FENCL Ferdinand 2.1.1901-31.3.1983: Porovnání verzí

Z Personal
(FENCL_Ferdinand_2.1.1901-31.3.1983)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 2.1.1901
 
| datum narození = 2.1.1901
| místo narození =  
+
| místo narození = Smíchov (dnes Praha)
 
| datum úmrtí = 31.3.1983
 
| datum úmrtí = 31.3.1983
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ferdinand FENCL
+
}}
 +
 
 +
'''FENCL, Ferdinand,''' ''* 2. 1. 1901 Smíchov (dnes Praha), † 31. 3. 1983 Praha, architekt''
 +
 
 +
Narodil se v početné rodině magistrátního úředníka. Z jeho
 +
čtyř bratrů se dospělosti dožili Adolf (1910–1989), rovněž
 +
architekt, a Miroslav. F. maturoval na malostranské reálce, architekturu
 +
vystudoval 1919–25 na ČVUT v Praze, od 1923
 +
pracoval v ateliéru O. Tyla, který ovlivnil jeho výtvarný názor.
 +
Od 1927 měl vlastní ateliér. Náležel do skupiny architektů
 +
kolem časopisu ''Stavba'', kam také přispíval. Během druhé světové
 +
války se spolu s Adolfem živil výrobou umělecké keramiky.
 +
Po osvobození začal opět projektovat ve vlastním ateliéru,
 +
bratr nastoupil jako architekt na magistrát města Jáchymova.
 +
Na konci 1948 byli oba zatčeni StB a ve vykonstruovaném
 +
procesu odsouzeni: F. na sedm let za sabotáž a Adolf za velezradu
 +
na dvaadvacet let. Ve vězení, kde F. strávil čtyři a půl
 +
roku a Adolf dvanáct let, oba projektovali stavby převážně pro
 +
Ministerstvo vnitra. Po propuštění 1953 nastoupil F. do Státního
 +
projektového ústavu Praha. Rehabilitace se oba bratři
 +
dočkali v obnoveném procesu 1967. Ve Státním projektovém
 +
ústavu a poté v Pozemních stavbách F. pracoval až do svých
 +
pětasedmdesáti let, aby měl nárok na důchod. V závěru života
 +
se opět jako koníčku věnoval keramice.
 +
 
 +
Vrcholem jeho díla se staly realizace, které vycházely z puristického
 +
minimalismu, uplatňovaného i ve vědecko-funkcionalistickém
 +
stylu. Důraz kladl na racionalitu a účelnost veřejných
 +
budov. Vystavěl poštovní úřad v Chustu na Podkarpatsku
 +
(1930), vzornou školu ve francouzském Vouziers, kde koncem
 +
války bojovaly československé jednotky (1926), okresní
 +
úřad v Humpolci (1931), Úvěrní ústav majitelů domů v pražské
 +
Spálené ulici č. 59 (dokončen 1933), Masarykovo sanatorium
 +
v Dobříši (1932), vlastní vilu na Smíchově v Doubkové
 +
ulici 6 (1933), kolej na pražském Zbořenci (1936), rodinný
 +
dům v pražské Vostrovské ulici č. 11 (1936), funkcionalistický
 +
pavilon Československa na výstavišti v Záhřebu (1937–38,
 +
oceněn řádem sv. Sávy), nájemní dům Republikánské pojišťovny
 +
v Opletalově ulici č. 9 v Praze (dokončen 1939), gymnázium
 +
v pražské ulici 5. května č. 51 (dokončeno 1941) aj.
 +
Vrcholem jeho tvorby byl projekt polikliniky hl. města Prahy
 +
na Karlově náměstí, 1937 vypracovaný s V. Kerhartem a dokončený
 +
1950. Účastnil se soutěže na budovu Zemského archivu
 +
(1938) a nové parlamentní budovy (s A. Kubíčkem,
 +
1947). Dvakrát se oženil, první manželkou byla Marcela F.,
 +
operní a operetní zpěvačka, s níž se rozvedl, druhou ženou od
 +
1943 Miroslava (* 1919). Jeho dcerou je ing. arch. Daniela
 +
F. (* 1946), která od 1990 vede ateliérovou výuku na Fakultě
 +
architektury ČVUT v Praze.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 522; Kulturní adresář 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 91; Toman
 +
2, s. 760–761; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1985, s. 383–
 +
384; O. Nový, Česká architektonická avantgarda, 1998, s. 342; NEČVUD,
 +
s. 199–200; SČSVU 2, s. 224; J. Krejzová, F. F. a česká architektura 2. čtvrtiny
 +
20. století (diplomová práce katedry dějin umění na MU Brno), 1999.
 +
 
