Biografický slovník
FIALA Bohumír 6.8.1915-27.6.1979: Porovnání verzí
(FIALA_Bohumír_6.8.1915-27.6.1979) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.8.1915 | | datum narození = 6.8.1915 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Bielsko-Biała (Polsko) |
| datum úmrtí = 27.6.1979 | | datum úmrtí = 27.6.1979 | ||
| místo úmrtí = Ostrava | | místo úmrtí = Ostrava | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''FIALA, Bohumír,''' ''* 6. 8. 1915 Bielsko-Biała (Polsko), † 27. 6. 1979 Ostrava, lékař, spisovatel'' | |
| + | |||
| + | Rodina se přestěhovala po rozpadu Rakouska-Uherska do Frýdku. | ||
| + | Tam otec nenašel obživu, nakonec ji získal v papírnách | ||
| + | v Harmanci a rodina se usadila na Slovensku. Po maturitě na | ||
| + | gymnáziu v Banské Bystrici (1934) F. studoval na Lékařské fakultě | ||
| + | MU v Brně až do uzavření českých vysokých škol nacisty. | ||
| + | 1939 byl zatčen a rok vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. | ||
| + | Do konce druhé světové války pracoval jako dělník ve | ||
| + | Zlíně. Studium medicíny ukončil 1945 a nejprve působil jako | ||
| + | sekundář ve znojemské nemocnici, později jako praktický lékař | ||
| + | v Dubňanech (u Hodonína). Manželka Božena a dcery Eva | ||
| + | a Helena byly rovněž lékařkami. Starší dcera Eva Homzová po | ||
| + | autohavárii ochrnula a dlouhodobě se léčila v rehabilitačním | ||
| + | ústavu v Chuchelné (u Opavy), kde po zlepšení zdravotního stavu | ||
| + | pracovala jako lékařka. Tam F. 1971 nastoupil jako závodní | ||
| + | lékař a zůstal jím až do penzionování (1978). | ||
| + | |||
| + | Byl vášnivým čtenářem, zajímal se o prehistorii, dějepis a kulturu. | ||
| + | Zprvu publikoval drobné prózy ve studentských časopisech, | ||
| + | v brněnském listu ''Rovnost'' a v ostravském ''Nová svoboda''. Vydal | ||
| + | více než dvacet knižních titulů, kromě povídek otištěných v různých | ||
| + | časopisech. Až ve zralém věku uveřejnil knižní prvotinu | ||
| + | ''Celé město o tom ví'' (1958), v níž se vracel k zážitkům z války. Hrdiny | ||
| + | byli dva chlapci, kteří skrývali uprchlíky z koncentračního | ||
| + | tábora. K událostem z okupace se vrátil rovněž v knize ''Mříže'' | ||
| + | (1965), kde sledoval příběhy studentů zavlečených do koncentračního | ||
| + | tábora v Oranienburgu. Žánrově i tematicky pestrá | ||
| + | a přitažlivá byla F. tvorba určená mládeži, knihy z pravěku a historie | ||
| + | naší země. Děj románu ''V Rasticově městě'' (1962) se odehrával | ||
| + | v časech Velkomoravské říše, ''Bronzová cesta'' (1965) se věnovala | ||
| + | mladému lovci z doby bronzové, ''Táhli tudy Avaři'' (1968) | ||
| + | střetům Avarů se Slovany na našem území. V próze ''Kníže čeká na zbraně'' (1975) F. podal obraz života starých Slovanů za časů | ||
| + | sjednotitele kupce Sáma. Román ''Mamuti táhnou do bažin'' (1978) vyprávěl dětskému čtenáři o putování dávných lovců | ||
| + | územím Moravy za obživou a kořistí. Boje knížete Břetislava I. | ||
| + | s Uhry, jeho vítězství a spojení Čech a Moravy pod jedním panovníkem | ||
| + | popsal v příběhu neohroženého zemanského chlapce | ||
| + | Orlíka v knize ''Vlčí dvůr'' (1974). | ||
| + | |||
| + | Do dalšího tematického okruhu patřily romány se soudobým | ||
