FIALA Bohumír 6.8.1915-27.6.1979: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Bohumír FIALA
 
| jméno = Bohumír FIALA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fiala Bohumir portret.png
 
| datum narození = 6.8.1915
 
| datum narození = 6.8.1915
 
| místo narození = Bielsko-Biała (Polsko)
 
| místo narození = Bielsko-Biała (Polsko)

Aktuální verze z 11. 5. 2020, 14:43

Bohumír FIALA
Narození 6.8.1915
Místo narození Bielsko-Biała (Polsko)
Úmrtí 27.6.1979
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 15- Lékaři
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 138
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68179

FIALA, Bohumír, * 6. 8. 1915 Bielsko-Biała (Polsko), † 27. 6. 1979 Ostrava, lékař, spisovatel

Rodina se přestěhovala po rozpadu Rakouska-Uherska do Frýdku. Tam otec nenašel obživu, nakonec ji získal v papírnách v Harmanci a rodina se usadila na Slovensku. Po maturitě na gymnáziu v Banské Bystrici (1934) F. studoval na Lékařské fakultě MU v Brně až do uzavření českých vysokých škol nacisty. 1939 byl zatčen a rok vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Do konce druhé světové války pracoval jako dělník ve Zlíně. Studium medicíny ukončil 1945 a nejprve působil jako sekundář ve znojemské nemocnici, později jako praktický lékař v Dubňanech (u Hodonína). Manželka Božena a dcery Eva a Helena byly rovněž lékařkami. Starší dcera Eva Homzová po autohavárii ochrnula a dlouhodobě se léčila v rehabilitačním ústavu v Chuchelné (u Opavy), kde po zlepšení zdravotního stavu pracovala jako lékařka. Tam F. 1971 nastoupil jako závodní lékař a zůstal jím až do penzionování (1978).

Byl vášnivým čtenářem, zajímal se o prehistorii, dějepis a kulturu. Zprvu publikoval drobné prózy ve studentských časopisech, v brněnském listu Rovnost a v ostravském Nová svoboda. Vydal více než dvacet knižních titulů, kromě povídek otištěných v různých časopisech. Až ve zralém věku uveřejnil knižní prvotinu Celé město o tom ví (1958), v níž se vracel k zážitkům z války. Hrdiny byli dva chlapci, kteří skrývali uprchlíky z koncentračního tábora. K událostem z okupace se vrátil rovněž v knize Mříže (1965), kde sledoval příběhy studentů zavlečených do koncentračního tábora v Oranienburgu. Žánrově i tematicky pestrá a přitažlivá byla F. tvorba určená mládeži, knihy z pravěku a historie naší země. Děj románu V Rasticově městě (1962) se odehrával v časech Velkomoravské říše, Bronzová cesta (1965) se věnovala mladému lovci z doby bronzové, Táhli tudy Avaři (1968) střetům Avarů se Slovany na našem území. V próze Kníže čeká na zbraně (1975) F. podal obraz života starých Slovanů za časů sjednotitele kupce Sáma. Román Mamuti táhnou do bažin (1978) vyprávěl dětskému čtenáři o putování dávných lovců územím Moravy za obživou a kořistí. Boje knížete Břetislava I. s Uhry, jeho vítězství a spojení Čech a Moravy pod jedním panovníkem popsal v příběhu neohroženého zemanského chlapce Orlíka v knize Vlčí dvůr (1974).

Do dalšího tematického okruhu patřily romány se soudobým dětským hrdinou: Třinácté jaro (1964) a Zadržte Hanku Tuzarovou (1969), oba o dětech pocházejících z neúplných rodin. F. napsal i detektivku Venuše a smrt (1966), knihy o zvířatech, např. Údolí medvědů (1969) a Dobrodružství vrabce Čima (1971). Vydal také několik cestopisů, ve kterých se podělil o své zážitky z cest po tehdejší Jugoslávii, Sovětském svazu a Slovensku, jež rozšířil o informace z historie, kultury i folkloru těchto zemí. Zdravovědě se věnovala Abeceda života (1970), která současně vyšla i ve slovenštině.

D: výběr: Loď vyplula do Batumi, 1962; Prečo, prečo, prečo, Bratislava 1964; Na obzoru Dubrovník, 1967; Zátoka lidojedů, 1969; Vlak vyjíždí o půlnoci, 1970; Nad jezerem zlatá báň, 1974.

L: Slezsko 7, s. 29–30; J. Svoboda, Pozvání na cestu, in: Ostravský kulturní zpravodaj 1974, č. 17, s. 7; O. Chaloupka, Vlčí dvůr, in: Zlatý máj 19, 1975, s. 60–61; S. Urbanová, Nová cesta do pravěku, in: Nová svoboda (Ostrava) 26. 9. 1978, s. 15; J. Pleskot, Tvorba pro děti a mládež z nakladatelství Profil, in: Zlatý máj 24, 1980, s. 364–370; S. Urbanová, Literatura na Ostravsku pro děti a mládež po roce 1945, 1985, s. 255–272; E. Sobková – S. Urbanová, Nakladatelství Profil představuje své autory, 1986, s. 29–30; S. Urbanová, Literatura pro děti a mládež, 2000, s. 73–74; Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000), 2001, s. 73–74; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy, 2005, s. 229–230.

Miroslava Kyselá