FIŠAR Jan 30.12.1933-16.5.2010: Porovnání verzí
(FIŠAR_Jan_30.12.1933-16.5.2010) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.12.1933 | | datum narození = 30.12.1933 | ||
− | | místo narození = Hořovice | + | | místo narození = Hořovice |
| datum úmrtí = 16.5.2010 | | datum úmrtí = 16.5.2010 | ||
− | | místo úmrtí = Nový Bor | + | | místo úmrtí = Nový Bor |
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
75- Sochař nebo medailér | 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''FIŠAR, Jan,''' ''* 30. 12. 1933 Hořovice, † 16. 5. 2010 Nový Bor, sklářský výtvarník, sochař'' | |
+ | |||
+ | Absolvoval řezbářské oddělení Vyšší výtvarné školy v Praze na | ||
+ | Žižkově (1948–52) a 1953–59 sochařský ateliér Josefa Wagnera | ||
+ | na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP). 1960–66 | ||
+ | působil ve svobodném povolání a zabýval se sochařskou prací | ||
+ | s kamenem a dřevem. 1966–71 byl výtvarníkem podniku | ||
+ | Železnobrodské sklo (ŽBS) v Železném Brodě v ateliéru skla | ||
+ | v architektuře, kde spolupracoval na realizaci monumentálních | ||
+ | skleněných děl autorské dvojice Stanislav Libenský a Jaroslava | ||
+ | Brychtová pro československý pavilon na Světové výstavě EXPO ’67 | ||
+ | v Montrealu. Tvořil také vlastní reliéfní stěny do architektury | ||
+ | a obrazy využívající optických efektů černého nebo zrcadleného | ||
+ | skla zdeformovaného tzv. leháním zatepla. V ŽBS vznikaly | ||
+ | 1966–68 jeho první skleněné plastiky ze skla taveného ve formě | ||
+ | – komorní objekty s dutinami. 1966–80 se soustředil zejména | ||
+ | na realizace do architektury (často společně s Eliškou Rožátovou, | ||
+ | např. mozaiková stěna o 207 m2 v Teheránu). 1968–71 | ||
+ | vznikalo jeho věžovité zastřešení Vřídla pramene v Karlových | ||
+ | Varech. Po vybudování ateliéru v Novém Boru se od 1980 plně | ||
+ | věnoval tvorbě skleněných plastik. Zabýval se nejprve vtipnými | ||
+ | hříčkami, ve kterých kombinoval sklo s kovem (''Zrození hada'', | ||
+ | 1982, sbírka Severočeského muzea v Liberci). V jeho následných | ||
+ | velkoryse pojatých plastikách z rotačních foukaných tvarů, | ||
+ | které dále tvaroval pomocí tzv. lehání a dokončoval broušením, | ||
+ | dominovaly stylizované figurální motivy. Takto zpracované segmenty | ||
+ | často sestavoval do působivých kompozic (''Rvačka'', 1987, | ||
+ | sbírka UPM, Praha). Ve větších celcích je také instaloval v krajině. | ||
+ | Později ke své tvorbě využíval masivních bloků transparentního | ||
+ | barevného skla, které znovu přetavoval, leháním deformoval | ||
+ | a poté brousil (''Džin'', 2000, UPM, Praha). Zúčastnil se | ||
+ | mezinárodních sklářských sympózií IGS v Novém Boru (1985, | ||
+ | 2000). Stal se nositelem ocenění: 1990 The International Exhibition | ||
+ | of Glass, Kanazawa (Japonsko), stříbrná medaile; 1995 | ||
+ | čestné uznání; 1992 Kristallnacht Competition (USA), stříbrná | ||
+ | medaile. Je zastoupen ve sbírkách Corning Museum of Glass, | ||
+ | Corning; Kunstgewerbemuseum, Hamburk; Museum Kunstpalast, | ||
+ | Düsseldorf; Kunstsammlungen der Veste Coburg, | ||
+ | Coburg; Glasmuseum, Frauenau; Glasmuseum, Immenhausen; | ||
+ | Ernsting Stiftung, Coesfeld; Museum für Moderne Kunst, | ||
