FERSTER Eduard Anton 29.5.1811-27.7.1877: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FERSTER Eduard 29.5.1811-27.7.1877 na FERSTER Eduard Anton 29.5.1811-27.7.1877 bez založení přesměrování)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 27.7.1877
 
| datum úmrtí = 27.7.1877
 
| místo úmrtí = Krnov
 
| místo úmrtí = Krnov
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
+
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 131-132
 
}}
 
}}
  

Verze z 15. 11. 2019, 11:40

Eduard Anton FERSTER
Narození 29.5.1811
Místo narození Krnov
Úmrtí 27.7.1877
Místo úmrtí Krnov
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 131-132
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54944

FERSTER, Eduard Anton, * 29. 5. 1811 Krnov, † 27. 7. 1877 Krnov, soukeník, politik

Byl synem ševcovského mistra Franze F., který se do Krnova přistěhoval z Pruska, a Theresie, roz. Wernerové. Vyučil se soukeníkem a 1834 získal mistrovské právo. 1849 se oženil s Rosalií, dcerou krnovského soukenického mistra Johanna Heideho, s níž měl šest dětí. Založil tkalcovskou firmu, která byla 1854 zaregistrována u Zemského soudu v Opavě. Továrna vyráběla různé druhy jednobarevného i barevného sukna a jemnější látky. Do krnovské textilní výroby zavedl technické inovace, jako např. listový stroj pro výrobu vzorovaných tkanin, které firmě umožnily expandovat do nových odbytišť, zejména do alpských zemí, a v první polovině šedesátých let parní stroje. Podnik se úspěšně prezentoval mj. na světové výstavě v Paříži 1867. V rodinném podnikání pokračoval nejstarší syn Eduard Johann s manželkou Johannou, roz. Telekyovou (Eduard & Johanna Ferster. Appretur- und Decatur-Geschäft in Jägerndorf ). Avšak již 1881 byla firma vymazána z obchodního rejstříku.

F. přispěl k rozmachu Krnova ve druhé polovině 19. století. 1861–73 zasedal v městské radě, zasloužil se o rozvoj peněžnictví svou účastí na vzniku místní spořitelny (Jägerndorfer Sparkasse) a lidové banky (Volksbank). Dlouhodobě se zasazoval o dovedení železnice do města. Byl jedním z koncesionářů Moravsko-slezské centrální dráhy, která spojila Olomouc s Bruntálem, Krnovem a pokračovala k hranici s Pruskem. Koncesní listina byla schválena 1870 a trať zprovozněna 1872, kdy byla dovedena až do hlavního města rakouského Slezska, Opavy. Napojením Krnova na železnici se výrazně zlepšila konkurenceschopnost místního průmyslu a vytvořil se předpoklad pro dynamický rozvoj města. 1867–69 F. zasedal jako poslanec slezského zemského sněmu, kam byl zvolen v městské kurii za Krnov a Město Albrechtice.

L: Ch. ď Elvert, Zur Cultur-Geschichte Mährens und Oest. Schlesiens 3, 1870, s. 193; J. Pollanetz – H. Wittek (ed.), Sammlung der das Oesterreichische Eisenbahnwesen betreffenden Gesetze, Verordnungen, Staatsverträge und Constitutiv-Urkunden 2/1, 1871, s. 739; J. Pleban, Der Jägerndorfer Schulbezirk, 1887, s. 178; Anhang zu der Sammlung „Beschlüsse des schlesischen Landtages“, 1905, s. 17; M. Myška, Rozbřesk podnikatelů, 2000, s. 96; BL 1, s. 339; Myška, s. 111; Slezsko 6, s. 34, a 8 (20), s. 32.

P: ZA, Opava, sbírka matrik Severomoravského kraje, Kr I 12, kniha 224; Kr I 39, kniha 268; Kr I 18, fol. 88; Kr I 19, kniha 108; Kr I 19, kniha 183; Kr I 32, kniha 165; Kr I 32, kniha 283; Kr I 32, kniha 373; Obchodní a živnostenská komora, Opava, inv. č. 1337, karton 801.

Martin Pelc