FERABOSCO Pietro ?1512-?1582: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FERABOSCO Pietro 1513-1588 na FERABOSCO Pietro ?1512-?1582 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = po 1582 (?1588)
 
| datum úmrtí = po 1582 (?1588)
 
| místo úmrtí = ? Laino (provincie Como, Itálie)
 
| místo úmrtí = ? Laino (provincie Como, Itálie)
| povolání = 74- Architekt
+
| povolání = 74- Architekt<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 116-117
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 15. 11. 2019, 11:51

Pietro FERABOSCO
Narození 1512 nebo 1513
Místo narození Laino (provincie Como, Itálie)
Úmrtí po 1582 (?1588)
Místo úmrtí ? Laino (provincie Como, Itálie)
Povolání 74- Architekt
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 116-117

FERABOSCO, Pietro (též FARAWASCHKO, FERRABOSCO, VERABISCHGO, VERABITSCHA, Peter), * ? 1512 nebo 1513 Laino (provincie Como, Itálie), † po 1582 (? 1588) ? Laino (provincie Como, Itálie), architekt, stavitel, malíř

Byl synem zednického mistra Martina F. Jako tzv. polní malíř se účastnil 1542–45 tureckého tažení. Pak dlouhodobě pracoval ve službách císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. ve Vídni a od 1549 byl připomínán jako malíř v Hofburgu.

Již před polovinou padesátých let 16. století působil jako stavitel v zámku Ferdinanda I. Kaiserebersdorf ve Vídni-Simmeringu a ve vídeňském Hofburgu. Na vídeňském hradě mu byly připsány klasicistní brána, tzv. Schweizertor (1552), a podíl na Letním paláci (1582), ve městě návrh paláce dolnorakouského kancléře (1573, s H. Saphoyem), práce na nové zbrojnici, arzenálu a kancléřství (1574–82) a na paláci arcivévody Arnošta (1581, tzv. Ernestinské křídlo původně pro Rudolfa II., dnes Amalienburg). Pak 1555–87 působil jako pevnostní inženýr i stavitel a poradce v tomto oboru, a to zejména ve Štýrsku, v dnešním Maďarsku (Győr, Tata, Eger, Nagykanizsa), na Slovensku (Nitra, Trnava, Trenčín) a Rumunsku (Sibiu). 1564–66 byl stavebním superintendantem pevností v Komárně a Győru a stavěl mosty přes Dunaj a Drávu. Tato díla byla většinou zničena nebo přestavěna, zachovaly se však jeho plány pevností Nagykanizsa, Győr a Komárno. 1562 získal zakázku od vídeňských jezuitů, pro něž postavil kolej. 1576 a 1580 byl uváděn v souvislosti s vilou Maxmiliána II. Neugebäude ve Vídni-Simmeringu. Navrhl také vídeňský kostel i klášter klarisek P. Marie královny andělů (1582–83) a pro arcivévodu Karla vytvořil 1570 dva plány zámku ve Štýrském Hradci (z toho jeden provedl M. D. Taddei), v Linci zřejmě projektoval palác rodiny Losensteinů (1573) a před únorem 1577 nakonec neprovedený Neues Schloss (novou část zámku). 1583 v tomto areálu pro arcivévodu Matyáše navrhl stáje. Byl uskutečněn projekt zámku Weitra (Vitoraz) v Dolním Rakousku pro W. Rumpfa, ministra a nejvyššího komorníka Rudolfa II.

U většiny staveb není známa původní podoba, a tak lze F. podíl stanovit či charakterizovat jeho tvorbu, včetně české a moravské, s obtížemi. 1552–55 převzal po zemřelém P. della Stella vedení stavby Belvederu v Královské zahradě Pražského hradu. 1554–84 radil a posuzoval cizí projekty i v Praze. Mohl tak být autorem nebo spoluautorem stavebních úprav Hradu s naskicovaným návrhem opevnění (asi 1555). V lednu 1559 byl zřejmě přizván k hodnocení návrhu sněmovny B. Wohlmuta, 1582 přivezl modely mysliven (?) pro Rudolfa II. v Hlavenci (asi 1582) a v Sadské. Zřejmě se účastnil stavby zámků v Kaceřově u Plzně či v Bučovicích u Brna (patrně díle J. Strady) i na projektu jeho fortifikační složky. Pracoval i na Slovensku: např. v Trnavě projektoval pevnostní stavby (1553), v Bratislavě vedl přestavbu hradu a opevnění města či navrhl navigační most se dvěma branami (1550–70), v Trenčíně projektoval válcové věže a malé nárožní bašty před první bránou hradu a snad také kasematy (1580–82).

Byl 1556 povýšen do rytířského stavu s přídomkem di Lagno (de Layno) za služby panovnickému domu. V březnu 1580 požádal o penzionování a svolení k návratu do rodiště.

D: výběr: Vídeň – fresky v chodbě z Hofburgu k augustiniánskému klášteru, 1549–55 (malíř); rozšíření a přestavba zámku Kaiserebersdorf, Simmering, 1558–61 (hlavní stavitel); opevnění města, od 1562 (stavitel); Štýrský Hradec – opevnění hradu, 1570 (projektant); přestavba středověkých hradeb, 1570–71 (totéž); další práce: pevnostní stavby Sibiu, 1556; Szigetvár, 1558– 60 (projektant a vrchní stavitel); Győr, 1557, 1564–66 (stavební superintendant, autor šesti nárožních bašt); Nagykanizsa, 2. pol. 50. let, 1566, 1568–77 (projektant); dále: Innsbruck, Dvorní kostel, 1559 (konzultant projektanta J. Strady); Eger, opevnění hradu a městské hradby, 1574 (projektant).

L: NEČVU 1, s. 172–173; Architekti, s. 165–166; http://www.uibk.ac.at/ aia/ferabosco_pietro.html (kde neúplné soupisy díla); Thieme-Becker 11, s. 394–395; Toman, s. 213; J. Krčálová, P. F. und sein Schaffen im Königreich Böhmen, in: Ostbairische Grenzmarken 9, 1969, s. 183–196; táž, Centrální stavby české renesance, 1974, s. 42–49; táž, Zámek v Bučovicích, 1979, passim; Umělecké památky Čech 1, E. Poche (ed.), 1977, s. 378; P. Fidler, Architektur des Seicento. Baumeister, Architekten und Bauten des Wiener Hofkreises, Innsbruck 1990, passim.

Lenka Kudělková