Verze z 21. 11. 2019, 15:42, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FIŠER Jaroslav 5.3.1899-22.12.1938

Z Personal
Jaroslav FIŠER
Narození 5.3.1899
Místo narození Zdíkov (u Vimperka)
Úmrtí 22.12.1938
Místo úmrtí Plzeň
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 244-245

FIŠER, Jaroslav, * 5. 3. 1899 Zdíkov (u Vimperka), † 22. 12. 1938 Plzeň, architekt

Po absolvování reálné školy v Písku studoval 1918–25 na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze. Již během studií krátce pracoval v kanceláři architekta A. Engela, kde se podílel na projektu areálu české techniky v Praze-Dejvicích. 1925–26 byl zaměstnán u firmy Tekta architekta Oldřicha Tyla. Spolupracoval např. na plánech Veletržního paláce v Praze-Holešovicích, přičemž Tylova architektura výrazně ovlivnila další F. tvorbu. Od 1927 byl zaměstnán na ředitelství Československých státních drah v Bratislavě, kde se podílel na projektu nového areálu bratislavského nádraží. V té době se účastnil několika architektonických soutěží, v nichž jeho návrhy obdržely přední ocenění (např. na sokolovnu a biograf v Pezinku, obecní domy v Prievidzi a Svaljavě, na most přes Svratku v Brně). Do Plzně přesídlil 1929, kdy byl přijat jako technický úředník stavebního oddělení Akciové společnosti, dříve Škodových závodů v Plzni. Pracoval převážně na projektech průmyslových a obytných budov pro plzeňský, nýřanský, smíchovský a adamovský závod, navrhl také některé objekty rozšiřované továrny Kablo v Kladně a budovy nového závodu na letadla Avia v Letňanech (1929–30). Zpracoval návrh na reprezentační dům Škodových závodů v Bukurešti, podnikový obytný dům v Dubnici (1930–31) a připravil soutěžní návrhy mostů v Děčíně a Lokti (1931). V Plzni-Lochotíně byla podle F. projektu uskutečněna stavba funkcionalistického reprezentačního křídla Cizineckého domu Škodových závodů s velkým sálem a jídelnami (1930– 31). Od 1932 byl následkem restrikce stavebního oddělení propuštěn a dále působil jako soukromý architekt. Navrhoval obytné domy (Plzeň, Nepomuk) a účastnil se architektonických soutěží, např. na osvětový dům Lidové univerzity Husovy v Plzni (1932, 1937). Byl patrně autorem pavilonu České zbrojovky ve Strakonicích na Jubilejní výstavě v Plzni (1938). K zásadním patřila jeho spolupráce se sborem českobratrské církve evangelické v Plzni (od 1932), pro který postupně navrhl komplex budov mezi Anglickým nábřežím a Prokopovou třídou. Nejprve byl podle F. projektu (na základě ideového návrhu faráře K. Machotky) uskutečněn při nábřeží funkcionalistický objekt Korandova sboru (1935–36), tj. sborový dům a za ním kostel na kruhovém půdorysu. Prostor kostela lemuje galerie nesená dvanácti sloupy a osvětluje sklobetonové stropní okno kruhového tvaru, dominuje mu socha Krista, zhotovená jako odlitek sochy od B. Thorvaldsena z evangelického chrámu v Kodani. Následně byly postaveny dva obytné domy (1937–38), které F. nejen projektoval, ale i realizoval. Pro jeho vlastní firmu byl určen také přízemní pavilon s kancelářemi ve dvorním traktu domu (1938). Kruhový půdorys měla českobratrská kaple pro Dolní Lukavici (1937), která nebyla realizována, ale dle obdobného projektu (mělo jít o typovou stavbu pro menší obce) byla uskutečněna Husova kaple v Dolní Bělé (1939).

F. byl členem Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni (asi od 1931), jeho práce posmrtně prezentovala jarní výstava sdružení 1939. F. manželkou se stala herečka Vlasta Šárková.

L: K. Machotka, Korandův sbor, jeho vznik, budování, popis a otevření, 1938; týž, Otevření Husovy kaple v Dolní Bělé, in: Plzeňský seniorát českobratrské církve evangelické za tříletí 1. listopadu 1937 – 1. listopadu 1940, 1941, s. 10–13; P. Domanický – P. Domanický, J. F., Deset let práce na Plzeňsku, in: Pěší zóna 1999, č. 4, s. 5–17; P. Domanický, Navzdory malomyslné okresní zatvrdlosti. SZVU a architektura, in: P. Jindra (ed.), Umění českého západu, Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni 1925–1951, 2010, s. 75–130.

P: SOA, Plzeň, fond Archiv Škoda, osobní spis zaměstnance.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Domanický