FESL Michal Josef 29.9.1788-6.2.1863: Porovnání verzí

Z Personal
(FESL_Michal_Josef_29.9.1788-6.2.1863)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.9.1788
 
| datum narození = 29.9.1788
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 6.2.1863
 
| datum úmrtí = 6.2.1863
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 50- Náboženský publicista
 
| povolání = 50- Náboženský publicista
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Michal Josef FESL
+
}}
 +
 
 +
'''FESL, Michal Josef,''' ''* 29. 9. 1788 Praha, † 6. 2. 1863 Vídeň (Rakousko), římskokatolický kněz, teolog''
 +
 
 +
Pocházel z chudé rodiny. Bohosloví vystudoval na pražské univerzitě,
 +
studium zakončil doktorátem a kněžským svěcením
 +
(1811). Formování jeho osvícenského teismu nejvíce ovlivnil
 +
filozof B. Bolzano a jazykovědec J. Dobrovský, u kterého se
 +
učil jazykům a historickému kriticismu. Na jejich doporučení
 +
se 1811 stal suplujícím, od 1816 skutečným profesorem
 +
církevního dějepisu a kanonického práva na litoměřickém
 +
biskupském semináři. 1816 ho biskup J. F. Hurdálek jmenoval
 +
presesem semináře. Z alumnů školy si vytvořil kroužek
 +
stoupenců, s nimiž založil tajný spolek Christenbund. V něm
 +
důsledně uplatňoval principy Bolzanových etických, sociálně
 +
a církevně nápravných snah, vedl své žáky k uvědomělé zbožnosti
 +
a touze po poznání. Na udání a na základě neopatrného
 +
F. kázání byl 1819 spolek prozrazen a zakázán jako deistický,
 +
kacířský. Tehdy vrcholilo tažení vysokých církevních kruhů
 +
proti B. Bolzanovi a F. případ s ním byl spojen. 1820 byl
 +
zatčen a v doprovodu policie konfinován v klášteře servitů ve
 +
vídeňské čtvrti Roßau, 1824 mu byl přikázán pobyt v klášteře
 +
ve Štýrském Hradci, 1832 obdržel povolení žít jako suspendovaný
 +
kněz na faře sv. Leopolda ve Vídni. Měl zakázán volný
 +
pohyb v monarchii. 1839 navštívil ilegálně (avšak s vědomím
 +
vídeňského policejního ředitele) svého příznivce B. Bolzana
 +
v Těchobuzi nedaleko Pacova. Organizoval vydávání jeho děl
 +
v bavorském Sulzbachu (''Lehrbuch der Religionswissenschaft'',
 +
1834, ''Lebensbeschreibung'', 1836, ''Wissenschaftslehre'', 1837,
 +
''Athanasia'', 1838, výbor z exhort, 1839). Stal se spoluautorem
 +
dvou polemických tisků, bránících Bolzana proti odpůrcům.
 +
Většího významu než F. nevelké literární dílo nabylo jeho úsilí
 +
o naplňování Bolzanovy filozofie v praxi, jímž ovlivnil již své
 +
současníky, a hlavně mladší české bohoslovce. Na osobním
 +
příkladu dokazoval nutnost mravně konsekventního života
 +
a osvíceného racionalismu pro obnovu víry. Ač byl německy
 +
vychován, hlásil se k českému původu a z Vídně podporoval
 +
českou literaturu. Knihovnu a literární pozůstalost odkázal
 +
Českému muzeu.
 +
 
 +
'''L:''' RS N 3, s. 72–73; Wurzbach 14, s. 446–448; OS N 9, s. 142; E. Winter,
 +
B. Bolzano a jeho kruh, 1935, zvl. s. 83–84; Wissenschaft und Religion im Vormärz. Der Briefwechsel B. Bolzanos mit M. J. F. 1822–48, E. Winter
 +
(ed.), Berlin 1965; Der Bolzanokreis 1824–33, in: Briefen von Anna Hoffmann, M. J. F., Franz Schneider und Franz Příhonský, E. Winter (ed.),
 +
Wien – Köln – Graz 1970; F. Marek, Severočeské kulturní kapitoly, 1973,
 +
s. 117; J. Loužil, B. Bolzano, 1978, zvl. s. 8, 208–209, 303–307; F. Marek,
 +
Severočeské kulturní kapitoly 2, 1978, s. 101–106, 118–122; Dějiny města
 +
Litoměřic, O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas (eds.), 1997, s. 396–397.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP, Praha, písemná pozůstalost.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]]
 
