeologickém výzkumu ve středních Čechách'' (1891–93). Po 1898 F. sledoval okolí Prahy
 +
a 1902–09 publikoval výroční zprávy (mj. výzkumy pohřebišť
 +
z doby bronzové u Turska, Kamýku, mohyly Chýnov-Háj aj.,
 +
1911 depot bronzů z velimské Skalky). Po záchvatu mrtvice
 +
1909 musel činnosti zanechat. Odborná opozice vůči tzv.
 +
Píčově muzejní škole byla sice kritická k jeho metodám, ocenění
 +
si však dodnes zaslouží F. rozsáhlá, osobně financovaná
 +
činnost pro sbírky NM.
 +
 
 +
'''D:''' Archaeologický výzkum Údolí Svatojiřského a okolí, in: PA 16, 1893–
 +
1895, s. 1–30, 57–84, 113–139, 243–286, 361–386, 439–466, 593–636,
 +
719–744; tamtéž 17, 1896–1897, s. 191–200, 285–308, 411–424, 539–
 +
562; tamtéž 18, 1898–1899, s. 13–40, 227–252, 551–564; tamtéž 19,
 +
1900–1901, s. 161–174; Pohřebiště Noutonické, in: tamtéž 18, 1898–1899,
 +
s. 13–27; Kulturní vrstvy a jámy v Přemyšlení, in: tamtéž 18, 1898–99,
 +
s. 34–40 a 19, 1900–1901, s. 161–163; Archaeologický výzkum v roku 1901,
 +
in: tamtéž 20, 1902–1903, s. 37–50; Archaeologický výzkum v roku 1902
 +
a 1903, in: tamtéž 21, 1904–1905, s. 131–138; Hroby se skrčenými kostrami
 +
v Kamýku, okres Smíchovský, in: tamtéž 23, 1908–1909, s. 237–250; Archaeologický
 +
výzkum v roku 1906 až do roku 1908, in: tamtéž, s. 315–328;
 +
24, 1910–1912, s. 547–564; Hromadný nález v katastru Nová Ves u Velími,
 +
in: tamtéž, s. 375–382.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 520; K. Sklenář, Družina profesora Píče, in: Sborník NM
 +
47, 1993, č. 3–4, s. 1–50; Sklenář, s. 162.
 +
P: SOA , Zámrsk, sbírka matrik, sign. 1951, kniha 921, matrika narozených
 +
řkt. f. ú. Česká Třebová 1844–1854.
 +
 
 +
Karel Sklenář
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:31- Potravinář]]
 
[[Kategorie:31- Potravinář]]

Verze z 18. 11. 2017, 19:05

Jan FELCMAN
Narození 19.5.1849
Místo narození Česká Třebová
Úmrtí 19.4.1915
Místo úmrtí Smíchov (dnes Praha)
Povolání

31- Potravinář

52- Archeolog

FELCMAN, Jan, * 19. 5. 1849 Česká Třebová, † 19. 4. 1915 Smíchov (dnes Praha), cukrovarník, archeolog

Syn truhláře studoval jako mimořádný posluchač technickou chemii na technice v Brně a 1870–71 v Praze. Už 1870 začínal jako chemik cukrovaru v Poděbradech, pak pracoval v několika dalších, 1875–85 řídil cukrovar v Zákolanech nedaleko Kladna (1875–85), poté ve Svojšicích (u Kouřimi) a nakonec ve Zvoleněvsi na Slánsku (1888–98), které úspěšně rekonstruoval. Zúčastnil se i zakládání cukrovarů v Rusku. Do Čech se vrátil jako nadšený rusofil se zaujetím pro archeologii (výkopy v mohylách). Od 1898 žil na odpočinku na Smíchově, působil např. v cukrovarnickém pojišťovacím spolku, v semenářské stanici jako odborník na pěstování cukrovky, byl členem správní rady Kolbenovy továrny v Praze aj. Uplatnil několik vynálezů, zejména lapač kamenů pro bubnové pračky na řepu (1883) či samočinný regulátor osmózy, publikoval články v cukrovarnických a chemických časopisech. Svoji odbornou knihovnu daroval Národnímu technickému muzeu.

Archeologicky pracoval už koncem sedmdesátých let v Zákolanech. Ve Zvoleněvsi se věnoval výzkumu okolí ve spolupráci s předním odborníkem J. L. Píčem, k jehož blízkým přátelům patřil, a Archeologickým sborem Národního muzea. F. byl vedle Píče jeho nejaktivnějším členem. Od 1902 působil ve správním výboru NM, 1908–13 jako inspektor jeho pravěkých sbírek. Četné terénní výzkumy (mj. u Knovíze, jenž dal jméno jedné z nejvýznamnějších pravěkých kultur v Čechách) konal s podporou účetního cukrovaru Václava Schmidta, který je většinou prováděl prakticky. Zprávy uveřejňovali v seriálu o průzkumu údolí Zákolanského (Svatojiřského) potoka (1893–1900) a v Píčově Archaeologickém výzkumu ve středních Čechách (1891–93). Po 1898 F. sledoval okolí Prahy a 1902–09 publikoval výroční zprávy (mj. výzkumy pohřebišť z doby bronzové u Turska, Kamýku, mohyly Chýnov-Háj aj., 1911 depot bronzů z velimské Skalky). Po záchvatu mrtvice 1909 musel činnosti zanechat. Odborná opozice vůči tzv. Píčově muzejní škole byla sice kritická k jeho metodám, ocenění si však dodnes zaslouží F. rozsáhlá, osobně financovaná činnost pro sbírky NM.

D: Archaeologický výzkum Údolí Svatojiřského a okolí, in: PA 16, 1893– 1895, s. 1–30, 57–84, 113–139, 243–286, 361–386, 439–466, 593–636, 719–744; tamtéž 17, 1896–1897, s. 191–200, 285–308, 411–424, 539– 562; tamtéž 18, 1898–1899, s. 13–40, 227–252, 551–564; tamtéž 19, 1900–1901, s. 161–174; Pohřebiště Noutonické, in: tamtéž 18, 1898–1899, s. 13–27; Kulturní vrstvy a jámy v Přemyšlení, in: tamtéž 18, 1898–99, s. 34–40 a 19, 1900–1901, s. 161–163; Archaeologický výzkum v roku 1901, in: tamtéž 20, 1902–1903, s. 37–50; Archaeologický výzkum v roku 1902 a 1903, in: tamtéž 21, 1904–1905, s. 131–138; Hroby se skrčenými kostrami v Kamýku, okres Smíchovský, in: tamtéž 23, 1908–1909, s. 237–250; Archaeologický výzkum v roku 1906 až do roku 1908, in: tamtéž, s. 315–328; 24, 1910–1912, s. 547–564; Hromadný nález v katastru Nová Ves u Velími, in: tamtéž, s. 375–382.

L: OSND 2/1, s. 520; K. Sklenář, Družina profesora Píče, in: Sborník NM 47, 1993, č. 3–4, s. 1–50; Sklenář, s. 162. P: SOA , Zámrsk, sbírka matrik, sign. 1951, kniha 921, matrika narozených řkt. f. ú. Česká Třebová 1844–1854.

Karel Sklenář