| + | dětským hrdinou: ''Třinácté jaro'' (1964) a ''Zadržte Hanku Tuzarovou'' (1969), oba o dětech pocházejících z neúplných rodin. | ||
| + | F. napsal i detektivku ''Venuše a smrt'' (1966), knihy o zvířatech, | ||
| + | např. ''Údolí medvědů'' (1969) a ''Dobrodružství vrabce Čima'' (1971). Vydal také několik cestopisů, ve kterých se podělil o své | ||
| + | zážitky z cest po tehdejší Jugoslávii, Sovětském svazu a Slovensku, | ||
| + | jež rozšířil o informace z historie, kultury i folkloru těchto | ||
| + | zemí. Zdravovědě se věnovala ''Abeceda života'' (1970), která současně | ||
| + | vyšla i ve slovenštině. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Loď vyplula do Batumi, 1962; Prečo, prečo, prečo, Bratislava | ||
| + | 1964; Na obzoru Dubrovník, 1967; Zátoka lidojedů, 1969; Vlak vyjíždí | ||
| + | o půlnoci, 1970; Nad jezerem zlatá báň, 1974. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Slezsko 7, s. 29–30; J. Svoboda, Pozvání na cestu, in: Ostravský kulturní | ||
| + | zpravodaj 1974, č. 17, s. 7; O. Chaloupka, Vlčí dvůr, in: Zlatý máj 19, 1975, | ||
| + | s. 60–61; S. Urbanová, Nová cesta do pravěku, in: Nová svoboda (Ostrava) | ||
| + | 26. 9. 1978, s. 15; J. Pleskot, Tvorba pro děti a mládež z nakladatelství Profil, | ||
| + | in: Zlatý máj 24, 1980, s. 364–370; S. Urbanová, Literatura na Ostravsku | ||
| + | pro děti a mládež po roce 1945, 1985, s. 255–272; E. Sobková – S. Urbanová, | ||
| + | Nakladatelství Profil představuje své autory, 1986, s. 29–30; S. Urbanová, | ||
| + | Literatura pro děti a mládež, 2000, s. 73–74; Literární slovník Severní Moravy | ||
| + | a Slezska (1945–2000), 2001, s. 73–74; Kulturněhistorická encyklopedie | ||
| + | Slezska a severovýchodní Moravy, 2005, s. 229–230. | ||
| + | |||
| + | Miroslava Kyselá | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 82: | ||
[[Kategorie:1915]] | [[Kategorie:1915]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Bielsko-Biała]] |
[[Kategorie:1979]] | [[Kategorie:1979]] | ||
[[Kategorie:Ostrava]] | [[Kategorie:Ostrava]] | ||
Verze z 30. 11. 2017, 21:30
| Bohumír FIALA | |
 | |
| Narození | 6.8.1915 |
|---|---|
| Místo narození | Bielsko-Biała (Polsko) |
| Úmrtí | 27.6.1979 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání |
15- Lékaři 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68179 |
FIALA, Bohumír, * 6. 8. 1915 Bielsko-Biała (Polsko), † 27. 6. 1979 Ostrava, lékař, spisovatel
Rodina se přestěhovala po rozpadu Rakouska-Uherska do Frýdku. Tam otec nenašel obživu, nakonec ji získal v papírnách v Harmanci a rodina se usadila na Slovensku. Po maturitě na gymnáziu v Banské Bystrici (1934) F. studoval na Lékařské fakultě MU v Brně až do uzavření českých vysokých škol nacisty. 1939 byl zatčen a rok vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Do konce druhé světové války pracoval jako dělník ve Zlíně. Studium medicíny ukončil 1945 a nejprve působil jako sekundář ve znojemské nemocnici, později jako praktický lékař v Dubňanech (u Hodonína). Manželka Božena a dcery Eva a Helena byly rovněž lékařkami. Starší dcera Eva Homzová po autohavárii ochrnula a dlouhodobě se léčila v rehabilitačním ústavu v Chuchelné (u Opavy), kde po zlepšení zdravotního stavu pracovala jako lékařka. Tam F. 1971 nastoupil jako závodní lékař a zůstal jím až do penzionování (1978).
