FERDINAND II. TYROLSKÝ 14.6.1529-24.1.1595: Porovnání verzí

Z Personal
(FERDINAND_II._14.6.1529-24.1.1595)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = FERDINAND II.
+
| jméno = FERDINAND II. TYROLSKÝ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.6.1529
 
| datum narození = 14.6.1529
−
| místo narození = Linec
+
| místo narození = Linec (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 24.1.1595
 
| datum úmrtí = 24.1.1595
−
| místo úmrtí = Innsbruck
+
| místo úmrtí = Innsbruck (Rakousko)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/> FERDINAND II.
+
}}
 +
 
 +
'''FERDINAND II. TYROLSKÝ,''' ''* 14. 6. 1529 Linec (Rakousko), † 24. 1. 1595 Innsbruck (Rakousko), arcikníže, místodržitel, voják, sběratel''
 +
 
 +
Druhorozený syn císaře Ferdinanda I. (1503–1564) a Anny
 +
Jagellonské (1503–1547). V mládí pobýval v Innsbrucku,
 +
1543 přijel s matkou poprvé do Prahy. Ve čtyřicátých letech
 +
sbíral vojenské zkušenosti, účastnil se mj. bitvy u Mühlberku
 +
(1547). Po porážce českých stavů jej v říjnu 1547 jmenoval
 +
otec místodržitelem v Čechách. V Praze se obklopil velmi
 +
početným dvorem, jenž postupně v druhé polovině padesátých
 +
a první půlce šedesátých let integroval stále více domácí
 +
šlechty. F. dával v politice přednost mírnému postupu, tvrději
 +
zasahoval v náboženských otázkách (věznění českých bratří
 +
Jana Augusty a Jakuba Bílka na Křivoklátě). Dvůr byl středem
 +
četných slavností, na jejichž organizaci se F. aktivně podílel.
 +
Nejvýznamnější z nich se odehrály 1558 při příjezdu Ferdinanda
 +
I. do Prahy, poprvé v hodnosti císaře, a 1562 během
 +
korunovace Maxmiliána českým králem. Již 1551 si přivedl
 +
jako dvorního malíře F. Terzia, 1555 inicioval F. stavbu letohrádku
 +
Hvězda v tzv. Nové oboře u Prahy podle vlastního
 +
návrhu, tíž italští stavitelé (Giovanni Lucchese) a zedníci dokončovali
 +
v té době Královský letohrádek.
 +
 
 +
Koncem čtyřicátých let se seznámil a 1557 se tajně oženil
 +
v zámku v Březnici s krásnou Filipínou Welserovou z obchodnického
 +
patricijského rodu v Augsburku. Měl s ní čtyři děti,
 +
z nichž se dožili dospělosti dva synové: '''Andreas''' (* 15. 6.
 +
1558 Březnice, † 12. 11. 1600 Řím, Itálie), později markrabě
 +
z Burgau, kardinál-jáhen, od 1591 biskup v Brixenu
 +
a 1598/99 místodržící v Nizozemí, a '''Karl''' (* 22. 11. 1560
 +
Křivoklát, † 31. 10. 1618 Überlingen /u Kostnice/, Německo),
 +
markrabě z Burgau a polní maršál. Císaři se F. a jeho žena
 +
museli zavázat, že svůj svazek udrží v tajnosti, přísahy je 1576
 +
zprostil papež Řehoř XIII. K zaopatření svých synů zakoupil
 +
F. v Čechách 1560 panství Chomutov (prodal je 1571)
 +
a 1565–77 držel jako zástavní panství Křivoklát. Během pražského
 +
pobytu se F. nepřestal angažovat ve velké politice: 1556
 +
se zúčastnil tažení proti Turkům jako velitel pomocného sboru
 +
v Uhrách (za to obdržel 1557 Řád zlatého rouna). Po otcově
 +
smrti byl pověřen vládou v Tyrolsku a Předních Rakousích,
 +
ještě do ledna 1567 však zůstal místodržitelem v Čechách.
 +
 
 +
Po příchodu do Innsbrucku reformoval zemskou správu,
 +
1573 vydal nové zemské zřízení a policejní řád. S tyrolskými
 +
stavy měl spory kvůli vysokým finančním požadavkům.
 +
V souladu se svou protireformační politikou pronásledoval
 +
zejména novokřtěnce a na druhé straně podporoval katolické
 +
instituce: 1594 založil v Innsbrucku první kapucínský klášter
 +
na území Říše. Neúspěšně se pokoušel o zřízení innsbruckého
 +
biskupství. Dal přestavět zámek Ambras nedaleko města jako
 +
Filipíninu rezidenci a muzeum pro své sbírky zbraní a zbrojí
 +
velkých válečníků své doby, pro kunstkomoru a knihovnu.
 +
1582 se po smrti první ženy podruhé oženil se svou neteří
 +
Annou Kateřinou Gonzaga (1566–1621), s níž měl tři dcery, z nichž '''Anna, zv. Tyrolská''' (* 4. 10. 1585 Innsbruck, Rakousko,
 +
† 14./15. 12. 1618 Vídeň, Rakousko) se stala později
 +
manželkou císaře Matyáše. Pohřben byl spolu s první chotí ve
 +
Stříbrné kapli dvorního kostela v Innsbrucku pod náhrobkem
 +
od A. Colina.
 +
 