 +
'''P:''' NG, Praha, osobní pozůstalost.
 +
 
 +
Daniela Fenclová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
  
 
[[Kategorie:1901]]
 
[[Kategorie:1901]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1983]]
 
[[Kategorie:1983]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 26. 11. 2017, 11:05

Ferdinand FENCL
Narození 2.1.1901
Místo narození Smíchov (dnes Praha)
Úmrtí 31.3.1983
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54922

FENCL, Ferdinand, * 2. 1. 1901 Smíchov (dnes Praha), † 31. 3. 1983 Praha, architekt

Narodil se v početné rodině magistrátního úředníka. Z jeho čtyř bratrů se dospělosti dožili Adolf (1910–1989), rovněž architekt, a Miroslav. F. maturoval na malostranské reálce, architekturu vystudoval 1919–25 na ČVUT v Praze, od 1923 pracoval v ateliéru O. Tyla, který ovlivnil jeho výtvarný názor. Od 1927 měl vlastní ateliér. Náležel do skupiny architektů kolem časopisu Stavba, kam také přispíval. Během druhé světové války se spolu s Adolfem živil výrobou umělecké keramiky. Po osvobození začal opět projektovat ve vlastním ateliéru, bratr nastoupil jako architekt na magistrát města Jáchymova. Na konci 1948 byli oba zatčeni StB a ve vykonstruovaném procesu odsouzeni: F. na sedm let za sabotáž a Adolf za velezradu na dvaadvacet let. Ve vězení, kde F. strávil čtyři a půl roku a Adolf dvanáct let, oba projektovali stavby převážně pro Ministerstvo vnitra. Po propuštění 1953 nastoupil F. do Státního projektového ústavu Praha. Rehabilitace se oba bratři dočkali v obnoveném procesu 1967. Ve Státním projektovém ústavu a poté v Pozemních stavbách F. pracoval až do svých pětasedmdesáti let, aby měl nárok na důchod. V závěru života se opět jako koníčku věnoval keramice.

Vrcholem jeho díla se staly realizace, které vycházely z puristického minimalismu, uplatňovaného i ve vědecko-funkcionalistickém stylu. Důraz kladl na racionalitu a účelnost veřejných budov. Vystavěl poštovní úřad v Chustu na Podkarpatsku (1930), vzornou školu ve francouzském Vouziers, kde koncem války bojovaly československé jednotky (1926), okresní úřad v Humpolci (1931), Úvěrní ústav majitelů domů v pražské Spálené ulici č. 59 (dokončen 1933), Masarykovo sanatorium v Dobříši (1932), vlastní vilu na Smíchově v Doubkové ulici 6 (1933), kolej na pražském Zbořenci (1936), rodinný dům v pražské Vostrovské ulici č. 11 (1936), funkcionalistický pavilon Československa na výstavišti v Záhřebu (1937–38, oceněn řádem sv. Sávy), nájemní dům Republikánské pojišťovny v Opletalově ulici č. 9 v Praze (dokončen 1939), gymnázium v pražské ulici 5. května č. 51 (dokončeno 1941) aj. Vrcholem jeho tvorby byl projekt polikliniky hl. města Prahy na Karlově náměstí, 1937 vypracovaný s V. Kerhartem a dokončený 1950. Účastnil se soutěže na budovu Zemského archivu (1938) a nové parlamentní budovy (s A. Kubíčkem, 1947). Dvakrát se oženil, první manželkou byla Marcela F., operní a operetní zpěvačka, s níž se rozvedl, druhou ženou od 1943 Miroslava (* 1919). Jeho dcerou je ing. arch. Daniela F. (* 1946), která od 1990 vede ateliérovou výuku na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

L: OSND 2/1, s. 522; Kulturní adresář 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 91; Toman 2, s. 760–761; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1985, s. 383– 384; O. Nový, Česká architektonická avantgarda, 1998, s. 342; NEČVUD, s. 199–200; SČSVU 2, s. 224; J. Krejzová, F. F. a česká architektura 2. čtvrtiny 20. století (diplomová práce katedry dějin umění na MU Brno), 1999.

P: NG, Praha, osobní pozůstalost.

Daniela Fenclová