Biografický slovník
FERSTER Eduard Anton 29.5.1811-27.7.1877: Porovnání verzí
(FERSTER_Eduard_29.5.1811-27.7.1877) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Eduard FERSTER | + | | jméno = Eduard Anton FERSTER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.5.1811 | | datum narození = 29.5.1811 | ||
| − | | místo narození = Krnov | + | | místo narození = Krnov |
| datum úmrtí = 27.7.1877 | | datum úmrtí = 27.7.1877 | ||
| − | | místo úmrtí = Krnov | + | | místo úmrtí = Krnov |
| − | | povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | + | | povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| − | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 131-132 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''FERSTER, Eduard Anton,''' ''* 29. 5. 1811 Krnov, † 27. 7. 1877 Krnov, soukeník, politik'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem ševcovského mistra Franze F., který se do Krnova | ||
| + | přistěhoval z Pruska, a Theresie, roz. Wernerové. Vyučil se | ||
| + | soukeníkem a 1834 získal mistrovské právo. 1849 se oženil | ||
| + | s Rosalií, dcerou krnovského soukenického mistra Johanna | ||
| + | Heideho, s níž měl šest dětí. Založil tkalcovskou firmu, | ||
| + | která byla 1854 zaregistrována u Zemského soudu v Opavě. | ||
| + | Továrna vyráběla různé druhy jednobarevného i barevného | ||
| + | sukna a jemnější látky. Do krnovské textilní výroby zavedl | ||
| + | technické inovace, jako např. listový stroj pro výrobu vzorovaných | ||
| + | tkanin, které firmě umožnily expandovat do nových | ||
| + | odbytišť, zejména do alpských zemí, a v první polovině šedesátých | ||
| + | let parní stroje. Podnik se úspěšně prezentoval mj. | ||
| + | na světové výstavě v Paříži 1867. V rodinném podnikání pokračoval | ||
| + | nejstarší syn Eduard Johann s manželkou Johannou, | ||
| + | roz. Telekyovou (Eduard & Johanna Ferster. Appretur- und | ||
| + | Decatur-Geschäft in Jägerndorf). Avšak již 1881 byla firma | ||
| + | vymazána z obchodního rejstříku. | ||
| + | |||
| + | F. přispěl k rozmachu Krnova ve druhé polovině 19. století. | ||
| + | 1861–73 zasedal v městské radě, zasloužil se o rozvoj peněžnictví | ||
| + | svou účastí na vzniku místní spořitelny (Jägerndorfer | ||
| + | Sparkasse) a lidové banky (Volksbank). Dlouhodobě se zasazoval | ||
| + | o dovedení železnice do města. Byl jedním z koncesionářů | ||
| + | Moravsko-slezské centrální dráhy, která spojila Olomouc | ||
| + | s Bruntálem, Krnovem a pokračovala k hranici s Pruskem. | ||
| + | Koncesní listina byla schválena 1870 a trať zprovozněna | ||
| + | 1872, kdy byla dovedena až do hlavního města rakouského | ||
| + | Slezska, Opavy. Napojením Krnova na železnici se výrazně | ||
| + | zlepšila konkurenceschopnost místního průmyslu a vytvořil | ||
| + | se předpoklad pro dynamický rozvoj města. 1867–69 F. zasedal | ||
| + | jako poslanec slezského zemského sněmu, kam byl zvolen | ||
| + | v městské kurii za Krnov a Město Albrechtice. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Ch. ď Elvert, Zur Cultur-Geschichte Mährens und Oest. Schlesiens 3, | ||
| + | 1870, s. 193; J. Pollanetz – H. Wittek (ed.), Sammlung der das Oesterreichische | ||
| + | Eisenbahnwesen betreffenden Gesetze, Verordnungen, Staatsverträge | ||
| + | und Constitutiv-Urkunden 2/1, 1871, s. 739; J. Pleban, Der Jägerndorfer | ||
| + | Schulbezirk, 1887, s. 178; Anhang zu der Sammlung „Beschlüsse des schlesischen | ||
| + | Landtages“, 1905, s. 17; M. Myška, Rozbřesk podnikatelů, 2000, | ||