 +
'''L:''' Wurzbach 6, s. 193–195; OSN 8, s. 103–104; NDB 5, s. 91–92; BL 1,
 +
s. 338; B. Hamannová (ed.), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, 1996,
 +
s. 94–97; J. Hirn, Erzherzog F. II. von Tirol I–II, Innsbruck 1885–1888;
 +
L. Luchner, Denkmal eines Renaissancefürsten. Versuch einer Rekonstruktion
 +
des Ambraser Museums von 1583, Wien 1958; Philippine Welser &
 +
Anna Caterina Gonzaga. Die Gemahlinnen Erzherzog Ferdinands II.,
 +
A. Auer – M. Rauch – V. Sandbichler – K. Seidl (eds.), Innsbruck 1998;
 +
V. Bůžek, Ferdinand II. Tyrolský a česká šlechta, in: ČČH 98, 2000, s. 261–
 +
291; E. Wolfik, „Was auf solches unser Ewiglichs absterben unser fürstliches
 +
Begrebnus belange…“ Tod, Begräbnis und Grablege Erzherzog Ferdinands
 +
II. von Tirol (1529–1595) als Beispiel für einen „Oberschichtentod“ in der
 +
Frühen Neuzeit, in: Frühneuzeit-Info 11, 2000, č. 1, s. 39–67; M. Simons,
 +
Erzherzog Ferdinand II. als Statthalter von Böhmen, Mäzenatentum und sein
 +
künstlerischer Dilettantismus, in: Jahrbuch des Kunsthistorischen Museums
 +
Wien 2002–2003, s. 120–135; P. Vorel, Místodržitelský dvůr arciknížete
 +
F. Habsburského v Praze roku 1551 ve světle účetní dokumentace, in: Folia
 +
Historica Bohemica 21, 2005, s. 7–66; V. Sandbichler, Festkultur am Hof
 +
Erzherzog Ferdinands II., in: H. Noflatscher – J. P. Niederkorn (eds.), Der
 +
Innsbrucker Hof. Residenz und höfische Gesellschaft in Tirol vom 15. bis
 +
19. Jahrhundert, Wien 2005, s. 159–174; V. Bůžek, F. Tyrolský mezi Prahou
 +
a Innsbruckem, 2006.
 +
 
 +
Zdeněk Hojda
  
−
== Literatura ==
 
−
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
−
 
 
[[Kategorie:1529]]
 
[[Kategorie:1529]]
 
[[Kategorie:Linec]]
 
[[Kategorie:Linec]]
 
[[Kategorie:1595]]
 
[[Kategorie:1595]]
 
[[Kategorie:Innsbruck]]
 
[[Kategorie:Innsbruck]]

Verze z 26. 11. 2017, 16:03

FERDINAND II. TYROLSKÝ
Narození 14.6.1529
Místo narození Linec (Rakousko)
Úmrtí 24.1.1595
Místo úmrtí Innsbruck (Rakousko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54929

FERDINAND II. TYROLSKÝ, * 14. 6. 1529 Linec (Rakousko), † 24. 1. 1595 Innsbruck (Rakousko), arcikníže, místodržitel, voják, sběratel

Druhorozený syn císaře Ferdinanda I. (1503–1564) a Anny Jagellonské (1503–1547). V mládí pobýval v Innsbrucku, 1543 přijel s matkou poprvé do Prahy. Ve čtyřicátých letech sbíral vojenské zkušenosti, účastnil se mj. bitvy u Mühlberku (1547). Po porážce českých stavů jej v říjnu 1547 jmenoval otec místodržitelem v Čechách. V Praze se obklopil velmi početným dvorem, jenž postupně v druhé polovině padesátých a první půlce šedesátých let integroval stále více domácí šlechty. F. dával v politice přednost mírnému postupu, tvrději zasahoval v náboženských otázkách (věznění českých bratří Jana Augusty a Jakuba Bílka na Křivoklátě). Dvůr byl středem četných slavností, na jejichž organizaci se F. aktivně podílel. Nejvýznamnější z nich se odehrály 1558 při příjezdu Ferdinanda I. do Prahy, poprvé v hodnosti císaře, a 1562 během korunovace Maxmiliána českým králem. Již 1551 si přivedl jako dvorního malíře F. Terzia, 1555 inicioval F. stavbu letohrádku Hvězda v tzv. Nové oboře u Prahy podle vlastního návrhu, tíž italští stavitelé (Giovanni Lucchese) a zedníci dokončovali v té době Královský letohrádek.