+ | Mittelhof; Glasmuseum, Rheinbach; Glass Museum, Ebeltoft; | ||
+ | Museum Bellerive, Curich; MUDAC, Lausanne; UlsterMuseum,Belfast; Muzeum Narodowe, Wrocław; Notojima Glass Art | ||
+ | Museum, Notojima; Koganezaki Glass Museum, Kamo-mura, | ||
+ | Shizuoka; Museum of Contemporary Art, Kanazawa; Museumof | ||
+ | Modern Art, Toyama; College of Art, Kanazawa; UPM, Praha; | ||
+ | NG, Praha; MG, Brno; Severočeské muzeum, Liberec; Muzeum | ||
+ | skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou; Východočeské muzeum, | ||
+ | Pardubice; Sklářské muzeum, Nový Bor; Muzeum východních | ||
+ | Čech, Hradec Králové; Regionální muzeum, Žďár nad Sázavou; | ||
+ | Centrum sklářského umění, Sázava. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' samostatné výstavy: Kulturní dům, Slaný 1960; Galerie Glaskunst, Saarbrücken | ||
+ | 1989 (s Milanem Handlem); Essener Glasgalerie, Essen 1990 (katalog); | ||
+ | Glasgalerie Hittfeld, Seevetal 1989 a 1990 (s M. Handlem), 1991, | ||
+ | 1992, 1994, 1996 (s Jiřím Beránkem), 1996/97, 1998, 1999, 2000, 2001, | ||
+ | 2003, 2004, 2008, 2011; Sklářské muzeum, Nový Bor 1991, 2002; Invetro | ||
+ | Galerie, Hannover 1992; The Glas Art Gallery, Toronto 1992 (s M. Handlem); | ||
+ | Miller Gallery, NYC (s M. Handlem); Glasmuseum, Immenhausen 1993 | ||
+ | (s Ellen Fuhrovou), 2012; Galerie Herrmann, Drachselsried 1993; Galleri | ||
+ | Glas 1, Stockholm 1993; Galerie Groll, Naarden 1995; New Workshop International | ||
+ | Glass Gallery, Taipei 1997 (katalog); Gallery Enomoto, Ósaka | ||
+ | 2001; České centrum, Berlín 2003. Skupinové výstavy: Současné české sklo, | ||
+ | Mánes, Praha 1970; Metamorfózy skla, MG, Brno 1973; Umělecké sklo | ||
+ | 1977, Galerie J. Čapka, Praha 1977; Coburger Glass Prize 1977 a 1985; | ||
+ | Prostor I, Musaion, Praha 1982; Skleněná plastika, Dům umění, Brno 1983 | ||
+ | a 1987; Sklo ’84, Valdštejnská jízdárna, Praha 1984; Prostor III, Všemina | ||
+ | 1986; Skleněná plastika, Vojanovy sady, Praha 1987; Verres de Bohčme | ||
+ | 1400–1989, Musée des arts décoratifs, Paříž 1989; Prague Glass Prize, | ||
+ | Mánes, Praha 1991. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' A. Adlerová, Böhmisches Glas der Gegenwart, Hamburg 1973–1974 (katalog | ||
+ | výstavy, Kunstgewerbemuseum); J. Kříž, Dramatische Serien von J. F., | ||
+ | in: Glasrevue (CZ) 44, 1989, č. 4, s. 20–23; týž, The Glassmaker J. F., in: | ||
+ | Neues Glas (D) 2001, č. 4, s. 20–25; S. Petrová, J. F. Neues Glas von J. F., Essen | ||
+ | 1989 (katalog výstavy, Essener Glasgalerie); táž, Three from Polevsko. | ||
+ | Ilja Bílek, J. F., Milan Handl, in: Neues Glas (D) 1993, č. 2, s. 12–23; táž, | ||
+ | České sklo, 2001; NEČVU 1, s. 182; M. Mariki, J. F., in: Glas en Keramiek | ||
+ | (NL) 1995, č. 5; E. Stará, J. F., in: New Glass Review (CZ) 1995, č. 6–7, | ||
+ | s. 15–17; A. Langhamer, Legenda o českém skle, 1999; M. Hlaveš, Napětí ve | ||
+ | skle J. F., in: Keramika a sklo 2003, č. 1, s. 37–39; H. Ricke (ed.), Czech | ||
+ | Glass 1945–1980. Glass in an Age of Adversity, Düsseldorf – Köln 2005; | ||
+ | E. Stölting (ed.), J. F. Glas/Glass, Seevetal bei Hamburg 2006. | ||
+ | |||
+ | Milan Hlaveš | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 27. 1. 2018, 14:41
