FIŠER Josef 13.1.1878-18.12.1944: Porovnání verzí
(FIŠER_Josef_13.1.1878-18.12.1944) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.1.1878 | | datum narození = 13.1.1878 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Klenčí pod Čerchovem |
| datum úmrtí = 18.12.1944 | | datum úmrtí = 18.12.1944 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Moravské Budějovice |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 245-246 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FIŠER, Josef,''' ''* 13. 1. 1878 Klenčí pod Čerchovem, † 18. 12. 1944 Moravské Budějovice, pedagog, historik'' | ||
+ | |||
+ | Byl nejstarší z pěti dětí chudého kováře. Po maturitě na domažlickém | ||
+ | městském gymnáziu (1897), kde studoval s podporou | ||
+ | nadace Karla Čejky při obecním výboru v rodišti, pokračoval | ||
+ | ve studiích přírodopisu v Praze na filozofické fakultě. Tam | ||
+ | sepsal a 1900 uveřejnil stať ''Kraj žuly a povaha sousedních hornin u Vltavy nad Svatojánskými proudy'', která se stala F. rigorózní prací | ||
+ | (1903 PhDr.). 1899–1902 pracoval jako volontér v paleontologickém | ||
+ | oddělení NM v Praze a jako asistent mineralogickogeologického | ||
+ | ústavu české techniky v Brně u J. J. Jahna. 1901 | ||
+ | složil státní zkoušky z matematiky, fyziky, češtiny, němčiny | ||
+ | a přírodopisu. Od září 1903 učil matematiku a přírodopis na | ||
+ | soukromém českém vyšším gymnáziu v Zábřehu na Moravě | ||
+ | a současně písemnosti, počty a účetnictví na živnostenské pokračovací | ||
+ | škole (1907–11 správce). K tomu na pokyn ministerstva | ||
+ | kultu a vyučování 1908–17 posuzoval učebnice přírodopisu | ||
+ | pro gymnázia. Předtím se 1905 ve Slavkově u Brna oženil | ||
+ | s Filipou Janěkovou a spolu vychovali dva syny, pozdější právníky. | ||
+ | Byl přeložen do Moravských Budějovic, kde 1911 řídil původně | ||
+ | městské reálné gymnázium. Vybudoval učitelský sbor, | ||
+ | sbírky, knihovnu i gymnazijní matici, staral se o válečný provoz | ||
+ | školy i její postátnění (1919). Vyučoval krasopis, těsnopis, přírodopis | ||
+ | a latinu, spravoval sbírky a vedl orchestr. | ||
+ | |||
+ | F. se věnoval také politické, veřejné, kulturní a vědecké práci. | ||
+ | V Zábřehu předsedal místnímu odboru Národní jednoty pro | ||
+ | východní Moravu. V Moravských Budějovicích se stal členem | ||
+ | městské rady za pokrokovou realistickou stranu, 1935 vstoupil | ||
+ | do strany sociálně demokratické a mandát v radě vykonával až | ||
+ | do smrti. Měl na starosti hlavně školní a kulturní záležitosti | ||
+ | města. Od 1931 působil jako konzervátor brněnského památkového | ||
+ | úřadu, od 1937 byl místním jednatelem Společnosti | ||
+ | přátel starožitností československých, od 1940 důvěrníkem kronikářsko- | ||
+ | rodopisného odboru Selského archivu, od 1942 městským | ||
+ | kronikářem, 1912–26 též vzdělavatelem Sokola; 1912 | ||
+ | přijal členství ve čtenářsko-pěveckém a ochotnickém spolku | ||
+ | Budivoj, předsedal kuratoriím Krajinského muzea (od 1922) | ||
+ | a Okresního dětského domova (1925–44), Okrašlovacímu | ||
+ | spolku (1926–35) či Společnosti Otokara Březiny (od 1932). | ||
+ | |||
+ | F. proslul jako regionální historik zaměřený především na dějiny | ||
+ | Moravských Budějovic a okolí. Ačkoli neměl vědeckou průpravu, | ||
+ | sám se vzdělával a všechny jeho publikace se vyznačovaly | ||
+ | přesností a spolehlivostí. Otiskl bezmála čtyřicet příspěvků, | ||
+ | z toho tři mineralogické. Od 1912 přispíval mj. do výročních | ||
+ | zpráv jím vedeného gymnázia, ''Zpravodaje městské spořitelny'', od | ||
+ | 1926 do periodik ''Od Horácka k Podyjí'', ''Časopisu Matice moravské'', | ||
+ | ''Časopisu pro dějiny venkova'' i do několika památníků a almanachů. | ||
+ | Četné práce zůstaly v rukopise. | ||
+ | |||
+ | Přátelil se mj. s hudebním skladatelem J. Jindřichem a spisovatelem | ||
+ | J. Š. Baarem. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Geschichte der Juden in Mährisch Budwitz, 1929 (zvl. ot.); Farní | ||
+ | chrám sv. Jiljí v Mor. Budějovicích, 1933; Lánové visitace na Moravě v 17. | ||
+ | století, in: ČMM 56, 1932, s. 59–100, 389–431; 57, 1933, s. 158–179; Selské | ||
+ | nepokoje na Moravě roku 1775, in: Časopis pro dějiny venkova 22, | ||
+ | 1935, s. 49–64, 155–171. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Slezsko 5 (17), s. 30 (se soupisem díla a literatury); J. Kosíková, J. F. (život | ||
+ | a dílo regionálního historika), 2007 (diplomová práce PedF Jihočeské univerzity | ||
+ | v Českých Budějovicích, se soupisem díla, literatury a pramenů). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA Plzeň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Klenčí pod Čerchovem | ||
