Biografický slovník
FERBER Johan Jacob ?29.8.1743-17.4.1790: Porovnání verzí
(FERBER_Johann_Jacob_29.7.1743-17.4.1790) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Johan Jacob FERBER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 29. | + | | datum narození = 29.8.(9.9.)1743 |
| − | | místo narození = Karlskrona | + | | místo narození = Karlskrona (Švédsko) |
| datum úmrtí = 17.4.1790 | | datum úmrtí = 17.4.1790 | ||
| − | | místo úmrtí = Bern | + | | místo úmrtí = Bern (Švýcarsko) |
| povolání = 11- Geolog | | povolání = 11- Geolog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 118 |
| + | }} | ||
| − | + | '''FERBER, Johan Jacob,''' ''* 29. 8. (9. 9.) 1743 Karlskrona (Švédsko), † 17. 4. 1790 Bern (Švýcarsko), geolog, montanista'' | |
| + | |||
| + | Rozdíly v datu narození dokládají, že Švédsko se v té době ještě | ||
| + | řídilo juliánským kalendářem, na rozdíl od převážně většiny | ||
| + | Evropy. F. byl synem významného přírodovědce Johana Henrika | ||
| + | F. (1703–1781) a Evy Kathariny, roz. Anckarcrona. Vystudoval | ||
| + | přírodní vědy na univerzitě v Uppsale, kde byl žákem | ||
| + | C. Linného, u něhož 1763 získal doktorát. Vrátil se do rodiště | ||
| + | a pracoval v otcově lékárně. 1765 byl jmenován báňským | ||
| + | úředníkem ve Stockholmu, většinu času ale strávil mimo vlast. | ||
| + | Od 1774 působil jako profesor fyziky a chemie na gymnáziu | ||
| + | v kuronské Mitavě (nyní Jelgava, Lotyšsko), o rok později byl | ||
| + | jmenován zahraničním členem Královské švédské akademie | ||
| + | věd. 1783 se stal profesorem přírodních věd v Petrohradě, ale | ||
| + | záhy odešel do Pruska, od 1786 jako báňský rada. Rád cestoval, | ||
| + | většinu geologických ložisek v Evropě znal z autopsie, | ||
| + | pobýval v Itálii, Anglii, Rakousku, Uhrách (Banská Štiavnica) | ||
| + | aj. Několikrát navštívil Čechy, zejména jejich rudná ložiska, | ||
| + | která odborně popsal. Byl přítelem I. Borna (psal i o jeho metodě | ||
| + | dobývání drahých kovů, tzv. amalgamační). Na jaře 1773 | ||
| + | u něj v Praze a na Starém Sedlišti pobýval, oba také vydali | ||
| + | tiskem část vzájemné korespondence. | ||
| + | Spolu s Bornem poprvé | ||
| + | upozornil i na vulkanický původ Komorní hůrky u Chebu | ||
| + | (F. sám byl přesvědčeným neptunistou, tj. předpokládal | ||
| + | vznik hornin jako důsledek sopečné činnosti zemského nitra). | ||
| + | Výsledkem cest do Čech byla rozsáhlá F. monografie ''Beiträge zur Mineralgeschichte von Böhmen'' (1774), v níž popsal většinu | ||
| + | rudných dolů. Speciálně se zabýval jáchymovským rudním | ||
| + | revírem, kde rozlišoval oba dnes známé žilné systémy rud. Vytvořil | ||
| + | též jedny z prvních geologických map krušnohorských | ||
| + | ložisek. Vedle vlastních poznatků se odvolával na informace | ||
| + | žáka Peithnerova, s nímž se seznámil v Karlových Varech. Popsal | ||
| + | třináct lokalit (chybí Příbram), vedle Jáchymovska také | ||
| + | Horu Sv. Kateřiny, Horní Slavkov, Cínovec, Ratibořské Hory | ||
| + | nedaleko Tábora a dokonce uhelnou pánev na Plzeňsku. Popis | ||
| + | byl významně podrobnější, než mohl sám stačit prozkoumat, | ||
| + | a proto se předpokládá spoluúčast I. Borna. F. náhle zemřel na | ||
| + | jedné ze svých cest. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Blomsteralmanach för Carlskronas climat, Karlskrona 1771; Briefe aus | ||
| + | Wälschland über natürliche Merkwürdigkeiten dieses Landes an J. v. Born, | ||
| + | 1773 (anglicky a francouzsky 1776); Beschreibung der Quecksilberbergwerke | ||
| + | zu Idria in Krain, Berlin 1774; Beiträge zur Mineralgeschichte von | ||
| + | Böhmen, Berlin 1774 (anglicky Londýn 1777); Oryktographie von Derbyshire, | ||
| + | Mittau 1776; Neue Beiträge zur Mineralgeschichte verschiedener | ||
| + | Länder, tamtéž 1778; Physikal-metallurgische Abhandlungen über die Gebirge | ||
| + | und Bergwerke in Ungarn etc., Berlin – Stettin 1780; Nachricht von | ||
| + | dem Anquicken der gold- und silberhaltigen Erze, Kupfersteine und Speisen | ||
| + | in Ungarn und Böhmen, Berlin 1787; Mineralogische und metallurgische | ||
| + | Bemerkungen in Neuchâtel, Franche Comté und Bourgogne, tamtéž 1789. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' RSN 3, s. 58; OSN 9, s. 97; ADB 6, s. 629–630; Svenskt biografiskt | ||
| + | handlexikon, Stockholm 1906, s. 331–332; Nordisk familjebok 8, Stockholm | ||
| + | 1908, s. 49–50; NGS, s. 696; J. Haubelt, F. o amalgamační výrobě | ||
