FELIX Emil 23.11.1889-12.10.1956: Porovnání verzí

Z Personal
(FELIX_Emil_23.11.1889-12.10.1956)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Emil FELIX
 
| jméno = Emil FELIX
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Felix Emil portret.jpg
 
| datum narození = 23.11.1889
 
| datum narození = 23.11.1889
| místo narození =  
+
| místo narození = Koloveč (u Domažlic)
 
| datum úmrtí = 12.10.1956
 
| datum úmrtí = 12.10.1956
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Plzeň
 
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
 
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Emil FELIX
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 109
 +
}}
 +
 
 +
'''FELIX, Emil,''' ''* 23. 11. 1889 Koloveč (u Domažlic), † 12. 10. 1956 Plzeň, pedagog, literární historik, literární a divadelní kritik''
 +
 
 +
Studoval 1900–08 na gymnáziu v Domažlicích, kde byl mj.
 +
žákem O. Zicha. Od 1905 přispíval do ''Domažlických listů''.
 +
Spolupráci s časopisy a deníky rozšířil o další regionální listy
 +
''Český deník'' (Plzeň), ''Plzeňsko'' i o periodika pražská: ''Lidové listy'',
 +
''Lidové noviny'' (od 1925), ''Národní listy'' a ''Zvon'', kam zprvu
 +
psal činoherní referáty, kritické obchodní články, posléze se
 +
uplatňoval též jako kulturní publicista, fejetonista a literární
 +
historik. Zajímal se o J. Š. Baara, J. F. Hrušku, K. M. Čapka-
 +
Choda, A. Jiráska. Z Domažlic odešel na filozofickou fakultu
 +
do Prahy, kde byl 1908–12 jako posluchač slavistiky
 +
a germanistiky žákem J. Vlčka a A. Nováka, jenž ho velmi
 +
ovlivnil. Studoval také ve Vídni. 1913 vykonával vojenskou
 +
službu, první světovou válku prožil na frontách, po návratu
 +
se 1918 stal v Plzni středoškolským profesorem na reálce,
 +
od 1920 až do penze vyučoval na tamní obchodní akademii.
 +
1920 obhájil doktorskou práci ''Složeniny, deminutiva a substantiva'' ''verbální u Svatopluka Čecha'' (PhDr.). Brzy se etabloval
 +
jako jeden z organizátorů plzeňského kulturního života
 +
a spolupracovník regionálních spisovatelů, s nimiž ho kromě
 +
přátelství a profesních zájmů vázaly i příbuzenské svazky
 +
(J. Š. Baar, F. Teplý, J. F. Hruška aj.). Soustředil se na písemnictví
 +
Chodska a Plzeňska a na monografické portréty. Byl
 +
literárním a divadelním kritikem a folkloristou, významným
 +
spolupracovníkem J. F. Hrušky. 1927 mu věnoval monografii
 +
s bibliografií ''Jan Fr. Hruška: Život a dílo''. Redigoval ''Hruškův památník'' (1935) a 1938 napsal tři kapitoly do publikace
 +
''V paměť Jana Fr. Hrušky'' i knihu ''Chodský patriarcha Hruška''.
 +
Pro J. Š. Baara, s nímž byl Hruška ve vzdáleném příbuzenském
 +
vztahu, sbíral materiál k poslednímu románu o tragické
 +
postavě kaplana Paidara z Draženova. Baar mu posléze rukopisný
 +
zlomek odkázal. 1934 vydal F. projev k odhalení pomníku
 +
''Hold Chodska J. Š. Baarovi'', redigoval sborník ''Z kraje J. Š. Baara'' (1937). Chodskem se zabýval i ve statích o jeho
 +
literární tradici ''Chodsko v našem písemnictví'' (1940). Druhý
 +
tematický okruh F. představovalo Plzeňsko. Napsal ''Svatováclavské motivy v plzeňské literatuře'' (1929) a nejobsáhlejší práci
 +
s těžištěm v době gotické a obrozenecké, regionální literární
 +
dějiny ''Literární Plzeň v obryse'' (1. 1930, 1. část 2. dílu 1933).
 +
Poté vydal 1935 knihu ''Plzeň tvořivá''. Třetí obor jeho působnosti
 +
vyústil v monografie věnované českým literárním postavám
 +
(''František Xaver Paleček. Obraz českého Vianneye'', 1936;
 +
''Josef Vojtěch Sedláček'', 1936; ''Na paměť 100. výročí smrti Sedláčkovy a 75. výročí úmrtí Smetanova'', 1936;
 +
''Dva buditelé. 1. J. V. Sedláček, 2. J. F. Smetana'', 1937). Psychologickými a estetickými
 +
rozbory české milostné lyriky se zabýval již v době
 +
studia (věnoval jim i přednáškové cykly), zejména v kriticky
 +
uspořádané básnické pozůstalosti plzeňského dramatika ''Básnický odkaz Bernarda Guldenera'' (1938) a v podobiznách českých
 +
romantických básníků (''Milenky českých básníků, s kyticí milostné lyriky od Kollára k Máchovi'', 1940), vykreslených
 +
na pozadí jejich korespondence a deníkových zápisků. 1940
 +
uspořádal F. dílo ''Kytice milostné lyriky od Kollára k Máchovi''.
 +
Byl činný jako člen mnoha literárních porot zejména v plzeňském
 +
Literárním spolku. Manželství s dcerou J. F. Hrušky
 +
Annou zůstalo bezdětné. F. pohřeb se konal v Plzni, hrob má
 +
v Domažlicích.
 +
 