Byl vášnivým čtenářem, zajímal se o prehistorii, dějepis a kulturu. Zprvu publikoval drobné prózy ve studentských časopisech, v brněnském listu Rovnost a v ostravském Nová svoboda. Vydal více než dvacet knižních titulů, kromě povídek otištěných v různých časopisech. Až ve zralém věku uveřejnil knižní prvotinu Celé město o tom ví (1958), v níž se vracel k zážitkům z války. Hrdiny byli dva chlapci, kteří skrývali uprchlíky z koncentračního tábora. K událostem z okupace se vrátil rovněž v knize Mříže (1965), kde sledoval příběhy studentů zavlečených do koncentračního tábora v Oranienburgu. Žánrově i tematicky pestrá a přitažlivá byla F. tvorba určená mládeži, knihy z pravěku a historie naší země. Děj románu V Rasticově městě (1962) se odehrával v časech Velkomoravské říše, Bronzová cesta (1965) se věnovala mladému lovci z doby bronzové, Táhli tudy Avaři (1968) střetům Avarů se Slovany na našem území. V próze Kníže čeká na zbraně (1975) F. podal obraz života starých Slovanů za časů sjednotitele kupce Sáma. Román Mamuti táhnou do bažin (1978) vyprávěl dětskému čtenáři o putování dávných lovců územím Moravy za obživou a kořistí. Boje knížete Břetislava I. s Uhry, jeho vítězství a spojení Čech a Moravy pod jedním panovníkem popsal v příběhu neohroženého zemanského chlapce Orlíka v knize Vlčí dvůr (1974).
Do dalšího tematického okruhu patřily romány se soudobým dětským hrdinou: Třinácté jaro (1964) a Zadržte Hanku Tuzarovou (1969), oba o dětech pocházejících z neúplných rodin. F. napsal i detektivku Venuše a smrt (1966), knihy o zvířatech, např. Údolí medvědů (1969) a Dobrodružství vrabce Čima (1971). Vydal také několik cestopisů, ve kterých se podělil o své zážitky z cest po tehdejší Jugoslávii, Sovětském svazu a Slovensku, jež rozšířil o informace z historie, kultury i folkloru těchto zemí. Zdravovědě se věnovala Abeceda života (1970), která současně vyšla i ve slovenštině.
D: výběr: Loď vyplula do Batumi, 1962; Prečo, prečo, prečo, Bratislava 1964; Na obzoru Dubrovník, 1967; Zátoka lidojedů, 1969; Vlak vyjíždí o půlnoci, 1970; Nad jezerem zlatá báň, 1974.
L: Slezsko 7, s. 29–30; J. Svoboda, Pozvání na cestu, in: Ostravský kulturní zpravodaj 1974, č. 17, s. 7; O. Chaloupka, Vlčí dvůr, in: Zlatý máj 19, 1975, s. 60–61; S. Urbanová, Nová cesta do pravěku, in: Nová svoboda (Ostrava) 26. 9. 1978, s. 15; J. Pleskot, Tvorba pro děti a mládež z nakladatelství Profil, in: Zlatý máj 24, 1980, s. 364–370; S. Urbanová, Literatura na Ostravsku pro děti a mládež po roce 1945, 1985, s. 255–272; E. Sobková – S. Urbanová, Nakladatelství Profil představuje své autory, 1986, s. 29–30; S. Urbanová, Literatura pro děti a mládež, 2000, s. 73–74; Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000), 2001, s. 73–74; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy, 2005, s. 229–230.
Miroslava Kyselá