| + | s. 96; BL 1, s. 339; Myška, s. 111; Slezsko 6, s. 34, a 8 (20), s. 32. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' ZA, Opava, sbírka matrik Severomoravského kraje, Kr I 12, kniha 224; Kr | ||
| + | I 39, kniha 268; Kr I 18, fol. 88; Kr I 19, kniha 108; Kr I 19, kniha 183; Kr | ||
| + | I 32, kniha 165; Kr I 32, kniha 283; Kr I 32, kniha 373; Obchodní a živnostenská | ||
| + | komora, Opava, inv. č. 1337, karton 801. | ||
| + | |||
| + | Martin Pelc | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | [[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | ||
Aktuální verze z 11. 5. 2020, 14:11
| Eduard Anton FERSTER | |
 | |
| Narození | 29.5.1811 |
|---|---|
| Místo narození | Krnov |
| Úmrtí | 27.7.1877 |
| Místo úmrtí | Krnov |
| Povolání |
33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 131-132 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54944 |
FERSTER, Eduard Anton, * 29. 5. 1811 Krnov, † 27. 7. 1877 Krnov, soukeník, politik
Byl synem ševcovského mistra Franze F., který se do Krnova přistěhoval z Pruska, a Theresie, roz. Wernerové. Vyučil se soukeníkem a 1834 získal mistrovské právo. 1849 se oženil s Rosalií, dcerou krnovského soukenického mistra Johanna Heideho, s níž měl šest dětí. Založil tkalcovskou firmu, která byla 1854 zaregistrována u Zemského soudu v Opavě. Továrna vyráběla různé druhy jednobarevného i barevného sukna a jemnější látky. Do krnovské textilní výroby zavedl technické inovace, jako např. listový stroj pro výrobu vzorovaných tkanin, které firmě umožnily expandovat do nových odbytišť, zejména do alpských zemí, a v první polovině šedesátých let parní stroje. Podnik se úspěšně prezentoval mj. na světové výstavě v Paříži 1867. V rodinném podnikání pokračoval nejstarší syn Eduard Johann s manželkou Johannou, roz. Telekyovou (Eduard & Johanna Ferster. Appretur- und Decatur-Geschäft in Jägerndorf). Avšak již 1881 byla firma vymazána z obchodního rejstříku.
F. přispěl k rozmachu Krnova ve druhé polovině 19. století. 1861–73 zasedal v městské radě, zasloužil se o rozvoj peněžnictví svou účastí na vzniku místní spořitelny (Jägerndorfer Sparkasse) a lidové banky (Volksbank). Dlouhodobě se zasazoval o dovedení železnice do města. Byl jedním z koncesionářů Moravsko-slezské centrální dráhy, která spojila Olomouc s Bruntálem, Krnovem a pokračovala k hranici s Pruskem. Koncesní listina byla schválena 1870 a trať zprovozněna 1872, kdy byla dovedena až do hlavního města rakouského Slezska, Opavy. Napojením Krnova na železnici se výrazně zlepšila konkurenceschopnost místního průmyslu a vytvořil se předpoklad pro dynamický rozvoj města. 1867–69 F. zasedal jako poslanec slezského zemského sněmu, kam byl zvolen v městské kurii za Krnov a Město Albrechtice.
L: Ch. ď Elvert, Zur Cultur-Geschichte Mährens und Oest. Schlesiens 3, 1870, s. 193; J. Pollanetz – H. Wittek (ed.), Sammlung der das Oesterreichische Eisenbahnwesen betreffenden Gesetze, Verordnungen, Staatsverträge und Constitutiv-Urkunden 2/1, 1871, s. 739; J. Pleban, Der Jägerndorfer Schulbezirk, 1887, s. 178; Anhang zu der Sammlung „Beschlüsse des schlesischen Landtages“, 1905, s. 17; M. Myška, Rozbřesk podnikatelů, 2000, s. 96; BL 1, s. 339; Myška, s. 111; Slezsko 6, s. 34, a 8 (20), s. 32.
P: ZA, Opava, sbírka matrik Severomoravského kraje, Kr I 12, kniha 224; Kr I 39, kniha 268; Kr I 18, fol. 88; Kr I 19, kniha 108; Kr I 19, kniha 183; Kr I 32, kniha 165; Kr I 32, kniha 283; Kr I 32, kniha 373; Obchodní a živnostenská komora, Opava, inv. č. 1337, karton 801.
Martin Pelc
