FENGL Milan 1.4.1949-29.4.2001: Porovnání verzí

Z Personal
(FENGL_Milan_1.4.1949-29.4.2001)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1.4.1949
 
| datum narození = 1.4.1949
| místo narození = Ústí n. Labem
+
| místo narození = Ústí nad Labem
 
| datum úmrtí = 29.4.2001
 
| datum úmrtí = 29.4.2001
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Milan FENGL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 116
 +
}}
 +
 
 +
'''FENGL, Milan,''' ''* 1. 4. 1949 Ústí nad Labem, † 29. 4. 2001 ?, mineralog, ložiskový geolog''
 +
 
 +
Absolvoval 1964–68 Střední průmyslovou školu hornicko-geologickou
 +
v Příbrami. Poté nastoupil do Rudných dolů Příbram,
 +
národní podnik, do závodu Fluorit v Sobědruhách nedaleko
 +
Teplic. Byl v geologicko-měřickém odboru nejbližším
 +
spolupracovníkem F. Reichmanna, který podporoval F. snahu
 +
po dalším vzdělání. Vystudoval dálkově na Přírodovědecké fakultě
 +
UK, 1982 získal doktorát (RNDr.) po obhájení práce
 +
o polymetalické mineralizaci na fluoritovém ložisku Moldava
 +
v Krušných Horách. Po vynuceném Reichmannově odchodu
 +
se 1979 stal vedoucím geologem závodu. V kompetenci měl
 +
těžbu fluoritu v oblasti Krušných hor (Moldava, Vrchoslav,
 +
Blahuňov, Hradiště u Kadaně, Jílové u Děčína), v Křížanech
 +
(u Liberce), Harrachově v Krkonoších a v Běstvině v Železných
 +
horách, těžbu rud cínu a wolframu na Cínovci v Krušných
 +
horách a granátu v Podsedicích (u Lovosic). V té době
 +
vypracoval mnoho archivních zpráv o jednotlivých provozech
 +
(nyní uloženy v České geologické službě – Geofondu v Praze).
 +
V devadesátých letech dozoroval likvidaci dolů. Od 1999
 +
pracoval na územním odboru Ministerstva životního prostředí
 +
v Ústí nad Labem.
 +
 
 +
Badatelsky se téměř třicet let zabýval mineralogií českých
 +
fluoritových
 +
ložisek, zajímal se i o zeolity v Českém středohoří.
 +
Dlouhodobě studoval spolu s F. Reichmannem, J. Jansou
 +
a F. Novákem z Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře mineralogii
 +
supergenní zony na fluoritových žilách v Moldavě.
 +
1981 tam popsali pětatřicet supergenních nerostů, některé
 +
z nich byly vzácné nerostné druhy popsané na českém, resp.
 +
československém, území poprvé: arsenáty olova, mědi a vizmutu
 +
arsentsumebit (druhý nález na světě), bayldonit (třetí
 +
na světě), beudantit, cornwallit, duftit a preisingerit a oxihalogenid
 +
vizmutu zavarickit (druhý na světě). Detailně se zabýval
 +
mineralizacemi stříbra na fluoritových ložiskách. 1998–99
 +
uveřejnil v časopisu ''Minerál'' pět příspěvků s názvem ''Mineralogie těžených fluoritových ložisek'', ve kterých shrnul poznatky
 +
z této problematiky. Po 1989 byl vedoucím autorem několika
 +
exkurzních průvodců po ložiskách fluoritu a barytu v krušnohorské
 +
oblasti, např. ''Excursion 2 – Field Guide for Fluorite and Barite Mineralization Regimes in the Erzgebirge'' – Krušné hory
 +
(Potsdam, 1993).
 +
 
 +
Uveřejnil více než padesát prací. Byl dlouholetým aktivním
 +
členem Společnosti Národního muzea, kterému věnoval četné
 +
ukázky nerostů do mineralogické sbírky.
 +
 
