FEYFAR Zdenko 2.3.1913-3.2.2001: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 136
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 15. 11. 2019, 11:34

Zdenko FEYFAR
Narození 2.3.1913
Místo narození Jilemnice
Úmrtí 3.2.2001
Místo úmrtí Lomnice nad Popelkou
Povolání 87- Fotograf
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 136

FEYFAR, Zdenko, * 2. 3. 1913 Jilemnice, † 3. 2. 2001 Lomnice nad Popelkou, fotograf

Narodil se v rodině okresního lékaře a amatérského fotografa Jaroslava F. (* 3. 3. 1871 Praha, † 19. 3. 1935 Jilemnice), který ve fotografických momentkách z období 1904–10 zachycoval život své rodiny, rodin přátel a města, přičemž precizně dokumentoval životní styl před první světovou válkou. Matka Ada, roz. Tauchmannová (1884–1966), pocházela z bohaté rodiny textilního podnikatele.

Otcova záliba inspirovala od dětství i jeho syna. F. maturoval 1932 na reálném gymnáziu v rodišti, Lékařskou fakultu UK v Praze (1933–39) nedokončil a nastoupil úřednické místo v bance Slavie. Při zaměstnání absolvoval 1943 na podnět J. Funkeho grafickou školu a do konce druhé světové války pracoval jako fotograf v barrandovských filmových ateliérech. 1945–51 učil na Střední průmyslové škole grafické, poté pracoval ve svobodném povolání. Vybudoval si ateliér na Starém Městě, který se postupně stal místem setkávání mnoha dalších umělců té doby. Od 1949 byl členem SVU Mánes, 1950 členem Svazu československých výtvarných umělců, v šedesátých letech členem skupiny Bilance. V jeho raném díle převažovaly prvky civilismu a krajinného dokumentu (Podkarpatská Rus, Krkonoše, Praha). Od čtyřicátých let se zabýval portrétní fotografií, v padesátých letech přibyly cykly snímků ze zahraničních cest, zejména po arabských zemích. Vrcholu dosáhl jako krajinář a autor tematických kalendářů i pohlednic. Vynikl v protáhlých lyrických snímcích pražských motivů tvořených jako protipól panoramatických snímků J. Sudka. Patřil k vynikajícím znalcům Krkonoš. Jeho krajinné fotografie mají klasický význam, využití dosáhly ve velkoplošných interiérových realizacích a několika samostatných obrazových publikacích i ve fotopřílohách knih. F. obdržel stříbrnou medaili na EXPO 58 v Bruselu. Od 1957 uspořádal řadu samostatných výstav nejen doma, ale na mnoha místech v Evropě i v zámoří. Jeho díla jsou zastoupena v Praze ve sbírkách Muzea hlavního města a Uměleckoprůmyslového muzea, Moravské galerie v Brně, Svazu českých fotografů, Krkonošského muzea v Jilemnici a Muzeu Bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. Stal se čestným občanem Jilemnice. Byl pohřben v tamní rodinné hrobce.

D: knihy: Krkonoše (text J. Glazarová – J. Weiss – M. Štěpán), 1961 (další vyd. 1964, 1969 i německy); Střední Čechy (s B. Černým a E. Einhornem), 1970; Krkonoše (text J. Dvořák), 1976; Labské pískovce (úvod J. Šmíd), 1981; Z. F. (text L. Souček), 1977 (2., rozšíř. vyd. 1980); Praha objektivem mistrů (s J. Brokem, J. Ehmem ad.), 1983; Východočeský kraj: Semilsko (text M. Kubát), 1984; Krkonoše (text M. Kubátová, společně s J. Bruníkem ad.), 1999.

L: P. Scheufler, Jaroslav F., 1994; L. Souček, Z. F., 1977; Encyklopedie českých a slovenských fotografů, 1993, s. 75–78; NEČVUD, s. 200; SČSVU 2, s. 227–228 (se soupisem výstav a realizací); http://www.feyfar.cz/zivotopis_ v_datech.php.

Martin Kučera