Jan FIŠAR | |
Narození | 30.12.1933 |
---|---|
Místo narození | Hořovice |
Úmrtí | 16.5.2010 |
Místo úmrtí | Nový Bor |
Povolání |
88- Umělecký řemeslník 75- Sochař nebo medailér |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80733 |
FIŠAR, Jan, * 30. 12. 1933 Hořovice, † 16. 5. 2010 Nový Bor, sklářský výtvarník, sochař
Absolvoval řezbářské oddělení Vyšší výtvarné školy v Praze na Žižkově (1948–52) a 1953–59 sochařský ateliér Josefa Wagnera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP). 1960–66 působil ve svobodném povolání a zabýval se sochařskou prací s kamenem a dřevem. 1966–71 byl výtvarníkem podniku Železnobrodské sklo (ŽBS) v Železném Brodě v ateliéru skla v architektuře, kde spolupracoval na realizaci monumentálních skleněných děl autorské dvojice Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová pro československý pavilon na Světové výstavě EXPO ’67 v Montrealu. Tvořil také vlastní reliéfní stěny do architektury a obrazy využívající optických efektů černého nebo zrcadleného skla zdeformovaného tzv. leháním zatepla. V ŽBS vznikaly 1966–68 jeho první skleněné plastiky ze skla taveného ve formě – komorní objekty s dutinami. 1966–80 se soustředil zejména na realizace do architektury (často společně s Eliškou Rožátovou, např. mozaiková stěna o 207 m2 v Teheránu). 1968–71 vznikalo jeho věžovité zastřešení Vřídla pramene v Karlových Varech. Po vybudování ateliéru v Novém Boru se od 1980 plně věnoval tvorbě skleněných plastik. Zabýval se nejprve vtipnými hříčkami, ve kterých kombinoval sklo s kovem (Zrození hada, 1982, sbírka Severočeského muzea v Liberci). V jeho následných velkoryse pojatých plastikách z rotačních foukaných tvarů, které dále tvaroval pomocí tzv. lehání a dokončoval broušením, dominovaly stylizované figurální motivy. Takto zpracované segmenty často sestavoval do působivých kompozic (Rvačka, 1987, sbírka UPM, Praha). Ve větších celcích je také instaloval v krajině. Později ke své tvorbě využíval masivních bloků transparentního barevného skla, které znovu přetavoval, leháním deformoval a poté brousil (Džin, 2000, UPM, Praha). Zúčastnil se mezinárodních sklářských sympózií IGS v Novém Boru (1985, 2000). Stal se nositelem ocenění: 1990 The International Exhibition of Glass, Kanazawa (Japonsko), stříbrná medaile; 1995 čestné uznání; 1992 Kristallnacht Competition (USA), stříbrná medaile. Je zastoupen ve sbírkách Corning Museum of Glass, Corning; Kunstgewerbemuseum, Hamburk; Museum Kunstpalast, Düsseldorf; Kunstsammlungen der Veste Coburg, Coburg; Glasmuseum, Frauenau; Glasmuseum, Immenhausen; Ernsting Stiftung, Coesfeld; Museum für Moderne Kunst, Mittelhof; Glasmuseum, Rheinbach; Glass Museum, Ebeltoft; Museum Bellerive, Curich; MUDAC, Lausanne; UlsterMuseum,Belfast; Muzeum Narodowe, Wrocław; Notojima Glass Art Museum, Notojima; Koganezaki Glass Museum, Kamo-mura, Shizuoka; Museum of Contemporary Art, Kanazawa; Museumof Modern Art, Toyama; College of Art, Kanazawa; UPM, Praha; NG, Praha; MG, Brno; Severočeské muzeum, Liberec; Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou; Východočeské muzeum, Pardubice; Sklářské muzeum, Nový Bor; Muzeum východních Čech, Hradec Králové; Regionální muzeum, Žďár nad Sázavou; Centrum sklářského umění, Sázava.
