Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FIŠER Ivo 4.4.1929-29.8.2007

{{Infobox - osoba
| jméno = Ivo FIŠER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.4.1929
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 29.8.2007
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 56- Filozof<br />61- Pedagog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 243-244
}}

'''FIŠER, Ivo,''' ''* 4. 4. 1929 Praha, † 29. 8. 2007 Praha, indolog, vysokoškolský pedagog, překladatel''

V mládí projevoval F. velké jazykové nadání. Univerzitní vzdělání
získal 1948–52 na UK v Praze. Zvolil si obory, ve kterých dosáhla
česká věda už ve starší době významných úspěchů. Studoval indologii u V. Lesného, srovnávací náboženskou vědu u O. Pertolda
a bengálštinu. Po ukončení studia 1952 obhájil disertační
práci ''Sociální poměry ve staré Indii podle Džatak'' (PhDr.) a zahájil
vědeckou dráhu i kariéru vysokoškolského pedagoga. 1951
nastoupil jako asistent, od 1955 odborný asistent indologie
na UK. 1964 (chybně uváděno 1994) získal titul CSc. v oboru
filologických věd za práci ''Staroindická erotika předklasického období''. 1967 se habilitoval na UK pro obor staroindické filologie,
současně byl jmenován vedoucím oddělení indologie na
katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK. V šedesátých letech
navázal kontakty se zahraničními indology, kteří ho získali pro
významný kolektivní projekt kritického pálijského slovníku
Královské dánské akademie věd a umění. Současně mu byla nabídnuta
spolupráce s univerzitou v Kodani. F. obojí přijal a v říjnu
1968 opustil trvale ČSSR. 1970 přednášel na univerzitě
v kanadském Torontu. Od 1971 do 1996, kdy odešel do důchodu,
pracoval jako vysokoškolský profesor v Kodani. Od 1990
dojížděl často přednášet také do Prahy, kde ho UK jmenovala
hostujícím profesorem.

Okruh F. hlavních zájmů předurčily už jeho doktorská a kandidátská
disertace. Napsal učebnici sanskrtu, přispěl odbornými
hesly do ''Příručního slovníku naučného'' (1962–67), ''Stručného filozofického slovníku'' (1966), 
''Slovníku spisovatelů Asie a Afriky''
(1967), ''Dictionary of Oriental Literatures'' (Londýn, 1974). Svůj
obor se snažil popularizovat mimo jiné v časopise ''Nový Orient''.
Důležitou součástí F. práce byly také překlady ze sanskrtu, bengálštiny
a sinhálštiny.

'''D:''' soupis, in: Institute of Indian Studies. Bibliography, 1998, s. 22–29;
Země posvátných řek, 1958 (s K. Zvelebilem); Bozi, brahmáni, lidé. Čtyři
tisíciletí hinduismu, 1964 (s kol.); Indian Erotics of the Oldest Period, 1966
(reprint New Delhi 1989); Moudrost a umění starých Indů, 1971 (člen kolektivu,
jméno neuvedeno); Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu,
in: Filosofický časopis 16, 1967, s. 524–544 (reprint samostatně, 1992); překlady:
Šúdraka, Hliněný vozíček, 1959 (s J. Pokorným); Příběhy copatých
mnichů, 1967.

'''L:''' Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté,
1999, s. 134–135; D. Zbavitel, předmluva k dílu I. F., Filosofická koncepce
nejstaršího buddhismu, 1992.

Pavla Vošahlíková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:56- Filozof]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]

[[Kategorie:1929]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:2007]]
[[Kategorie:Praha]]