| + | Ag, in: Z dějin hutnictví 33, 2003, s. 82–89; týž, Montanista ze Švédska | ||
| + | J. J. F. (1743–1790) a jeho práce ve středu Evropy, in: http://slon.diamo.cz/ | ||
| + | hpvt/2002/sekce/tradice/T%2004%20Haubelt.html; týž, České osvícenství | ||
| + | (2., rozš. vyd.) 2004, rejstřík. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/178264 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:11- Geolog]] | [[Kategorie:11- Geolog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1743]] | [[Kategorie:1743]] | ||
[[Kategorie:Karlskrona]] | [[Kategorie:Karlskrona]] | ||
[[Kategorie:1790]] | [[Kategorie:1790]] | ||
[[Kategorie:Bern]] | [[Kategorie:Bern]] | ||
Verze z 15. 11. 2019, 12:50
| Johan Jacob FERBER | |
 | |
| Narození | 29.8.(9.9.)1743 |
|---|---|
| Místo narození | Karlskrona (Švédsko) |
| Úmrtí | 17.4.1790 |
| Místo úmrtí | Bern (Švýcarsko) |
| Povolání | 11- Geolog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 118 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83624 |
FERBER, Johan Jacob, * 29. 8. (9. 9.) 1743 Karlskrona (Švédsko), † 17. 4. 1790 Bern (Švýcarsko), geolog, montanista
Rozdíly v datu narození dokládají, že Švédsko se v té době ještě řídilo juliánským kalendářem, na rozdíl od převážně většiny Evropy. F. byl synem významného přírodovědce Johana Henrika F. (1703–1781) a Evy Kathariny, roz. Anckarcrona. Vystudoval přírodní vědy na univerzitě v Uppsale, kde byl žákem C. Linného, u něhož 1763 získal doktorát. Vrátil se do rodiště a pracoval v otcově lékárně. 1765 byl jmenován báňským úředníkem ve Stockholmu, většinu času ale strávil mimo vlast. Od 1774 působil jako profesor fyziky a chemie na gymnáziu v kuronské Mitavě (nyní Jelgava, Lotyšsko), o rok později byl jmenován zahraničním členem Královské švédské akademie věd. 1783 se stal profesorem přírodních věd v Petrohradě, ale záhy odešel do Pruska, od 1786 jako báňský rada. Rád cestoval, většinu geologických ložisek v Evropě znal z autopsie, pobýval v Itálii, Anglii, Rakousku, Uhrách (Banská Štiavnica) aj. Několikrát navštívil Čechy, zejména jejich rudná ložiska, která odborně popsal. Byl přítelem I. Borna (psal i o jeho metodě dobývání drahých kovů, tzv. amalgamační). Na jaře 1773 u něj v Praze a na Starém Sedlišti pobýval, oba také vydali tiskem část vzájemné korespondence. Spolu s Bornem poprvé upozornil i na vulkanický původ Komorní hůrky u Chebu (F. sám byl přesvědčeným neptunistou, tj. předpokládal vznik hornin jako důsledek sopečné činnosti zemského nitra). Výsledkem cest do Čech byla rozsáhlá F. monografie Beiträge zur Mineralgeschichte von Böhmen (1774), v níž popsal většinu rudných dolů. Speciálně se zabýval jáchymovským rudním revírem, kde rozlišoval oba dnes známé žilné systémy rud. Vytvořil též jedny z prvních geologických map krušnohorských ložisek. Vedle vlastních poznatků se odvolával na informace žáka Peithnerova, s nímž se seznámil v Karlových Varech. Popsal třináct lokalit (chybí Příbram), vedle Jáchymovska také Horu Sv. Kateřiny, Horní Slavkov, Cínovec, Ratibořské Hory nedaleko Tábora a dokonce uhelnou pánev na Plzeňsku. Popis byl významně podrobnější, než mohl sám stačit prozkoumat, a proto se předpokládá spoluúčast I. Borna. F. náhle zemřel na jedné ze svých cest.
D: Blomsteralmanach för Carlskronas climat, Karlskrona 1771; Briefe aus Wälschland über natürliche Merkwürdigkeiten dieses Landes an J. v. Born, 1773 (anglicky a francouzsky 1776); Beschreibung der Quecksilberbergwerke zu Idria in Krain, Berlin 1774; Beiträge zur Mineralgeschichte von Böhmen, Berlin 1774 (anglicky Londýn 1777); Oryktographie von Derbyshire, Mittau 1776; Neue Beiträge zur Mineralgeschichte verschiedener Länder, tamtéž 1778; Physikal-metallurgische Abhandlungen über die Gebirge und Bergwerke in Ungarn etc., Berlin – Stettin 1780; Nachricht von dem Anquicken der gold- und silberhaltigen Erze, Kupfersteine und Speisen in Ungarn und Böhmen, Berlin 1787; Mineralogische und metallurgische Bemerkungen in Neuchâtel, Franche Comté und Bourgogne, tamtéž 1789.
L: RSN 3, s. 58; OSN 9, s. 97; ADB 6, s. 629–630; Svenskt biografiskt handlexikon, Stockholm 1906, s. 331–332; Nordisk familjebok 8, Stockholm 1908, s. 49–50; NGS, s. 696; J. Haubelt, F. o amalgamační výrobě Ag, in: Z dějin hutnictví 33, 2003, s. 82–89; týž, Montanista ze Švédska J. J. F. (1743–1790) a jeho práce ve středu Evropy, in: http://slon.diamo.cz/ hpvt/2002/sekce/tradice/T%2004%20Haubelt.html; týž, České osvícenství (2., rozš. vyd.) 2004, rejstřík.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Martínek