+ | 05, 1874–1896, s. 34; SOkA, Třebíč, pracoviště Moravské Budějovice, fond | ||
+ | J. F. (inventář E. Nováčkové; doklady badatelské práce a společenských aktivit, | ||
+ | osobní dokumenty a soukromé fotografie, korespondence). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276932 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
+ | [[Kategorie:Klenčí pod Čerchovem]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
+ | [[Kategorie:Moravské Budějovice]] |
Verze z 21. 11. 2019, 15:43
Josef FIŠER | |
Narození | 13.1.1878 |
---|---|
Místo narození | Klenčí pod Čerchovem |
Úmrtí | 18.12.1944 |
Místo úmrtí | Moravské Budějovice |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 245-246 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55354 |
FIŠER, Josef, * 13. 1. 1878 Klenčí pod Čerchovem, † 18. 12. 1944 Moravské Budějovice, pedagog, historik
Byl nejstarší z pěti dětí chudého kováře. Po maturitě na domažlickém městském gymnáziu (1897), kde studoval s podporou nadace Karla Čejky při obecním výboru v rodišti, pokračoval ve studiích přírodopisu v Praze na filozofické fakultě. Tam sepsal a 1900 uveřejnil stať Kraj žuly a povaha sousedních hornin u Vltavy nad Svatojánskými proudy, která se stala F. rigorózní prací (1903 PhDr.). 1899–1902 pracoval jako volontér v paleontologickém oddělení NM v Praze a jako asistent mineralogickogeologického ústavu české techniky v Brně u J. J. Jahna. 1901 složil státní zkoušky z matematiky, fyziky, češtiny, němčiny a přírodopisu. Od září 1903 učil matematiku a přírodopis na soukromém českém vyšším gymnáziu v Zábřehu na Moravě a současně písemnosti, počty a účetnictví na živnostenské pokračovací škole (1907–11 správce). K tomu na pokyn ministerstva kultu a vyučování 1908–17 posuzoval učebnice přírodopisu pro gymnázia. Předtím se 1905 ve Slavkově u Brna oženil s Filipou Janěkovou a spolu vychovali dva syny, pozdější právníky. Byl přeložen do Moravských Budějovic, kde 1911 řídil původně městské reálné gymnázium. Vybudoval učitelský sbor, sbírky, knihovnu i gymnazijní matici, staral se o válečný provoz školy i její postátnění (1919). Vyučoval krasopis, těsnopis, přírodopis a latinu, spravoval sbírky a vedl orchestr.
F. se věnoval také politické, veřejné, kulturní a vědecké práci. V Zábřehu předsedal místnímu odboru Národní jednoty pro východní Moravu. V Moravských Budějovicích se stal členem městské rady za pokrokovou realistickou stranu, 1935 vstoupil do strany sociálně demokratické a mandát v radě vykonával až do smrti. Měl na starosti hlavně školní a kulturní záležitosti města. Od 1931 působil jako konzervátor brněnského památkového úřadu, od 1937 byl místním jednatelem Společnosti přátel starožitností československých, od 1940 důvěrníkem kronikářsko- rodopisného odboru Selského archivu, od 1942 městským kronikářem, 1912–26 též vzdělavatelem Sokola; 1912 přijal členství ve čtenářsko-pěveckém a ochotnickém spolku Budivoj, předsedal kuratoriím Krajinského muzea (od 1922) a Okresního dětského domova (1925–44), Okrašlovacímu spolku (1926–35) či Společnosti Otokara Březiny (od 1932).
F. proslul jako regionální historik zaměřený především na dějiny Moravských Budějovic a okolí. Ačkoli neměl vědeckou průpravu, sám se vzdělával a všechny jeho publikace se vyznačovaly přesností a spolehlivostí. Otiskl bezmála čtyřicet příspěvků, z toho tři mineralogické. Od 1912 přispíval mj. do výročních zpráv jím vedeného gymnázia, Zpravodaje městské spořitelny, od 1926 do periodik Od Horácka k Podyjí, Časopisu Matice moravské, Časopisu pro dějiny venkova i do několika památníků a almanachů. Četné práce zůstaly v rukopise.
Přátelil se mj. s hudebním skladatelem J. Jindřichem a spisovatelem J. Š. Baarem.
D: výběr: Geschichte der Juden in Mährisch Budwitz, 1929 (zvl. ot.); Farní chrám sv. Jiljí v Mor. Budějovicích, 1933; Lánové visitace na Moravě v 17. století, in: ČMM 56, 1932, s. 59–100, 389–431; 57, 1933, s. 158–179; Selské nepokoje na Moravě roku 1775, in: Časopis pro dějiny venkova 22, 1935, s. 49–64, 155–171.
L: Slezsko 5 (17), s. 30 (se soupisem díla a literatury); J. Kosíková, J. F. (život a dílo regionálního historika), 2007 (diplomová práce PedF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se soupisem díla, literatury a pramenů).
P: SOA Plzeň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Klenčí pod Čerchovem 05, 1874–1896, s. 34; SOkA, Třebíč, pracoviště Moravské Budějovice, fond J. F. (inventář E. Nováčkové; doklady badatelské práce a společenských aktivit, osobní dokumenty a soukromé fotografie, korespondence).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Gustav Novotný