FERDINAND IV. 8.9.1633-9.7.1654: Porovnání verzí

Z Personal
(FERDINAND_IV._8.9.1633-9.7.1654)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = FERDINAND IV.
+
| jméno = FERDINAND IV.
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Ferdinand IV. portret.jpg
 
| datum narození = 8.9.1633
 
| datum narození = 8.9.1633
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 9.7.1654
 
| datum úmrtí = 9.7.1654
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> FERDINAND IV.
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 125
 +
}}
 +
 
 +
'''FERDINAND IV.,''' ''* 8. 9. 1633 Vídeň (Rakousko), † 9. 7. 1654 Vídeň (Rakousko), český a uherský král, římský císař''
 +
 
 +
Narodil se jako prvorozený syn císaře Ferdinanda III. (1608
 +
až 1657) a jeho první ženy, španělské infantky Marie Anny
 +
(1606–1646). Jako následník trůnu a císařův milovaný syn
 +
byl už od časného mládí zasvěcován do praktik vládnutí. Již
 +
1646 byl korunován českým králem a následujícího roku králem
 +
uherským. Podle svědectví současníků byl bystrý a inteligentní,
 +
a stal se tak velkou nadějí habsburské dynastie. Císař
 +
plánoval jeho sňatek s infantkou Marií Terezií, nejstarší dcerou
 +
španělského krále Filipa IV. (později provdanou za Ludvíka
 +
XIV.), ke kterému už nedošlo. Otec mu ještě za svého
 +
života upravil cestu k císařské koruně: 31. 5. 1654 byl arcivévoda
 +
F. říšským sněmem v Řezně zvolen a 18. 6. v Augsburku
 +
korunován císařem. Měla tak být zajištěna posloupnost císařské
 +
hodnosti v další generaci Habsburků. Krátce po návratu
 +
do Vídně však mladý císař onemocněl černými neštovicemi
 +
a záhy zemřel. Pohřben byl ve Vídni do kapucínské hrobky.
 +
 
 +
Otec vinil z jeho smrti lékaře, kteří mu údajně neposkytli
 +
všechnu lékařskou péči. Po synově smrti se Ferdinand III.
 +
změnil, nikdy se zcela nevzpamatoval z jeho ztráty. Jeho nástupcem
 +
se stal 1657 druhorozený syn Leopold, teprve sedmnáctiletý.
 +
 
 +
'''L:''' RSN 3, s. 60; OSN 9, s. 102; MSN 2, s. 713; MČE 2, s. 414; BLS 2,
 +
s. 535; M. Koch, Geschichte des deutschen Reiches unter der Regierung Ferdinands
 +
III., Wien 1865, passim; A. Rezek, Dějiny Čech a Moravy nové
 +
doby, I. Od míru vestfálského až do smrti císaře Ferdinanda III. (1648–
 +
1657), 1892; R. Reifenscheid, Die Habsburger. Von Rudolf I. bis Karl I.,
 +
Graz – Wien – Köln 1982, s. 174; I. Čornejová – J. Mikulec – V. Vlnas, Velké
 +
dějiny Koruny české VIII, 1618–1683, 2008, s. 177, 260; B. Hamannová
 +
(ed.), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, 1996, s. 104.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/28927 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Dušan Uhlíř
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
  
 
[[Kategorie:1633]]
 
[[Kategorie:1633]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1654]]
 
[[Kategorie:1654]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 +
 +
<gallery>
 +
Ferdinand IV. matka.jpg|Ferdinand IV. jako dítě se svou matkou Marií Annou
 +
</gallery>

Aktuální verze z 3. 4. 2020, 14:44

FERDINAND IV.
Narození 8.9.1633
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 9.7.1654
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 125
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54932

FERDINAND IV., * 8. 9. 1633 Vídeň (Rakousko), † 9. 7. 1654 Vídeň (Rakousko), český a uherský král, římský císař

Narodil se jako prvorozený syn císaře Ferdinanda III. (1608 až 1657) a jeho první ženy, španělské infantky Marie Anny (1606–1646). Jako následník trůnu a císařův milovaný syn byl už od časného mládí zasvěcován do praktik vládnutí. Již 1646 byl korunován českým králem a následujícího roku králem uherským. Podle svědectví současníků byl bystrý a inteligentní, a stal se tak velkou nadějí habsburské dynastie. Císař plánoval jeho sňatek s infantkou Marií Terezií, nejstarší dcerou španělského krále Filipa IV. (později provdanou za Ludvíka XIV.), ke kterému už nedošlo. Otec mu ještě za svého života upravil cestu k císařské koruně: 31. 5. 1654 byl arcivévoda F. říšským sněmem v Řezně zvolen a 18. 6. v Augsburku korunován císařem. Měla tak být zajištěna posloupnost císařské hodnosti v další generaci Habsburků. Krátce po návratu do Vídně však mladý císař onemocněl černými neštovicemi a záhy zemřel. Pohřben byl ve Vídni do kapucínské hrobky.

Otec vinil z jeho smrti lékaře, kteří mu údajně neposkytli všechnu lékařskou péči. Po synově smrti se Ferdinand III. změnil, nikdy se zcela nevzpamatoval z jeho ztráty. Jeho nástupcem se stal 1657 druhorozený syn Leopold, teprve sedmnáctiletý.

L: RSN 3, s. 60; OSN 9, s. 102; MSN 2, s. 713; MČE 2, s. 414; BLS 2, s. 535; M. Koch, Geschichte des deutschen Reiches unter der Regierung Ferdinands III., Wien 1865, passim; A. Rezek, Dějiny Čech a Moravy nové doby, I. Od míru vestfálského až do smrti císaře Ferdinanda III. (1648– 1657), 1892; R. Reifenscheid, Die Habsburger. Von Rudolf I. bis Karl I., Graz – Wien – Köln 1982, s. 174; I. Čornejová – J. Mikulec – V. Vlnas, Velké dějiny Koruny české VIII, 1618–1683, 2008, s. 177, 260; B. Hamannová (ed.), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, 1996, s. 104.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Dušan Uhlíř