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]]
  
 
[[Kategorie:1788]]
 
[[Kategorie:1788]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1863]]
 
[[Kategorie:1863]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 26. 11. 2017, 19:12

Michal Josef FESL
Narození 29.9.1788
Místo narození Praha
Úmrtí 6.2.1863
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 50- Náboženský publicista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54951

FESL, Michal Josef, * 29. 9. 1788 Praha, † 6. 2. 1863 Vídeň (Rakousko), římskokatolický kněz, teolog

Pocházel z chudé rodiny. Bohosloví vystudoval na pražské univerzitě, studium zakončil doktorátem a kněžským svěcením (1811). Formování jeho osvícenského teismu nejvíce ovlivnil filozof B. Bolzano a jazykovědec J. Dobrovský, u kterého se učil jazykům a historickému kriticismu. Na jejich doporučení se 1811 stal suplujícím, od 1816 skutečným profesorem církevního dějepisu a kanonického práva na litoměřickém biskupském semináři. 1816 ho biskup J. F. Hurdálek jmenoval presesem semináře. Z alumnů školy si vytvořil kroužek stoupenců, s nimiž založil tajný spolek Christenbund. V něm důsledně uplatňoval principy Bolzanových etických, sociálně a církevně nápravných snah, vedl své žáky k uvědomělé zbožnosti a touze po poznání. Na udání a na základě neopatrného F. kázání byl 1819 spolek prozrazen a zakázán jako deistický, kacířský. Tehdy vrcholilo tažení vysokých církevních kruhů proti B. Bolzanovi a F. případ s ním byl spojen. 1820 byl zatčen a v doprovodu policie konfinován v klášteře servitů ve vídeňské čtvrti Roßau, 1824 mu byl přikázán pobyt v klášteře ve Štýrském Hradci, 1832 obdržel povolení žít jako suspendovaný kněz na faře sv. Leopolda ve Vídni. Měl zakázán volný pohyb v monarchii. 1839 navštívil ilegálně (avšak s vědomím vídeňského policejního ředitele) svého příznivce B. Bolzana v Těchobuzi nedaleko Pacova. Organizoval vydávání jeho děl v bavorském Sulzbachu (Lehrbuch der Religionswissenschaft, 1834, Lebensbeschreibung, 1836, Wissenschaftslehre, 1837, Athanasia, 1838, výbor z exhort, 1839). Stal se spoluautorem dvou polemických tisků, bránících Bolzana proti odpůrcům. Většího významu než F. nevelké literární dílo nabylo jeho úsilí o naplňování Bolzanovy filozofie v praxi, jímž ovlivnil již své současníky, a hlavně mladší české bohoslovce. Na osobním příkladu dokazoval nutnost mravně konsekventního života a osvíceného racionalismu pro obnovu víry. Ač byl německy vychován, hlásil se k českému původu a z Vídně podporoval českou literaturu. Knihovnu a literární pozůstalost odkázal Českému muzeu.

L: RS N 3, s. 72–73; Wurzbach 14, s. 446–448; OS N 9, s. 142; E. Winter, B. Bolzano a jeho kruh, 1935, zvl. s. 83–84; Wissenschaft und Religion im Vormärz. Der Briefwechsel B. Bolzanos mit M. J. F. 1822–48, E. Winter (ed.), Berlin 1965; Der Bolzanokreis 1824–33, in: Briefen von Anna Hoffmann, M. J. F., Franz Schneider und Franz Příhonský, E. Winter (ed.), Wien – Köln – Graz 1970; F. Marek, Severočeské kulturní kapitoly, 1973, s. 117; J. Loužil, B. Bolzano, 1978, zvl. s. 8, 208–209, 303–307; F. Marek, Severočeské kulturní kapitoly 2, 1978, s. 101–106, 118–122; Dějiny města Litoměřic, O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas (eds.), 1997, s. 396–397.

P: LA PNP, Praha, písemná pozůstalost.

Martin Kučera