Koncem čtyřicátých let se seznámil a 1557 se tajně oženil v zámku v Březnici s krásnou Filipínou Welserovou z obchodnického patricijského rodu v Augsburku. Měl s ní čtyři děti, z nichž se dožili dospělosti dva synové: Andreas (* 15. 6. 1558 Březnice, † 12. 11. 1600 Řím, Itálie), později markrabě z Burgau, kardinál-jáhen, od 1591 biskup v Brixenu a 1598/99 místodržící v Nizozemí, a Karl (* 22. 11. 1560 Křivoklát, † 31. 10. 1618 Überlingen /u Kostnice/, Německo), markrabě z Burgau a polní maršál. Císaři se F. a jeho žena museli zavázat, že svůj svazek udrží v tajnosti, přísahy je 1576 zprostil papež Řehoř XIII. K zaopatření svých synů zakoupil F. v Čechách 1560 panství Chomutov (prodal je 1571) a 1565–77 držel jako zástavní panství Křivoklát. Během pražského pobytu se F. nepřestal angažovat ve velké politice: 1556 se zúčastnil tažení proti Turkům jako velitel pomocného sboru v Uhrách (za to obdržel 1557 Řád zlatého rouna). Po otcově smrti byl pověřen vládou v Tyrolsku a Předních Rakousích, ještě do ledna 1567 však zůstal místodržitelem v Čechách.

Po příchodu do Innsbrucku reformoval zemskou správu, 1573 vydal nové zemské zřízení a policejní řád. S tyrolskými stavy měl spory kvůli vysokým finančním požadavkům. V souladu se svou protireformační politikou pronásledoval zejména novokřtěnce a na druhé straně podporoval katolické instituce: 1594 založil v Innsbrucku první kapucínský klášter na území Říše. Neúspěšně se pokoušel o zřízení innsbruckého biskupství. Dal přestavět zámek Ambras nedaleko města jako Filipíninu rezidenci a muzeum pro své sbírky zbraní a zbrojí velkých válečníků své doby, pro kunstkomoru a knihovnu. 1582 se po smrti první ženy podruhé oženil se svou neteří Annou Kateřinou Gonzaga (1566–1621), s níž měl tři dcery, z nichž Anna, zv. Tyrolská (* 4. 10. 1585 Innsbruck, Rakousko, † 14./15. 12. 1618 Vídeň, Rakousko) se stala později manželkou císaře Matyáše. Pohřben byl spolu s první chotí ve Stříbrné kapli dvorního kostela v Innsbrucku pod náhrobkem od A. Colina.

L: Wurzbach 6, s. 193–195; OSN 8, s. 103–104; NDB 5, s. 91–92; BL 1, s. 338; B. Hamannová (ed.), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, 1996, s. 94–97; J. Hirn, Erzherzog F. II. von Tirol I–II, Innsbruck 1885–1888; L. Luchner, Denkmal eines Renaissancefürsten. Versuch einer Rekonstruktion des Ambraser Museums von 1583, Wien 1958; Philippine Welser & Anna Caterina Gonzaga. Die Gemahlinnen Erzherzog Ferdinands II., A. Auer – M. Rauch – V. Sandbichler – K. Seidl (eds.), Innsbruck 1998; V. Bůžek, Ferdinand II. Tyrolský a česká šlechta, in: ČČH 98, 2000, s. 261– 291; E. Wolfik, „Was auf solches unser Ewiglichs absterben unser fürstliches Begrebnus belange…“ Tod, Begräbnis und Grablege Erzherzog Ferdinands II. von Tirol (1529–1595) als Beispiel für einen „Oberschichtentod“ in der Frühen Neuzeit, in: Frühneuzeit-Info 11, 2000, č. 1, s. 39–67; M. Simons, Erzherzog Ferdinand II. als Statthalter von Böhmen, Mäzenatentum und sein künstlerischer Dilettantismus, in: Jahrbuch des Kunsthistorischen Museums Wien 2002–2003, s. 120–135; P. Vorel, Místodržitelský dvůr arciknížete F. Habsburského v Praze roku 1551 ve světle účetní dokumentace, in: Folia Historica Bohemica 21, 2005, s. 7–66; V. Sandbichler, Festkultur am Hof Erzherzog Ferdinands II., in: H. Noflatscher – J. P. Niederkorn (eds.), Der Innsbrucker Hof. Residenz und höfische Gesellschaft in Tirol vom 15. bis 19. Jahrhundert, Wien 2005, s. 159–174; V. Bůžek, F. Tyrolský mezi Prahou a Innsbruckem, 2006.

Zdeněk Hojda

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FERDINAND_II._TYROLSKÝ_14.6.1529-24.1.1595&oldid=101065“