Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FELDENOVÁ Hedy 17.3.1866-13.11.1922

{{Infobox - osoba
| jméno = Hedy FELDENOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 17.3.1866
| místo narození = Nechanice (u Hradce Králové), 
| datum úmrtí = 13.11.1922
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 78- Hudební interpret

| jiná jména = 
}}

'''FELDENOVÁ, Hedy''' ''(roz. Feltlová, Hedvika), * 17. 3. 1866 Nechanice (u Hradce Králové), † 13. 11. 1922 Vídeň (Rakousko), zpěvačka''

Její otec Franz Feltl působil původně jako lázeňský lékař
v Teplicích. Matka Marie, roz. Poláková, dcera ředitele velkostatku
ve Stěžerách (u Hradce Králové), se už jako vdova
přihlásila k pobytu v říjnu 1877 se dvěma dcerami do Prahy.
1900 bylo její jméno úředně opraveno na Feldenová.

Za dalším vzděláním odešla F. z Prahy do Vídně, kde vystudovala
zpěv na konzervatoři (učil ji též J. N. Fuchs). Pod
jménem Hedi Felden debutovala 1894 v souboru ředitele
B. Polliniho v Městském divadle v Hamburku, kde působil
i tehdy čtyřiatřicetiletý dirigent G. Mahler (Matka, E. Humperdinck:
''Hänsel und Gretel''). V Hamburku zůstala do 1897,
v následujícím roce působila ve Štětíně a 1899–1900 v Městském
divadle v Norimberku. Po krátkém angažmá v Magdeburku
(1901) absolvovala několik zkušebních vystoupení
v pražském Národním divadle a 1902 byla přijata. V souboru
setrvala do 1912. Později žila ponejvíce ve Vídni jako učitelka
zpěvu, ale s Prahou stále udržovala kontakty.

Byla angažována jako altistka, ale díky velkému hlasovému
rozsahu zpívala i mezzosopránové role. Vytvořila téměř sedmdesát
postav různého významu v celém repertoáru 19. století,
výjimečně zpívala malé role i v Mozartových operách (''Kouzelná flétna'', ''Figarova svatba''), v nichž poněkud rušila její pěvecká
technika s klouzáním z tónu na tón. Zpočátku překonávala
problémy s nedokonalou českou výslovností. Český jazyk se naučila
patrně v rodině. Vystoupila v řadě českých oper (Ježibaba,
A. Dvořák: ''Rusalka''; Zuzka, J. B. Foerster: ''Eva''; Zoe, Z. Fibich:
''Hedy''), včetně tří premiér (Hronka, J. Suk: ''Lesův pán'', 1903;
Hanka, J. Nešvera: ''Radhošť'', 1906; Hostinská, O. Zich: ''Malířský nápad'', 1910). Historikové Národního divadla konstatovali,
že v ansámblu vykonala užitečnou práci a dostála svědomitě
uloženým úkolům, ale bez vyšších aspirací. Datum, místo narození
i podoba rodného jména F. v literatuře kolísá.

'''D:''' http://archiv.narodni-divadlo.cz/ (soupis rolí a obrazová dokumentace).

'''L:''' Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936,
rejstřík; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice
1–2, 1968, rejstřík; P. Pražák, Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy
díla, 1962 (obr. č. 54); ODS, s. 821; HS 1, s. 306 (s datem a místem narození
1874 Teplice a s chybným dívčím jménem); Theateralmanach [Berlin] für
das Jahr 1894, s. 392; 1895, s. 280; 1896, s. 165; 1898, s. 518; 1899, s. 454;
1900, s. 472; ND a jeho předchůdci, s. 95.

'''P:''' SOA , Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Nechanice, sign. 108-3631
(zápis 18. 3. 1866); NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton
114, obraz 812; karton 15, obrazy 203–204 (údaje o matce); J. Port,
divadelní kartotéka, rkp., Divadelní ústav, Praha (údaje o rodině).

Jitka Ludvová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

[[Kategorie:1866]]
[[Kategorie:Nechanice]]
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Vídeň]]