 +
'''D:''' Zajímavé nerosty fluoritového ložiska Hradiště u Kadaně, in:
 +
Čas. Mineral. Geol., 20, 1975, č. 3, s. 331–332; Nové nálezy fluoritové
 +
mineralizace v okolí ložiska Křižany u Liberce, in: tamtéž 21, 1976, 2, s. 203–204
 +
(s F. Reichmannem); Mineralogie supergenní zóny fluoritového ložiska Moldava
 +
v Krušných horách, in: Sborník geologických věd. Technologie Geochemie
 +
17, 1981, s. 107–125 (s J. Jansou, F. Novákem a F. Reichmannem);
 +
Pyrargyrit z fluoritového ložiska Běstvina v Železných horách, in: Věstník
 +
Českého geologického ústavu 70, 1995, 3, s. 25–26 (s J. Jansou, F. Novákem
 +
a P. Paulišem); 45 let – krátká či dlouhá historie. K historii těžby fluoritu
 +
v Čechách, in: Rozpravy NTM, Studie z dějin hornictví 26, 1995, s. 15–20;
 +
Fluoritová těžba v České republice, in: Uhlí Rudy Geologický průzkum 3,
 +
1996, č. 10, s. 315–325 (s P. Rezkem); Nové mineralogické nálezy z Lipové
 +
na Ústecku, in: Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního
 +
muzea 4–5, 1997, s. 222–223 (s P. Paulišem); Fluoritové ložisko Moldava,
 +
in: Uhlí Rudy Geologický průzkum 5, 1998, č. 1, s. 3–12; Fluoritový revír
 +
Jílové – Sněžník u Děčína, in: tamtéž 4, s. 109–121; Mineralogie těžených
 +
fluoritových ložisek, in: Minerál (Brno) 6, 1998, č. 2, s. 83–88; Mineralogie
 +
těžených fluoritových ložisek – 5, in: tamtéž 7, 1999, č. 3, s. 203–206.
 +
 
 +
'''L:''' P. Burdová, RNDr. M. F. (1. 4. 1949–29. 4. 2001), in: Bulletin mineralogicko-
 +
petrologického oddělení Národního muzea 9, 2001, s. 351; V. Bláha,
 +
RNDr. M. F. etc., in: Informátor České geologické společnosti 2001, č. 2,
 +
s. 2.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/133543 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
  
 
[[Kategorie:1949]]
 
[[Kategorie:1949]]
[[Kategorie:Ústí_n._Labem]]
+
[[Kategorie:Ústí nad Labem]]
 
[[Kategorie:2001]]
 
[[Kategorie:2001]]

Aktuální verze z 15. 11. 2019, 12:52

Milan FENGL
Narození 1.4.1949
Místo narození Ústí nad Labem
Úmrtí 29.4.2001
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 116
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137077

FENGL, Milan, * 1. 4. 1949 Ústí nad Labem, † 29. 4. 2001 ?, mineralog, ložiskový geolog

Absolvoval 1964–68 Střední průmyslovou školu hornicko-geologickou v Příbrami. Poté nastoupil do Rudných dolů Příbram, národní podnik, do závodu Fluorit v Sobědruhách nedaleko Teplic. Byl v geologicko-měřickém odboru nejbližším spolupracovníkem F. Reichmanna, který podporoval F. snahu po dalším vzdělání. Vystudoval dálkově na Přírodovědecké fakultě UK, 1982 získal doktorát (RNDr.) po obhájení práce o polymetalické mineralizaci na fluoritovém ložisku Moldava v Krušných Horách. Po vynuceném Reichmannově odchodu se 1979 stal vedoucím geologem závodu. V kompetenci měl těžbu fluoritu v oblasti Krušných hor (Moldava, Vrchoslav, Blahuňov, Hradiště u Kadaně, Jílové u Děčína), v Křížanech (u Liberce), Harrachově v Krkonoších a v Běstvině v Železných horách, těžbu rud cínu a wolframu na Cínovci v Krušných horách a granátu v Podsedicích (u Lovosic). V té době vypracoval mnoho archivních zpráv o jednotlivých provozech (nyní uloženy v České geologické službě – Geofondu v Praze). V devadesátých letech dozoroval likvidaci dolů. Od 1999 pracoval na územním odboru Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem.