 +
'''L:''' Kulturní adresář 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 90; Padesát let obchodní
 +
akademie v Plzni, 1936, s. 120; J. Rous, K padesátce plzeňského literárního
 +
historika a kritika dr. E. F., 1939; J. F. Urban, Úvodím Úslavy, 1940,
 +
s. 61; Chodsko. Věstník Baarovy společnosti 4, červen 1940, č. 1, s. 10–11;
 +
J. F. Urban, Úvodím Radbuzy, 1941, s. 48; Chudým dětem, 1945, s. 103;
 +
J. Kunc, Kdy zemřeli?… od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 53; LČL 1,
 +
s. 689–690; B. Jirásek, Dějiny literatury v západních Čechách, 1890–2006
 +
(2008, passim, s řadou chyb); K. Hladíková, Knihovna E. F.: knihovna v knihovním
 +
fondu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, 2010; E. Pěnkava,
 +
E. F., in: PLŽ 10, 2011, č. 3, s. 23–24.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/239600 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
  
 
[[Kategorie:1889]]
 
[[Kategorie:1889]]
 +
[[Kategorie:Koloveč]]
 
[[Kategorie:1956]]
 
[[Kategorie:1956]]
 +
[[Kategorie:Plzeň]]

Aktuální verze z 2. 4. 2020, 10:17

Emil FELIX
Narození 23.11.1889
Místo narození Koloveč (u Domažlic)
Úmrtí 12.10.1956
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 109
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54896

FELIX, Emil, * 23. 11. 1889 Koloveč (u Domažlic), † 12. 10. 1956 Plzeň, pedagog, literární historik, literární a divadelní kritik

