Biografický slovník
FIŠER Ivo 4.4.1929-29.8.2007: Porovnání verzí
(FIŠER_Ivo_4.4.1929-29.8.2007) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.4.1929 | | datum narození = 4.4.1929 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 29.8.2007 | | datum úmrtí = 29.8.2007 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 56- Filozof | | povolání = 56- Filozof | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FIŠER, Ivo,''' ''* 4. 4. 1929 Praha, † 29. 8. 2007 Praha, indolog, vysokoškolský pedagog, překladatel'' | ||
| + | |||
| + | V mládí projevoval F. velké jazykové nadání. Univerzitní vzdělání | ||
| + | získal 1948–52 na UK v Praze. Zvolil si obory, ve kterých dosáhla | ||
| + | česká věda už ve starší době významných úspěchů. Studoval indologii u V. Lesného, srovnávací náboženskou vědu u O. Pertolda | ||
| + | a bengálštinu. Po ukončení studia 1952 obhájil disertační | ||
| + | práci ''Sociální poměry ve staré Indii podle Džatak'' (PhDr.) a zahájil | ||
| + | vědeckou dráhu i kariéru vysokoškolského pedagoga. 1951 | ||
| + | nastoupil jako asistent, od 1955 odborný asistent indologie | ||
| + | na UK. 1964 (chybně uváděno 1994) získal titul CSc. v oboru | ||
| + | filologických věd za práci ''Staroindická erotika předklasického období''. 1967 se habilitoval na UK pro obor staroindické filologie, | ||
| + | současně byl jmenován vedoucím oddělení indologie na | ||
| + | katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK. V šedesátých letech | ||
| + | navázal kontakty se zahraničními indology, kteří ho získali pro | ||
| + | významný kolektivní projekt kritického pálijského slovníku | ||
| + | Královské dánské akademie věd a umění. Současně mu byla nabídnuta | ||
| + | spolupráce s univerzitou v Kodani. F. obojí přijal a v říjnu | ||
| + | 1968 opustil trvale ČSSR. 1970 přednášel na univerzitě | ||
| + | v kanadském Torontu. Od 1971 do 1996, kdy odešel do důchodu, | ||
| + | pracoval jako vysokoškolský profesor v Kodani. Od 1990 | ||
| + | dojížděl často přednášet také do Prahy, kde ho UK jmenovala | ||
| + | hostujícím profesorem. | ||
| + | |||
| + | Okruh F. hlavních zájmů předurčily už jeho doktorská a kandidátská | ||
| + | disertace. Napsal učebnici sanskrtu, přispěl odbornými | ||
| + | hesly do ''Příručního slovníku naučného'' (1962–67), ''Stručného filozofického slovníku'' (1966), | ||
| + | ''Slovníku spisovatelů Asie a Afriky'' | ||
| + | (1967), ''Dictionary of Oriental Literatures'' (Londýn, 1974). Svůj | ||
| + | obor se snažil popularizovat mimo jiné v časopise ''Nový Orient''. | ||
| + | Důležitou součástí F. práce byly také překlady ze sanskrtu, bengálštiny | ||
| + | a sinhálštiny. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' soupis, in: Institute of Indian Studies. Bibliography, 1998, s. 22–29; | ||
| + | Země posvátných řek, 1958 (s K. Zvelebilem); Bozi, brahmáni, lidé. Čtyři | ||
| + | tisíciletí hinduismu, 1964 (s kol.); Indian Erotics of the Oldest Period, 1966 | ||
| + | (reprint New Delhi 1989); Moudrost a umění starých Indů, 1971 (člen kolektivu, | ||
| + | jméno neuvedeno); Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu, | ||
| + | in: Filosofický časopis 16, 1967, s. 524–544 (reprint samostatně, 1992); překlady: | ||
| + | Šúdraka, Hliněný vozíček, 1959 (s J. Pokorným); Příběhy copatých | ||
| + | mnichů, 1967. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, | ||
| + | 1999, s. 134–135; D. Zbavitel, předmluva k dílu I. F., Filosofická koncepce | ||
| + | nejstaršího buddhismu, 1992. | ||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:56- Filozof]] | [[Kategorie:56- Filozof]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 64: | ||
[[Kategorie:1929]] | [[Kategorie:1929]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:2007]] | [[Kategorie:2007]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 27. 1. 2018, 15:11
| Ivo FIŠER | |
 | |
| Narození | 4.4.1929 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 29.8.2007 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
56- Filozof 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81479 |
FIŠER, Ivo, * 4. 4. 1929 Praha, † 29. 8. 2007 Praha, indolog, vysokoškolský pedagog, překladatel
V mládí projevoval F. velké jazykové nadání. Univerzitní vzdělání získal 1948–52 na UK v Praze. Zvolil si obory, ve kterých dosáhla česká věda už ve starší době významných úspěchů. Studoval indologii u V. Lesného, srovnávací náboženskou vědu u O. Pertolda a bengálštinu. Po ukončení studia 1952 obhájil disertační práci Sociální poměry ve staré Indii podle Džatak (PhDr.) a zahájil vědeckou dráhu i kariéru vysokoškolského pedagoga. 1951 nastoupil jako asistent, od 1955 odborný asistent indologie na UK. 1964 (chybně uváděno 1994) získal titul CSc. v oboru filologických věd za práci Staroindická erotika předklasického období. 1967 se habilitoval na UK pro obor staroindické filologie, současně byl jmenován vedoucím oddělení indologie na katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK. V šedesátých letech navázal kontakty se zahraničními indology, kteří ho získali pro významný kolektivní projekt kritického pálijského slovníku Královské dánské akademie věd a umění. Současně mu byla nabídnuta spolupráce s univerzitou v Kodani. F. obojí přijal a v říjnu 1968 opustil trvale ČSSR. 1970 přednášel na univerzitě v kanadském Torontu. Od 1971 do 1996, kdy odešel do důchodu, pracoval jako vysokoškolský profesor v Kodani. Od 1990 dojížděl často přednášet také do Prahy, kde ho UK jmenovala hostujícím profesorem.
Okruh F. hlavních zájmů předurčily už jeho doktorská a kandidátská disertace. Napsal učebnici sanskrtu, přispěl odbornými hesly do Příručního slovníku naučného (1962–67), Stručného filozofického slovníku (1966), Slovníku spisovatelů Asie a Afriky (1967), Dictionary of Oriental Literatures (Londýn, 1974). Svůj obor se snažil popularizovat mimo jiné v časopise Nový Orient. Důležitou součástí F. práce byly také překlady ze sanskrtu, bengálštiny a sinhálštiny.
D: soupis, in: Institute of Indian Studies. Bibliography, 1998, s. 22–29; Země posvátných řek, 1958 (s K. Zvelebilem); Bozi, brahmáni, lidé. Čtyři tisíciletí hinduismu, 1964 (s kol.); Indian Erotics of the Oldest Period, 1966 (reprint New Delhi 1989); Moudrost a umění starých Indů, 1971 (člen kolektivu, jméno neuvedeno); Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu, in: Filosofický časopis 16, 1967, s. 524–544 (reprint samostatně, 1992); překlady: Šúdraka, Hliněný vozíček, 1959 (s J. Pokorným); Příběhy copatých mnichů, 1967.
L: Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 134–135; D. Zbavitel, předmluva k dílu I. F., Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu, 1992.
Pavla Vošahlíková