D: samostatné výstavy: Kulturní dům, Slaný 1960; Galerie Glaskunst, Saarbrücken 1989 (s Milanem Handlem); Essener Glasgalerie, Essen 1990 (katalog); Glasgalerie Hittfeld, Seevetal 1989 a 1990 (s M. Handlem), 1991, 1992, 1994, 1996 (s Jiřím Beránkem), 1996/97, 1998, 1999, 2000, 2001, 2003, 2004, 2008, 2011; Sklářské muzeum, Nový Bor 1991, 2002; Invetro Galerie, Hannover 1992; The Glas Art Gallery, Toronto 1992 (s M. Handlem); Miller Gallery, NYC (s M. Handlem); Glasmuseum, Immenhausen 1993 (s Ellen Fuhrovou), 2012; Galerie Herrmann, Drachselsried 1993; Galleri Glas 1, Stockholm 1993; Galerie Groll, Naarden 1995; New Workshop International Glass Gallery, Taipei 1997 (katalog); Gallery Enomoto, Ósaka 2001; České centrum, Berlín 2003. Skupinové výstavy: Současné české sklo, Mánes, Praha 1970; Metamorfózy skla, MG, Brno 1973; Umělecké sklo 1977, Galerie J. Čapka, Praha 1977; Coburger Glass Prize 1977 a 1985; Prostor I, Musaion, Praha 1982; Skleněná plastika, Dům umění, Brno 1983 a 1987; Sklo ’84, Valdštejnská jízdárna, Praha 1984; Prostor III, Všemina 1986; Skleněná plastika, Vojanovy sady, Praha 1987; Verres de Bohčme 1400–1989, Musée des arts décoratifs, Paříž 1989; Prague Glass Prize, Mánes, Praha 1991.
L: A. Adlerová, Böhmisches Glas der Gegenwart, Hamburg 1973–1974 (katalog výstavy, Kunstgewerbemuseum); J. Kříž, Dramatische Serien von J. F., in: Glasrevue (CZ) 44, 1989, č. 4, s. 20–23; týž, The Glassmaker J. F., in: Neues Glas (D) 2001, č. 4, s. 20–25; S. Petrová, J. F. Neues Glas von J. F., Essen 1989 (katalog výstavy, Essener Glasgalerie); táž, Three from Polevsko. Ilja Bílek, J. F., Milan Handl, in: Neues Glas (D) 1993, č. 2, s. 12–23; táž, České sklo, 2001; NEČVU 1, s. 182; M. Mariki, J. F., in: Glas en Keramiek (NL) 1995, č. 5; E. Stará, J. F., in: New Glass Review (CZ) 1995, č. 6–7, s. 15–17; A. Langhamer, Legenda o českém skle, 1999; M. Hlaveš, Napětí ve skle J. F., in: Keramika a sklo 2003, č. 1, s. 37–39; H. Ricke (ed.), Czech Glass 1945–1980. Glass in an Age of Adversity, Düsseldorf – Köln 2005; E. Stölting (ed.), J. F. Glas/Glass, Seevetal bei Hamburg 2006.
Milan Hlaveš