FENCL Zdeněk 28./29.6.1922-11.2.1981: Porovnání verzí

Z Personal
(FENCL_Zdeněk_28.6.1922-11.2.1981)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Zdeněk FENCL
 
| jméno = Zdeněk FENCL
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.6.1922
+
| datum narození = 28./29.6.1922
 
| místo narození = Jindřichův Hradec
 
| místo narození = Jindřichův Hradec
 
| datum úmrtí = 11.2.1981
 
| datum úmrtí = 11.2.1981
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Zdeněk FENCL
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''FENCL, Zdeněk,''' ''* 28./29. 6. 1922 Jindřichův Hradec, † 11. 2. 1981 Praha, mikrobiolog''
 +
 
 +
Studoval 1946–50 Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, obhájil
 +
titul RNDr. Krátce působil na katedře kvasné chemie
 +
ČVUT, poté nastoupil do praxe a 1950–53 pracoval v Chemických
 +
závodech Julia Fučíka v Kaznějově u Plzně. Od 1956
 +
byl vědeckým pracovníkem Biologického, resp. po restrukturalizaci
 +
Mikrobiologického ústavu ČSAV v Praze, kde se
 +
postupně vypracoval na vedoucího oddělení a 1967 obhájil
 +
vědeckou hodnost DrSc. Jako koordinátor zde vedl státní
 +
projekt ''Regulace množení a tvorby produktů u mikroorganismů''.
 +
Od 1962 také přednášel jako docent na Univerzitě 17. listopadu
 +
v Praze. Téhož roku obdržel vyznamenání Za zásluhy
 +
o výstavbu, 1968 Státní cenu Klementa Gottwalda. Angažoval
 +
se i během Pražského jara 1968. Po sovětské okupaci byl
 +
sice stranickými orgány řazen mezi exponenty pravice, nicméně
 +
ve vědecké práci mohl pokračovat.
 +
 
 +
Zabýval se biochemickou a morfologickou diferenciací mikroorganismů,
 +
byl autorem zhruba sta vědeckých prací a řady
 +
patentů, rovněž např. z oboru výroby kyseliny citronové.
 +
S I. Málkem se stal spoluzakladatelem československé školy
 +
kontinuálních kultivací mikroorganismů (autor jejich teoretické
 +
analýzy). Pracoval v komisích UNESCO, byl též členem
 +
národního komitétu Mezinárodního biologického programu
 +
(IPB).
 +
 
 +
'''D:''' Folia Microbiologica 27, 1982, č. 5, s. 287–294 (bibliografie); Příspěvek
 +
ke studiu metabolismu benzenového jádra, 1951; O množení mikroorganismů,
 +
1960; Výroba kvasničních krmiv, 1961; Theoretical and Methodological
 +
Basis of Continuous Culture of Microorganisms, I. Málek – Z. F. (ed.), 1966;
 +
Růst a tvorba produktů v kulturách mikroorganismů, 1967; Production of
 +
Extracellular Enzymes in Continuous Culture (s J. Pazlarovou), 1982.
 +
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 186; Kdy zemřeli...? 6 (1980–
 +
85), 1992, s. 62; ČBS, s. 139; Tomeš 1, s. 305–306; Vesmír 20, 1981, č. 6,
 +
s. 188; Dr. Z. F. 1922–1981, in: Folia Microbiologica 27, 1982, č. 5, s. 285.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 
    
 
    
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
 
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
 
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:1922]]
 
[[Kategorie:Jindřichův_Hradec]]
 
[[Kategorie:Jindřichův_Hradec]]
 
[[Kategorie:1981]]
 
[[Kategorie:1981]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 26. 11. 2017, 11:16

Zdeněk FENCL
Narození 28./29.6.1922
Místo narození Jindřichův Hradec
Úmrtí 11.2.1981
Místo úmrtí Praha
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69152

FENCL, Zdeněk, * 28./29. 6. 1922 Jindřichův Hradec, † 11. 2. 1981 Praha, mikrobiolog

Studoval 1946–50 Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, obhájil titul RNDr. Krátce působil na katedře kvasné chemie ČVUT, poté nastoupil do praxe a 1950–53 pracoval v Chemických závodech Julia Fučíka v Kaznějově u Plzně. Od 1956 byl vědeckým pracovníkem Biologického, resp. po restrukturalizaci Mikrobiologického ústavu ČSAV v Praze, kde se postupně vypracoval na vedoucího oddělení a 1967 obhájil vědeckou hodnost DrSc. Jako koordinátor zde vedl státní projekt Regulace množení a tvorby produktů u mikroorganismů. Od 1962 také přednášel jako docent na Univerzitě 17. listopadu v Praze. Téhož roku obdržel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, 1968 Státní cenu Klementa Gottwalda. Angažoval se i během Pražského jara 1968. Po sovětské okupaci byl sice stranickými orgány řazen mezi exponenty pravice, nicméně ve vědecké práci mohl pokračovat.

Zabýval se biochemickou a morfologickou diferenciací mikroorganismů, byl autorem zhruba sta vědeckých prací a řady patentů, rovněž např. z oboru výroby kyseliny citronové. S I. Málkem se stal spoluzakladatelem československé školy kontinuálních kultivací mikroorganismů (autor jejich teoretické analýzy). Pracoval v komisích UNESCO, byl též členem národního komitétu Mezinárodního biologického programu (IPB).

D: Folia Microbiologica 27, 1982, č. 5, s. 287–294 (bibliografie); Příspěvek ke studiu metabolismu benzenového jádra, 1951; O množení mikroorganismů, 1960; Výroba kvasničních krmiv, 1961; Theoretical and Methodological Basis of Continuous Culture of Microorganisms, I. Málek – Z. F. (ed.), 1966; Růst a tvorba produktů v kulturách mikroorganismů, 1967; Production of Extracellular Enzymes in Continuous Culture (s J. Pazlarovou), 1982. L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 186; Kdy zemřeli...? 6 (1980– 85), 1992, s. 62; ČBS, s. 139; Tomeš 1, s. 305–306; Vesmír 20, 1981, č. 6, s. 188; Dr. Z. F. 1922–1981, in: Folia Microbiologica 27, 1982, č. 5, s. 285.

Jiří Martínek