Badatelsky se téměř třicet let zabýval mineralogií českých fluoritových ložisek, zajímal se i o zeolity v Českém středohoří. Dlouhodobě studoval spolu s F. Reichmannem, J. Jansou a F. Novákem z Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře mineralogii supergenní zony na fluoritových žilách v Moldavě. 1981 tam popsali pětatřicet supergenních nerostů, některé z nich byly vzácné nerostné druhy popsané na českém, resp. československém, území poprvé: arsenáty olova, mědi a vizmutu arsentsumebit (druhý nález na světě), bayldonit (třetí na světě), beudantit, cornwallit, duftit a preisingerit a oxihalogenid vizmutu zavarickit (druhý na světě). Detailně se zabýval mineralizacemi stříbra na fluoritových ložiskách. 1998–99 uveřejnil v časopisu Minerál pět příspěvků s názvem Mineralogie těžených fluoritových ložisek, ve kterých shrnul poznatky z této problematiky. Po 1989 byl vedoucím autorem několika exkurzních průvodců po ložiskách fluoritu a barytu v krušnohorské oblasti, např. Excursion 2 – Field Guide for Fluorite and Barite Mineralization Regimes in the Erzgebirge – Krušné hory (Potsdam, 1993).

Uveřejnil více než padesát prací. Byl dlouholetým aktivním členem Společnosti Národního muzea, kterému věnoval četné ukázky nerostů do mineralogické sbírky.

D: Zajímavé nerosty fluoritového ložiska Hradiště u Kadaně, in: Čas. Mineral. Geol., 20, 1975, č. 3, s. 331–332; Nové nálezy fluoritové mineralizace v okolí ložiska Křižany u Liberce, in: tamtéž 21, 1976, 2, s. 203–204 (s F. Reichmannem); Mineralogie supergenní zóny fluoritového ložiska Moldava v Krušných horách, in: Sborník geologických věd. Technologie Geochemie 17, 1981, s. 107–125 (s J. Jansou, F. Novákem a F. Reichmannem); Pyrargyrit z fluoritového ložiska Běstvina v Železných horách, in: Věstník Českého geologického ústavu 70, 1995, 3, s. 25–26 (s J. Jansou, F. Novákem a P. Paulišem); 45 let – krátká či dlouhá historie. K historii těžby fluoritu v Čechách, in: Rozpravy NTM, Studie z dějin hornictví 26, 1995, s. 15–20; Fluoritová těžba v České republice, in: Uhlí Rudy Geologický průzkum 3, 1996, č. 10, s. 315–325 (s P. Rezkem); Nové mineralogické nálezy z Lipové na Ústecku, in: Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea 4–5, 1997, s. 222–223 (s P. Paulišem); Fluoritové ložisko Moldava, in: Uhlí Rudy Geologický průzkum 5, 1998, č. 1, s. 3–12; Fluoritový revír Jílové – Sněžník u Děčína, in: tamtéž 4, s. 109–121; Mineralogie těžených fluoritových ložisek, in: Minerál (Brno) 6, 1998, č. 2, s. 83–88; Mineralogie těžených fluoritových ložisek – 5, in: tamtéž 7, 1999, č. 3, s. 203–206.

L: P. Burdová, RNDr. M. F. (1. 4. 1949–29. 4. 2001), in: Bulletin mineralogicko- petrologického oddělení Národního muzea 9, 2001, s. 351; V. Bláha, RNDr. M. F. etc., in: Informátor České geologické společnosti 2001, č. 2, s. 2.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský