FIŠER Zdeněk 8.3.1923-14.6.1997: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 14.6.1997
 
| datum úmrtí = 14.6.1997
 
| místo úmrtí = Ostrava
 
| místo úmrtí = Ostrava
| povolání = 15- Lékaři
+
| povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 247
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 11. 2019, 15:45

Zdeněk FIŠER
Narození 8.3.1923
Místo narození Křenovice (u Vyškova)
Úmrtí 14.6.1997
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 15- Lékaři
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 247

FIŠER, Zdeněk, * 8. 3. 1923 Křenovice (u Vyškova), † 14. 6. 1997 Ostrava, lékař neurochirurg

Maturoval 1942 na klasickém gymnáziu, absolvoval 1942–44 obor rentgenový laborant na Státní dvouleté ošetřovatelské škole a pracoval v Lize proti tuberkulóze v Brně. V červnu 1949 ukončil řádné studium na tamní lékařské fakultě (MUDr.). Nastoupil jako sekundární lékař chirurg v Závodním ústavu národního zdraví v Třinci. 1950–52 konal vojenskou prezenční službu, po níž se vrátil na stejné místo. Současně pobýval na ročním studijním pobytu na univerzitním chirurgickém oddělení v Olomouci. Oženil se 1954 s Jitkou Letochovou a vychovali spolu syna Zdeňka a dceru Jitku. 1955 získal atestaci prvního stupně z chirurgie. Z Třince odešel a působil 1955–59 v olomoucké fakultní nemocnici, kde byl 1959 ustanoven odborným asistentem Lékařské fakulty Univerzity Palackého pro obor neurochirurgie. 1962 nastoupil do Krajské nemocnice s poliklinikou v Ostravě-Zábřehu, kde vybudoval neurochirurgické pracoviště (dnes Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice Ostrava) nejprve v rámci tamního chirurgického oddělení. 1967 získalo samostatnou lůžkovou jednotku a 1977 se osamostatnilo a kromě třiceti sedmi lůžek mělo dva operační sály, pooperační pokoj a ambulance. Záhy se působnost celostátně uznávaného zařízení rozšířila také na část západního Slovenska. 1983 F. získal hodnost kandidáta lékařských věd. 1989, po odchodu z funkce přednosty, se habilitoval (1991), krátce byl zaměstnán jako vedoucí zdravotního odboru KNV a spoluorganizoval založení ostravské Zdravotně-sociální (od 2010 Lékařské) fakulty, kde 1993–97 vykonával funkci proděkana.

Byl členem kolegia krajského chirurga tehdejšího Severomoravského kraje. Krátké příspěvky o neurochirurgických případech publikoval od 1958 např. v časopisech Klinická neurologie, Československá neurologie (a neurochirurgie), Praktický lékař, Lékařské listy, Rozhledy v chirurgii a v Časopisu lékařů českých.

L: Slezsko 10 (22), s. 25–26 (se soupisem díla a literatury).

P: Archiv UP, Olomouc, fond Lékařská fakulta, sign. 1/13 a 2/46.

Gustav Novotný