FELDENOVÁ Hedy 17.3.1866-13.11.1922: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Hedy FELDENOVÁ
 
| jméno = Hedy FELDENOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Feldenova Hedy portret.jpg
 
| datum narození = 17.3.1866
 
| datum narození = 17.3.1866
 
| místo narození = Nechanice (u Hradce Králové),  
 
| místo narození = Nechanice (u Hradce Králové),  

Aktuální verze z 2. 4. 2020, 09:00

Hedy FELDENOVÁ
Narození 17.3.1866
Místo narození Nechanice (u Hradce Králové),
Úmrtí 13.11.1922
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 106
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54903

FELDENOVÁ, Hedy (roz. Feltlová, Hedvika), * 17. 3. 1866 Nechanice (u Hradce Králové), † 13. 11. 1922 Vídeň (Rakousko), zpěvačka

Její otec Franz Feltl působil původně jako lázeňský lékař v Teplicích. Matka Marie, roz. Poláková, dcera ředitele velkostatku ve Stěžerách (u Hradce Králové), se už jako vdova přihlásila k pobytu v říjnu 1877 se dvěma dcerami do Prahy. 1900 bylo její jméno úředně opraveno na Feldenová.

Za dalším vzděláním odešla F. z Prahy do Vídně, kde vystudovala zpěv na konzervatoři (učil ji též J. N. Fuchs). Pod jménem Hedi Felden debutovala 1894 v souboru ředitele B. Polliniho v Městském divadle v Hamburku, kde působil i tehdy čtyřiatřicetiletý dirigent G. Mahler (Matka, E. Humperdinck: Hänsel und Gretel). V Hamburku zůstala do 1897, v následujícím roce působila ve Štětíně a 1899–1900 v Městském divadle v Norimberku. Po krátkém angažmá v Magdeburku (1901) absolvovala několik zkušebních vystoupení v pražském Národním divadle a 1902 byla přijata. V souboru setrvala do 1912. Později žila ponejvíce ve Vídni jako učitelka zpěvu, ale s Prahou stále udržovala kontakty.

Byla angažována jako altistka, ale díky velkému hlasovému rozsahu zpívala i mezzosopránové role. Vytvořila téměř sedmdesát postav různého významu v celém repertoáru 19. století, výjimečně zpívala malé role i v Mozartových operách (Kouzelná flétna, Figarova svatba), v nichž poněkud rušila její pěvecká technika s klouzáním z tónu na tón. Zpočátku překonávala problémy s nedokonalou českou výslovností. Český jazyk se naučila patrně v rodině. Vystoupila v řadě českých oper (Ježibaba, A. Dvořák: Rusalka; Zuzka, J. B. Foerster: Eva; Zoe, Z. Fibich: Hedy), včetně tří premiér (Hronka, J. Suk: Lesův pán, 1903; Hanka, J. Nešvera: Radhošť, 1906; Hostinská, O. Zich: Malířský nápad, 1910). Historikové Národního divadla konstatovali, že v ansámblu vykonala užitečnou práci a dostála svědomitě uloženým úkolům, ale bez vyšších aspirací. Datum, místo narození i podoba rodného jména F. v literatuře kolísá.

D: http://archiv.narodni-divadlo.cz/ (soupis rolí a obrazová dokumentace).

L: Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, rejstřík; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1–2, 1968, rejstřík; P. Pražák, Smetanova Prodaná nevěsta. Vznik a osudy díla, 1962 (obr. č. 54); ODS, s. 821; HS 1, s. 306 (s datem a místem narození 1874 Teplice a s chybným dívčím jménem); Theateralmanach [Berlin] für das Jahr 1894, s. 392; 1895, s. 280; 1896, s. 165; 1898, s. 518; 1899, s. 454; 1900, s. 472; ND a jeho předchůdci, s. 95.

P: SOA , Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Nechanice, sign. 108-3631 (zápis 18. 3. 1866); NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 114, obraz 812; karton 15, obrazy 203–204 (údaje o matce); J. Port, divadelní kartotéka, rkp., Divadelní ústav, Praha (údaje o rodině).

Jitka Ludvová