Verze z 21. 11. 2017, 20:48, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FELKL Jan 20.5.1817-7.10.1887

Z Personal
Jan FELKL
Narození 20.5.1817
Místo narození Banín (u Poličky)
Úmrtí 7.10.1887
Místo úmrtí Roztoky (dnes Praha-západ)
Povolání

13- Geodet nebo kartograf

88- Umělecký řemeslník

FELKL, Jan, * 20. 5. 1817 Banín (u Poličky), † 7. 10. 1887 Roztoky (dnes Praha-západ), výrobce glóbů

Původně nastoupil vojenskou kariéru, v polovině čtyřicátých let odešel do civilu a usadil se v Praze. Pracoval v expedici novin na pražské poště. Oženil se s Annou, roz. Samuelovou, s níž měl osm dětí.

Asi 1848–49 se stal spolupracovníkem mědirytce a tiskaře V. Merklase při výrobě glóbů, který, když odcházel z Prahy, přenechal F. (snad na úhradu nějakých dluhů) zařízení dílny. 1854 dal firmu pod názvem Jan Felkl zapsat do obchodního rejstříku a postupně ji rozšiřoval. Původně sídlil na Starém Městě pražském, ve Staré Poštovské ulici (nyní Karolíny Světlé), 1870 přenesl podnik do Roztok, do dnešní Riegrovy ulice. Po smrti ji převzal syn Kryštof Zikmund F. (1855–1894), který byl již za života otce přibrán jako spolumajitel (Jan Felkl a syn – Továrna učebních pomůcek). Druhý syn Ferdinand F. (1846–1925) a další dědicové pokračovali ve výrobě až do 1952. F. zemřel ve své roztocké vile a byl pohřben na Levém Hradci. O poznání jeho života a díla se zasloužil historik kartografie Ludvík Mucha.

Glóby se vyvážely takřka do celého světa. Vyráběly se v sedmi velikostech, deseti skupinách podle kvality a celkem v sedmnácti jazykových mutacích. Do 1873 stoupla produkce závodu na patnáct tisíc kusů ročně. Mezi jejich hlavní autory patřili ředitel pražské hvězdárny Josef Jiří Böhm, profesor univerzity v Lipsku Otto Delitsch a geograf Josef Erben. O kvalitě svědčila řada ocenění, např. ze světových výstav v Paříži 1867 nebo 1873 ve Vídni. 1874 (v české mutaci 1879) byly schváleny jako oficiální školní pomůcka v celém tehdejším mocnářství. Kromě glóbů zemských rozšířil F. sortiment také o lunária, planetária, teluria ad., rovněž určená pro používání ve školách.

L: L. Mucha, The Czech Globe-Maker J. F., in: Sborník Československé společnosti zeměpisné 65, 1960, s. 241–245; týž, Český výrobce globů J. F., in: Lidé a země 36, 1987, č. 6, s. 249–251; týž, J. F.’s Söhne Siegmund und Ferdinand Felkl, in: Der Globusfreund 38/39, 1990, s. 97–104; týž, Josef Eduard Válek, mistr F. dílny na výrobu globů, in: Z dějin geodézie a kartografie 9, 1997, s. 5–11; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 146–147.

P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 115, obraz 127.

Jiří Martínek