FELIX Emil 23.11.1889-12.10.1956: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Emil FELIX
 
| jméno = Emil FELIX
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Felix Emil portret.jpg
 
| datum narození = 23.11.1889
 
| datum narození = 23.11.1889
 
| místo narození = Koloveč (u Domažlic)
 
| místo narození = Koloveč (u Domažlic)

Aktuální verze z 2. 4. 2020, 09:17

Emil FELIX
Narození 23.11.1889
Místo narození Koloveč (u Domažlic)
Úmrtí 12.10.1956
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 109
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54896

FELIX, Emil, * 23. 11. 1889 Koloveč (u Domažlic), † 12. 10. 1956 Plzeň, pedagog, literární historik, literární a divadelní kritik

Studoval 1900–08 na gymnáziu v Domažlicích, kde byl mj. žákem O. Zicha. Od 1905 přispíval do Domažlických listů. Spolupráci s časopisy a deníky rozšířil o další regionální listy Český deník (Plzeň), Plzeňsko i o periodika pražská: Lidové listy, Lidové noviny (od 1925), Národní listy a Zvon, kam zprvu psal činoherní referáty, kritické obchodní články, posléze se uplatňoval též jako kulturní publicista, fejetonista a literární historik. Zajímal se o J. Š. Baara, J. F. Hrušku, K. M. Čapka- Choda, A. Jiráska. Z Domažlic odešel na filozofickou fakultu do Prahy, kde byl 1908–12 jako posluchač slavistiky a germanistiky žákem J. Vlčka a A. Nováka, jenž ho velmi ovlivnil. Studoval také ve Vídni. 1913 vykonával vojenskou službu, první světovou válku prožil na frontách, po návratu se 1918 stal v Plzni středoškolským profesorem na reálce, od 1920 až do penze vyučoval na tamní obchodní akademii. 1920 obhájil doktorskou práci Složeniny, deminutiva a substantiva verbální u Svatopluka Čecha (PhDr.). Brzy se etabloval jako jeden z organizátorů plzeňského kulturního života a spolupracovník regionálních spisovatelů, s nimiž ho kromě přátelství a profesních zájmů vázaly i příbuzenské svazky (J. Š. Baar, F. Teplý, J. F. Hruška aj.). Soustředil se na písemnictví Chodska a Plzeňska a na monografické portréty. Byl literárním a divadelním kritikem a folkloristou, významným spolupracovníkem J. F. Hrušky. 1927 mu věnoval monografii s bibliografií Jan Fr. Hruška: Život a dílo. Redigoval Hruškův památník (1935) a 1938 napsal tři kapitoly do publikace V paměť Jana Fr. Hrušky i knihu Chodský patriarcha Hruška. Pro J. Š. Baara, s nímž byl Hruška ve vzdáleném příbuzenském vztahu, sbíral materiál k poslednímu románu o tragické postavě kaplana Paidara z Draženova. Baar mu posléze rukopisný zlomek odkázal. 1934 vydal F. projev k odhalení pomníku Hold Chodska J. Š. Baarovi, redigoval sborník Z kraje J. Š. Baara (1937). Chodskem se zabýval i ve statích o jeho literární tradici Chodsko v našem písemnictví (1940). Druhý tematický okruh F. představovalo Plzeňsko. Napsal Svatováclavské motivy v plzeňské literatuře (1929) a nejobsáhlejší práci s těžištěm v době gotické a obrozenecké, regionální literární dějiny Literární Plzeň v obryse (1. 1930, 1. část 2. dílu 1933). Poté vydal 1935 knihu Plzeň tvořivá. Třetí obor jeho působnosti vyústil v monografie věnované českým literárním postavám (František Xaver Paleček. Obraz českého Vianneye, 1936; Josef Vojtěch Sedláček, 1936; Na paměť 100. výročí smrti Sedláčkovy a 75. výročí úmrtí Smetanova, 1936; Dva buditelé. 1. J. V. Sedláček, 2. J. F. Smetana, 1937). Psychologickými a estetickými rozbory české milostné lyriky se zabýval již v době studia (věnoval jim i přednáškové cykly), zejména v kriticky uspořádané básnické pozůstalosti plzeňského dramatika Básnický odkaz Bernarda Guldenera (1938) a v podobiznách českých romantických básníků (Milenky českých básníků, s kyticí milostné lyriky od Kollára k Máchovi, 1940), vykreslených na pozadí jejich korespondence a deníkových zápisků. 1940 uspořádal F. dílo Kytice milostné lyriky od Kollára k Máchovi. Byl činný jako člen mnoha literárních porot zejména v plzeňském Literárním spolku. Manželství s dcerou J. F. Hrušky Annou zůstalo bezdětné. F. pohřeb se konal v Plzni, hrob má v Domažlicích.

L: Kulturní adresář 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 90; Padesát let obchodní akademie v Plzni, 1936, s. 120; J. Rous, K padesátce plzeňského literárního historika a kritika dr. E. F., 1939; J. F. Urban, Úvodím Úslavy, 1940, s. 61; Chodsko. Věstník Baarovy společnosti 4, červen 1940, č. 1, s. 10–11; J. F. Urban, Úvodím Radbuzy, 1941, s. 48; Chudým dětem, 1945, s. 103; J. Kunc, Kdy zemřeli?… od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 53; LČL 1, s. 689–690; B. Jirásek, Dějiny literatury v západních Čechách, 1890–2006 (2008, passim, s řadou chyb); K. Hladíková, Knihovna E. F.: knihovna v knihovním fondu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, 2010; E. Pěnkava, E. F., in: PLŽ 10, 2011, č. 3, s. 23–24.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová