Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FIALA Ferdinand 25.6.1888-16.11.1953

{{Infobox - osoba
| jméno = Ferdinand FIALA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 25.6.1888
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 16.11.1953
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 74- Architekt<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 140-141
}}

'''FIALA, Ferdinand,''' ''* 25. 6. 1888 Praha, † 16. 11. 1953 Praha, filmový architekt, malíř, grafik''

Syn koncertního mistra České filharmonie Ferdinanda F. st.
(* 1861) a Tekly, roz. Jansové (* 1863). Bratr hudebního skladatele
Jiřího Julia F. (1892–1974), synovec magistrátního úředníka
a herce němého filmu Karla F. (1871–1931), bratranec herce
a výtvarníka Františka F. (1891–1947) čili Ference Futuristy,
a herce a hudebníka Emana F. (1899–1970).

Navštěvoval reálku a grafické techniky na soukromé výtvarné
škole K. Reisnera, pod jehož vlivem navrhl řadu plakátů.
1907–09 F. stál v čele oddělení trojbarevné grafiky ve vydavatelství
J. Štence, 1909–12 studoval architekturu na Uměleckoprůmyslové
škole a přitom byl zaměstnán jako šéf reklamy ve Waldesově
továrně. 1912–15 vedl malířské dílny v Městském
divadle na Královských Vinohradech a scénograficky spolupracoval
s kabaretem v Rokoku. 1915–18 byl faktorem ve Štencově
závodě, 1919–21 studoval malířství na pražské AVU. Pro film
pracoval již od 1914, přivedl ho k němu strýc Karel. Zprvu se
s A. Jalovcem podílel na činnosti prvního pražského trikového
ateliéru. 1921 se profesionalizoval jako filmový architekt. Začátkem
dvacátých let byl kameramanem dvou snímků; jeden,
na námět J. Jenčíka, natočil jako režisér (''Křižovatky'', 1922).Mezi
1920–23 hrál v sedmi němých filmech. Poprvé navrhoval výpravu
pro film J. S. Kolára a K. Lamače ''Akord smrti'' (1919). V němé
éře spolupracoval s režiséry P. Pražským, F. Hlavatým, V. Slavínským,
S. Innemannem aj. Vrcholu své tvorby dosáhl ve zvukovém
filmu třicátých a čtyřicátých let, někdy v součinnosti s architekty
V. Rittershainem, Š. Kopeckým, J. Zázvorkou a K. Škvorem.
Z jeho dílny vycházely návrhy vynikajících kulis a zařízení interiérů
pro díla nejrůznějších žánrů, přičemž bohatě těžil ze svého
grafického a malířského školení. Patřily k nim např. snímky
J. Rovenského ''Řeka'', ''Maryša'' a ''Hlídač č. 47'', V. Wassermana ''Trhani'',
M. Cikána ''Karel a já'', M. J. Krňanského ''Otec Kondelík a ženich Vejvara'', M. Friče ''Valentin Dobrotivý'', 
''Barbora Hlavsová'',
''Počestné paní pardubické'' a ''Prstýnek'', F. Čápa ''Babička'', J. Slavíčka
''Pantáta Bezoušek''. Pro zestátněnou poválečnou kinematografii
připravil výtvarné řešení filmů Třináctý revír M. Friče, ''Průlom'' K. Steklého, ''Uloupená hranice'' J. Weisse, 
''Chceme žít'' E. F. Buriana,
''Pan Novák'' B. Zemana, ''Vzbouření na vsi'' J. Macha, ''Přiznání'' J. Lehovce, ''Cesta ke štěstí'' J. Sequense, 
''Plavecký mariáš'' V. Wassermana
aj. F. se zařadil k nejvýznamnějším českým filmovým architektům
zakladatelské generace, navrhl třiačtyřicet filmových
výprav. Vedle práce pro film ilustroval knihy, maloval krajiny
i portréty v postsecesním, mírně konzervativním stylu.

'''L:''' Toman 1, s. 215; J. Karásek ze Lvovic, Malíř a grafik F. F., 1941; L. Bartošek,
Filmový kalendář, 1973, s. 65; FP 1, s. 98; SČSVU 2, s. 229; www.csfd.cz.

'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 116, obraz 284 a 285.

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:Praha]]