Biografický slovník
FELDENOVÁ Hedy 17.3.1866-13.11.1922: Porovnání verzí
(FELDENOVÁ_Hedy_17.3.1866-13.11.1922) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.3.1866 | | datum narození = 17.3.1866 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Nechanice (u Hradce Králové), |
| datum úmrtí = 13.11.1922 | | datum úmrtí = 13.11.1922 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FELDENOVÁ, Hedy''' ''(roz. Feltlová, Hedvika), * 17. 3. 1866 Nechanice (u Hradce Králové), † 13. 11. 1922 Vídeň (Rakousko), zpěvačka'' | ||
| + | |||
| + | Její otec Franz Feltl působil původně jako lázeňský lékař | ||
| + | v Teplicích. Matka Marie, roz. Poláková, dcera ředitele velkostatku | ||
| + | ve Stěžerách (u Hradce Králové), se už jako vdova | ||
| + | přihlásila k pobytu v říjnu 1877 se dvěma dcerami do Prahy. | ||
| + | 1900 bylo její jméno úředně opraveno na Feldenová. | ||
| + | |||
| + | Za dalším vzděláním odešla F. z Prahy do Vídně, kde vystudovala | ||
| + | zpěv na konzervatoři (učil ji též J. N. Fuchs). Pod | ||
| + | jménem Hedi Felden debutovala 1894 v souboru ředitele | ||
| + | B. Polliniho v Městském divadle v Hamburku, kde působil | ||
| + | i tehdy čtyřiatřicetiletý dirigent G. Mahler (Matka, E. Humperdinck: | ||
| + | ''Hänsel und Gretel''). V Hamburku zůstala do 1897, | ||
| + | v následujícím roce působila ve Štětíně a 1899–1900 v Městském | ||
| + | divadle v Norimberku. Po krátkém angažmá v Magdeburku | ||
| + | (1901) absolvovala několik zkušebních vystoupení | ||
| + | v pražském Národním divadle a 1902 byla přijata. V souboru | ||
| + | setrvala do 1912. Později žila ponejvíce ve Vídni jako učitelka | ||
| + | zpěvu, ale s Prahou stále udržovala kontakty. | ||
| + | |||
| + | Byla angažována jako altistka, ale díky velkému hlasovému | ||
| + | rozsahu zpívala i mezzosopránové role. Vytvořila téměř sedmdesát | ||
| + | postav různého významu v celém repertoáru 19. století, | ||
| + | výjimečně zpívala malé role i v Mozartových operách (''Kouzelná flétna'', ''Figarova svatba''), v nichž poněkud rušila její pěvecká | ||
| + | technika s klouzáním z tónu na tón. Zpočátku překonávala | ||
| + | problémy s nedokonalou českou výslovností. Český jazyk se naučila | ||
| + | patrně v rodině. Vystoupila v řadě českých oper (Ježibaba, | ||
| + | A. Dvořák: ''Rusalka''; Zuzka, J. B. Foerster: ''Eva''; Zoe, Z. Fibich: | ||
| + | ''Hedy''), včetně tří premiér (Hronka, J. Suk: ''Lesův pán'', 1903; | ||
| + | Hanka, J. Nešvera: ''Radhošť'', 1906; Hostinská, O. Zich: ''Malířský nápad'', 1910). Historikové Národního divadla konstatovali, | ||
| + | že v ansámblu vykonala užitečnou práci a dostála svědomitě | ||
| + | uloženým úkolům, ale bez vyšších aspirací. Datum, místo narození | ||
| + | i podoba rodného jména F. v literatuře kolísá. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' http://archiv.narodni-divadlo.cz/ (soupis rolí a obrazová dokumentace). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, | ||
| + | rejstřík; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice | ||
| + | 1–2, 1968, rejstřík; P. Pražák, Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy | ||
| + | díla, 1962 (obr. č. 54); ODS, s. 821; HS 1, s. 306 (s datem a místem narození | ||
| + | 1874 Teplice a s chybným dívčím jménem); Theateralmanach [Berlin] für | ||
| + | das Jahr 1894, s. 392; 1895, s. 280; 1896, s. 165; 1898, s. 518; 1899, s. 454; | ||
| + | 1900, s. 472; ND a jeho předchůdci, s. 95. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA , Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Nechanice, sign. 108-3631 | ||