Studoval 1900–08 na gymnáziu v Domažlicích, kde byl mj. žákem O. Zicha. Od 1905 přispíval do Domažlických listů. Spolupráci s časopisy a deníky rozšířil o další regionální listy Český deník (Plzeň), Plzeňsko i o periodika pražská: Lidové listy, Lidové noviny (od 1925), Národní listy a Zvon, kam zprvu psal činoherní referáty, kritické obchodní články, posléze se uplatňoval též jako kulturní publicista, fejetonista a literární historik. Zajímal se o J. Š. Baara, J. F. Hrušku, K. M. Čapka- Choda, A. Jiráska. Z Domažlic odešel na filozofickou fakultu do Prahy, kde byl 1908–12 jako posluchač slavistiky a germanistiky žákem J. Vlčka a A. Nováka, jenž ho velmi ovlivnil. Studoval také ve Vídni. 1913 vykonával vojenskou službu, první světovou válku prožil na frontách, po návratu se 1918 stal v Plzni středoškolským profesorem na reálce, od 1920 až do penze vyučoval na tamní obchodní akademii. 1920 obhájil doktorskou práci Složeniny, deminutiva a substantiva verbální u Svatopluka Čecha (PhDr.). Brzy se etabloval jako jeden z organizátorů plzeňského kulturního života a spolupracovník regionálních spisovatelů, s nimiž ho kromě přátelství a profesních zájmů vázaly i příbuzenské svazky (J. Š. Baar, F. Teplý, J. F. Hruška aj.). Soustředil se na písemnictví Chodska a Plzeňska a na monografické portréty. Byl literárním a divadelním kritikem a folkloristou, významným spolupracovníkem J. F. Hrušky. 1927 mu věnoval monografii s bibliografií Jan Fr. Hruška: Život a dílo. Redigoval Hruškův památník (1935) a 1938 napsal tři kapitoly do publikace V paměť Jana Fr. Hrušky i knihu Chodský patriarcha Hruška. Pro J. Š. Baara, s nímž byl Hruška ve vzdáleném příbuzenském vztahu, sbíral materiál k poslednímu románu o tragické postavě kaplana Paidara z Draženova. Baar mu posléze rukopisný zlomek odkázal. 1934 vydal F. projev k odhalení pomníku Hold Chodska J. Š. Baarovi, redigoval sborník Z kraje J. Š. Baara (1937). Chodskem se zabýval i ve statích o jeho literární tradici Chodsko v našem písemnictví (1940). Druhý tematický okruh F. představovalo Plzeňsko. Napsal Svatováclavské motivy v plzeňské literatuře (1929) a nejobsáhlejší práci s těžištěm v době gotické a obrozenecké, regionální literární dějiny Literární Plzeň v obryse (1. 1930, 1. část 2. dílu 1933). Poté vydal 1935 knihu Plzeň tvořivá. Třetí obor jeho působnosti vyústil v monografie věnované českým literárním postavám (František Xaver Paleček. Obraz českého Vianneye, 1936; Josef Vojtěch Sedláček, 1936; Na paměť 100. výročí smrti Sedláčkovy a 75. výročí úmrtí Smetanova, 1936; Dva buditelé. 1. J. V. Sedláček, 2. J. F. Smetana, 1937). Psychologickými a estetickými rozbory české milostné lyriky se zabýval již v době studia (věnoval jim i přednáškové cykly), zejména v kriticky uspořádané básnické pozůstalosti plzeňského dramatika Básnický odkaz Bernarda Guldenera (1938) a v podobiznách českých romantických básníků (Milenky českých básníků, s kyticí milostné lyriky od Kollára k Máchovi, 1940), vykreslených na pozadí jejich korespondence a deníkových zápisků. 1940 uspořádal F. dílo Kytice milostné lyriky od Kollára k Máchovi. Byl činný jako člen mnoha literárních porot zejména v plzeňském Literárním spolku. Manželství s dcerou J. F. Hrušky Annou zůstalo bezdětné. F. pohřeb se konal v Plzni, hrob má v Domažlicích.

L: Kulturní adresář 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 90; Padesát let obchodní akademie v Plzni, 1936, s. 120; J. Rous, K padesátce plzeňského literárního historika a kritika dr. E. F., 1939; J. F. Urban, Úvodím Úslavy, 1940, s. 61; Chodsko. Věstník Baarovy společnosti 4, červen 1940, č. 1, s. 10–11; J. F. Urban, Úvodím Radbuzy, 1941, s. 48; Chudým dětem, 1945, s. 103; J. Kunc, Kdy zemřeli?… od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 53; LČL 1, s. 689–690; B. Jirásek, Dějiny literatury v západních Čechách, 1890–2006 (2008, passim, s řadou chyb); K. Hladíková, Knihovna E. F.: knihovna v knihovním fondu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, 2010; E. Pěnkava, E. F., in: PLŽ 10, 2011, č. 3, s. 23–24.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová