FIŠAR Vlastimil 13.11.1926-11.6.1991: Porovnání verzí
(FIŠAR_Vlastimil_13.11.1926-11.6.1991) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Vlastimil FIŠAR | | jméno = Vlastimil FIŠAR | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Fisar Vlastimil portret.png |
| datum narození = 13.11.1926 | | datum narození = 13.11.1926 | ||
− | | místo narození = Predmier, | + | | místo narození = Predmier (u Žiliny, Slovensko) |
| datum úmrtí = 11.6.1991 | | datum úmrtí = 11.6.1991 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 241 |
+ | }} | ||
− | + | '''FIŠAR, Vlastimil,''' ''* 13. 11. 1926 Predmier (u Žiliny, Slovensko), † 11. 6. 1991 Praha, herec'' | |
+ | |||
+ | Byl synem četníka. 1939 se rodina přestěhovala do Úlibic (u Jičína). | ||
+ | Už za studií na jičínském gymnáziu v době německé okupace | ||
+ | se F. věnoval příležitostnému psaní a jevištnímu účinkování | ||
+ | v amatérském spolku. 1945–48 absolvoval pražskou konzervatoř | ||
+ | a statoval na školní scéně DISK a v Národním divadle. Působil | ||
+ | 1948–49 jako herec v tehdejším Realistickém divadle (Zdeňka | ||
+ | Nejedlého) a 1949–51 jako herec i režisér v Armádním | ||
+ | uměleckém souboru V. Nejedlého, 1951 jako ředitel pražského | ||
+ | Divadla pro mládež, 1951–52 jako umělecký vedoucí Armádního | ||
+ | divadla v Martině na Slovensku a 1953–91 jako člen Divadla | ||
+ | na Vinohradech (původně Divadlo československé armády). | ||
+ | |||
+ | F. hrál v desítkách různých, především charakterních rolí českého | ||
+ | a světového činoherního repertoáru. Od 1949 příležitostně | ||
+ | ztvárňoval epizodní úlohy ve filmu včetně dabingu a uplatnil se | ||
+ | v televizních pořadech i seriálech. Věnoval se s plným nasazením | ||
+ | rovněž uměleckému přednesu poezie a prózy, v němž zúročil | ||
+ | také svou znalost slovenštiny, a to na zájezdových představeních, | ||
+ | v rozmanitých pořadech v divadle (Viola a Lyra Pragensis, kterou | ||
+ | pomáhal zakládat), rozhlase, televizi; jeho hlas byl zachycen | ||
+ | na gramofonových deskách. Zajížděl na recitační přehlídky | ||
+ | Šrámkovy Sobotky, Wolkrova Prostějova a Neumannových Poděbrad. | ||
+ | 1970 byl oceněn Křišťálovou růží za přednes (cenu | ||
+ | z politických důvodů převzal až 1988) a 1989 Prémií Českého | ||
+ | literárního fondu. | ||
+ | |||
+ | F. se angažoval také společensky. Od 1959 pracoval jako člen | ||
+ | ústředního výboru Odborového svazu zaměstnanců školství, | ||
+ | vědy, umění a tisku, předsedal komisi uměleckého přednesu při | ||
+ | Svazu československých dramatických umělců, 1963 patřil k zakladatelům | ||
+ | přehlídky Neumannovy Poděbrady, od 1963 pracoval | ||
+ | jako místopředseda ÚV odborového svazu zaměstnanců | ||
+ | školství a kultury, od 1964 člen výkonného výboru Mezinárodní | ||
+ | herecké federace (FIA, 1967–70 prezident a od 1970 její čestný | ||
+ | prezident), 1968–69 člen předsednictva a předseda ÚV odborového | ||
+ | svazu pracovníků v umění a kultuře. 1968 se vyslovil | ||
+ | proti sovětské okupaci a poté byl funkcí zbaven. 1987–91 předsedal | ||
+ | Společnosti bratří Čapků. Obdržel také medaile Za službu | ||
+ | vlasti (1955) a S. K. Neumanna (1966). Jeho synem je herec | ||
+ | Jan F. (* 24. 9. 1955 Praha). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' V. Semrád, Najlepší synovia a dcéry. Hra v piatich obrazoch o národnom | ||
+ | hrdinovi Júliovi Fučíkovi (ed. V. F.), 1952; Bonn – stop! Cestovní kufřík pohlednic | ||
+ | z NSR. Literární pořad, 1961; Bonn stop! Cestovní kufřík pohlednic | ||
+ | a dopisů. Jevištní literárně-dramatická montáž z knih a překladů, 1962; | ||
+ | Přednes prózy. Z výpovědi herce a recitátora V. F. a z dokumentárních zlomků, | ||
+ | 1975 (studie byla odměněna první cenou v literární soutěži Šrámkovy | ||
+ | Sobotky 1975); Čapkové a Slovensko, 1990. Překlad: J. Mistrík, Hovory | ||
+ | s recitátorem, 1976; Bratři zvukové záznamy: Bendův nářek. Ariadna na | ||
+ | Naxu, 1974 (s kol.); Kreutzerova sonáta, 1977; Včelka Mája, 1–2, 1986 | ||
+ | (s kol.). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 194–195; Tomeš 1, s. 321–322 | ||
+ | (s neúplnými soupisy rolí); J. Hraše, V. F., 1966; Odešel V. F. * 13. 11. 1926 | ||
+ | v Predmieri, okr. Žilina † 11. 6. 1991 v Praze. 5. předseda Společnosti bratří | ||
+ | Čapků od 11. 5. 1987 do 11. 6. 1991, in: Zprávy Společnosti bratří Čapků | ||
+ | v Praze, červen 1991; http://www.fdb.cz/lidi/33381-vlastimil-fisar.html; | ||
+ | http://www.csfd.cz (se soupisy divadelních, filmových a televizních rolí). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Divadelní ústav, Praha, dokumentace. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/328560 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný, Šárka Novotná | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 20: | Řádka 86: | ||
[[Kategorie:1991]] | [[Kategorie:1991]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Fisar Vlastimil Jane.jpg|Marta Vančurová a Vlastimil Fišar v televizním seriálu Jana Eyrová, 1972 | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 11. 8. 2020, 12:45
Vlastimil FIŠAR | |
Narození | 13.11.1926 |
---|---|
Místo narození | Predmier (u Žiliny, Slovensko) |
Úmrtí | 11.6.1991 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 241 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55348 |
FIŠAR, Vlastimil, * 13. 11. 1926 Predmier (u Žiliny, Slovensko), † 11. 6. 1991 Praha, herec
Byl synem četníka. 1939 se rodina přestěhovala do Úlibic (u Jičína). Už za studií na jičínském gymnáziu v době německé okupace se F. věnoval příležitostnému psaní a jevištnímu účinkování v amatérském spolku. 1945–48 absolvoval pražskou konzervatoř a statoval na školní scéně DISK a v Národním divadle. Působil 1948–49 jako herec v tehdejším Realistickém divadle (Zdeňka Nejedlého) a 1949–51 jako herec i režisér v Armádním uměleckém souboru V. Nejedlého, 1951 jako ředitel pražského Divadla pro mládež, 1951–52 jako umělecký vedoucí Armádního divadla v Martině na Slovensku a 1953–91 jako člen Divadla na Vinohradech (původně Divadlo československé armády).
F. hrál v desítkách různých, především charakterních rolí českého a světového činoherního repertoáru. Od 1949 příležitostně ztvárňoval epizodní úlohy ve filmu včetně dabingu a uplatnil se v televizních pořadech i seriálech. Věnoval se s plným nasazením rovněž uměleckému přednesu poezie a prózy, v němž zúročil také svou znalost slovenštiny, a to na zájezdových představeních, v rozmanitých pořadech v divadle (Viola a Lyra Pragensis, kterou pomáhal zakládat), rozhlase, televizi; jeho hlas byl zachycen na gramofonových deskách. Zajížděl na recitační přehlídky Šrámkovy Sobotky, Wolkrova Prostějova a Neumannových Poděbrad. 1970 byl oceněn Křišťálovou růží za přednes (cenu z politických důvodů převzal až 1988) a 1989 Prémií Českého literárního fondu.
F. se angažoval také společensky. Od 1959 pracoval jako člen ústředního výboru Odborového svazu zaměstnanců školství, vědy, umění a tisku, předsedal komisi uměleckého přednesu při Svazu československých dramatických umělců, 1963 patřil k zakladatelům přehlídky Neumannovy Poděbrady, od 1963 pracoval jako místopředseda ÚV odborového svazu zaměstnanců školství a kultury, od 1964 člen výkonného výboru Mezinárodní herecké federace (FIA, 1967–70 prezident a od 1970 její čestný prezident), 1968–69 člen předsednictva a předseda ÚV odborového svazu pracovníků v umění a kultuře. 1968 se vyslovil proti sovětské okupaci a poté byl funkcí zbaven. 1987–91 předsedal Společnosti bratří Čapků. Obdržel také medaile Za službu vlasti (1955) a S. K. Neumanna (1966). Jeho synem je herec Jan F. (* 24. 9. 1955 Praha).
D: V. Semrád, Najlepší synovia a dcéry. Hra v piatich obrazoch o národnom hrdinovi Júliovi Fučíkovi (ed. V. F.), 1952; Bonn – stop! Cestovní kufřík pohlednic z NSR. Literární pořad, 1961; Bonn stop! Cestovní kufřík pohlednic a dopisů. Jevištní literárně-dramatická montáž z knih a překladů, 1962; Přednes prózy. Z výpovědi herce a recitátora V. F. a z dokumentárních zlomků, 1975 (studie byla odměněna první cenou v literární soutěži Šrámkovy Sobotky 1975); Čapkové a Slovensko, 1990. Překlad: J. Mistrík, Hovory s recitátorem, 1976; Bratři zvukové záznamy: Bendův nářek. Ariadna na Naxu, 1974 (s kol.); Kreutzerova sonáta, 1977; Včelka Mája, 1–2, 1986 (s kol.).
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 194–195; Tomeš 1, s. 321–322 (s neúplnými soupisy rolí); J. Hraše, V. F., 1966; Odešel V. F. * 13. 11. 1926 v Predmieri, okr. Žilina † 11. 6. 1991 v Praze. 5. předseda Společnosti bratří Čapků od 11. 5. 1987 do 11. 6. 1991, in: Zprávy Společnosti bratří Čapků v Praze, červen 1991; http://www.fdb.cz/lidi/33381-vlastimil-fisar.html; http://www.csfd.cz (se soupisy divadelních, filmových a televizních rolí).
P: Divadelní ústav, Praha, dokumentace.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Gustav Novotný, Šárka Novotná