FERDINAND IV. 8.9.1633-9.7.1654: Porovnání verzí
(FERDINAND_IV._8.9.1633-9.7.1654) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = FERDINAND IV. |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Ferdinand IV. portret.jpg |
| datum narození = 8.9.1633 | | datum narození = 8.9.1633 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 9.7.1654 | | datum úmrtí = 9.7.1654 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 125 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FERDINAND IV.,''' ''* 8. 9. 1633 Vídeň (Rakousko), † 9. 7. 1654 Vídeň (Rakousko), český a uherský král, římský císař'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se jako prvorozený syn císaře Ferdinanda III. (1608 | ||
+ | až 1657) a jeho první ženy, španělské infantky Marie Anny | ||
+ | (1606–1646). Jako následník trůnu a císařův milovaný syn | ||
+ | byl už od časného mládí zasvěcován do praktik vládnutí. Již | ||
+ | 1646 byl korunován českým králem a následujícího roku králem | ||
+ | uherským. Podle svědectví současníků byl bystrý a inteligentní, | ||
+ | a stal se tak velkou nadějí habsburské dynastie. Císař | ||
+ | plánoval jeho sňatek s infantkou Marií Terezií, nejstarší dcerou | ||
+ | španělského krále Filipa IV. (později provdanou za Ludvíka | ||
+ | XIV.), ke kterému už nedošlo. Otec mu ještě za svého | ||
+ | života upravil cestu k císařské koruně: 31. 5. 1654 byl arcivévoda | ||
+ | F. říšským sněmem v Řezně zvolen a 18. 6. v Augsburku | ||
+ | korunován císařem. Měla tak být zajištěna posloupnost císařské | ||
+ | hodnosti v další generaci Habsburků. Krátce po návratu | ||
+ | do Vídně však mladý císař onemocněl černými neštovicemi | ||
+ | a záhy zemřel. Pohřben byl ve Vídni do kapucínské hrobky. | ||
+ | |||
+ | Otec vinil z jeho smrti lékaře, kteří mu údajně neposkytli | ||
+ | všechnu lékařskou péči. Po synově smrti se Ferdinand III. | ||
+ | změnil, nikdy se zcela nevzpamatoval z jeho ztráty. Jeho nástupcem | ||
+ | se stal 1657 druhorozený syn Leopold, teprve sedmnáctiletý. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' RSN 3, s. 60; OSN 9, s. 102; MSN 2, s. 713; MČE 2, s. 414; BLS 2, | ||
+ | s. 535; M. Koch, Geschichte des deutschen Reiches unter der Regierung Ferdinands | ||
+ | III., Wien 1865, passim; A. Rezek, Dějiny Čech a Moravy nové | ||
+ | doby, I. Od míru vestfálského až do smrti císaře Ferdinanda III. (1648– | ||
+ | 1657), 1892; R. Reifenscheid, Die Habsburger. Von Rudolf I. bis Karl I., | ||
+ | Graz – Wien – Köln 1982, s. 174; I. Čornejová – J. Mikulec – V. Vlnas, Velké | ||
+ | dějiny Koruny české VIII, 1618–1683, 2008, s. 177, 260; B. Hamannová | ||
+ | (ed.), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, 1996, s. 104. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/28927 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Dušan Uhlíř | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1633]] | [[Kategorie:1633]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1654]] | [[Kategorie:1654]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Ferdinand IV. matka.jpg|Ferdinand IV. jako dítě se svou matkou Marií Annou | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 3. 4. 2020, 14:44
FERDINAND IV. | |
Narození | 8.9.1633 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 9.7.1654 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 125 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54932 |
FERDINAND IV., * 8. 9. 1633 Vídeň (Rakousko), † 9. 7. 1654 Vídeň (Rakousko), český a uherský král, římský císař
Narodil se jako prvorozený syn císaře Ferdinanda III. (1608 až 1657) a jeho první ženy, španělské infantky Marie Anny (1606–1646). Jako následník trůnu a císařův milovaný syn byl už od časného mládí zasvěcován do praktik vládnutí. Již 1646 byl korunován českým králem a následujícího roku králem uherským. Podle svědectví současníků byl bystrý a inteligentní, a stal se tak velkou nadějí habsburské dynastie. Císař plánoval jeho sňatek s infantkou Marií Terezií, nejstarší dcerou španělského krále Filipa IV. (později provdanou za Ludvíka XIV.), ke kterému už nedošlo. Otec mu ještě za svého života upravil cestu k císařské koruně: 31. 5. 1654 byl arcivévoda F. říšským sněmem v Řezně zvolen a 18. 6. v Augsburku korunován císařem. Měla tak být zajištěna posloupnost císařské hodnosti v další generaci Habsburků. Krátce po návratu do Vídně však mladý císař onemocněl černými neštovicemi a záhy zemřel. Pohřben byl ve Vídni do kapucínské hrobky.
Otec vinil z jeho smrti lékaře, kteří mu údajně neposkytli všechnu lékařskou péči. Po synově smrti se Ferdinand III. změnil, nikdy se zcela nevzpamatoval z jeho ztráty. Jeho nástupcem se stal 1657 druhorozený syn Leopold, teprve sedmnáctiletý.
L: RSN 3, s. 60; OSN 9, s. 102; MSN 2, s. 713; MČE 2, s. 414; BLS 2, s. 535; M. Koch, Geschichte des deutschen Reiches unter der Regierung Ferdinands III., Wien 1865, passim; A. Rezek, Dějiny Čech a Moravy nové doby, I. Od míru vestfálského až do smrti císaře Ferdinanda III. (1648– 1657), 1892; R. Reifenscheid, Die Habsburger. Von Rudolf I. bis Karl I., Graz – Wien – Köln 1982, s. 174; I. Čornejová – J. Mikulec – V. Vlnas, Velké dějiny Koruny české VIII, 1618–1683, 2008, s. 177, 260; B. Hamannová (ed.), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, 1996, s. 104.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Dušan Uhlíř