| + | (zápis 18. 3. 1866); NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton | ||
| + | 114, obraz 812; karton 15, obrazy 203–204 (údaje o matce); J. Port, | ||
| + | divadelní kartotéka, rkp., Divadelní ústav, Praha (údaje o rodině). | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1866]] | [[Kategorie:1866]] | ||
| + | [[Kategorie:Nechanice]] | ||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Verze z 18. 11. 2017, 20:20
| Hedy FELDENOVÁ | |
 | |
| Narození | 17.3.1866 |
|---|---|
| Místo narození | Nechanice (u Hradce Králové), |
| Úmrtí | 13.11.1922 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54903 |
FELDENOVÁ, Hedy (roz. Feltlová, Hedvika), * 17. 3. 1866 Nechanice (u Hradce Králové), † 13. 11. 1922 Vídeň (Rakousko), zpěvačka
Její otec Franz Feltl působil původně jako lázeňský lékař v Teplicích. Matka Marie, roz. Poláková, dcera ředitele velkostatku ve Stěžerách (u Hradce Králové), se už jako vdova přihlásila k pobytu v říjnu 1877 se dvěma dcerami do Prahy. 1900 bylo její jméno úředně opraveno na Feldenová.
Za dalším vzděláním odešla F. z Prahy do Vídně, kde vystudovala zpěv na konzervatoři (učil ji též J. N. Fuchs). Pod jménem Hedi Felden debutovala 1894 v souboru ředitele B. Polliniho v Městském divadle v Hamburku, kde působil i tehdy čtyřiatřicetiletý dirigent G. Mahler (Matka, E. Humperdinck: Hänsel und Gretel). V Hamburku zůstala do 1897, v následujícím roce působila ve Štětíně a 1899–1900 v Městském divadle v Norimberku. Po krátkém angažmá v Magdeburku (1901) absolvovala několik zkušebních vystoupení v pražském Národním divadle a 1902 byla přijata. V souboru setrvala do 1912. Později žila ponejvíce ve Vídni jako učitelka zpěvu, ale s Prahou stále udržovala kontakty.
Byla angažována jako altistka, ale díky velkému hlasovému rozsahu zpívala i mezzosopránové role. Vytvořila téměř sedmdesát postav různého významu v celém repertoáru 19. století, výjimečně zpívala malé role i v Mozartových operách (Kouzelná flétna, Figarova svatba), v nichž poněkud rušila její pěvecká technika s klouzáním z tónu na tón. Zpočátku překonávala problémy s nedokonalou českou výslovností. Český jazyk se naučila patrně v rodině. Vystoupila v řadě českých oper (Ježibaba, A. Dvořák: Rusalka; Zuzka, J. B. Foerster: Eva; Zoe, Z. Fibich: Hedy), včetně tří premiér (Hronka, J. Suk: Lesův pán, 1903; Hanka, J. Nešvera: Radhošť, 1906; Hostinská, O. Zich: Malířský nápad, 1910). Historikové Národního divadla konstatovali, že v ansámblu vykonala užitečnou práci a dostála svědomitě uloženým úkolům, ale bez vyšších aspirací. Datum, místo narození i podoba rodného jména F. v literatuře kolísá.
D: http://archiv.narodni-divadlo.cz/ (soupis rolí a obrazová dokumentace).
L: Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, rejstřík; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1–2, 1968, rejstřík; P. Pražák, Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy díla, 1962 (obr. č. 54); ODS, s. 821; HS 1, s. 306 (s datem a místem narození 1874 Teplice a s chybným dívčím jménem); Theateralmanach [Berlin] für das Jahr 1894, s. 392; 1895, s. 280; 1896, s. 165; 1898, s. 518; 1899, s. 454; 1900, s. 472; ND a jeho předchůdci, s. 95.
P: SOA , Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Nechanice, sign. 108-3631 (zápis 18. 3. 1866); NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 114, obraz 812; karton 15, obrazy 203–204 (údaje o matce); J. Port, divadelní kartotéka, rkp., Divadelní ústav, Praha (údaje o rodině).
Jitka Ludvová
