FIALA František 11.8.1820-10.7.1892: Porovnání verzí
(FIALA_František_11.8.1820-10.7.1892) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.8.1820 | | datum narození = 11.8.1820 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Kostelec nad Orlicí |
| datum úmrtí = 10.7.1892 | | datum úmrtí = 10.7.1892 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Ústí nad Orlicí |
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch | | povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch | ||
43- Významný představitel obecní správy | 43- Významný představitel obecní správy | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FIALA, František,''' ''* 11. 8. 1820 Kostelec nad Orlicí, † 10. 7. 1892 Ústí nad Orlicí, obchodník, politik'' | ||
+ | |||
+ | Představitel první generace novodobých regionálních politiků, | ||
+ | kteří aktivně zasáhli i do zemského politického dění. Už v padesátých | ||
+ | letech 19. století ho podezíraly státní úřady, že se na příhraničním | ||
+ | poutním místě Hora Matky Boží u Králíků schází se | ||
+ | zahraničními agenty, nebylo mu to však dokázáno. 1860–72 byl | ||
+ | starostou Ústí nad Orlicí. Respekt si získal jak zvládnutím válečné | ||
+ | situace roku 1866, tak organizováním českých táborů lidu | ||
+ | v letech následujících. Až do 1881 pracoval v orlickoústeckém | ||
+ | městském zastupitelstvu. Hlásil se k národní straně svobodomyslné. | ||
+ | 1866–72 byl okresním starostou v Ústí nad Orlicí, | ||
+ | 1867–82 byl opakovaně volen do českého zemského sněmu | ||
+ | v kurii venkovských obcí (nejprve za okresy Lanškroun a Ústí | ||
+ | nad Orlicí, od 1877 Žamberk a Ústí nad Orlicí – volební okres | ||
+ | se touto změnou stal zcela českým). 1868 patřil k předkladatelům | ||
+ | deklarace, kteří na půdě českého zemského sněmu zahájili | ||
+ | pasivní rezistenci českých poslanců: celkem pětkrát byl proto | ||
+ | zbaven mandátu, ale vždy znovu zvolen. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' V. Sekotová – M. Macková, Ústecká radnice a městské dějiny, 1998, passim; | ||
+ | Lišková, s. 63; M. Macková, F. F., in: Ústecký zpravodaj 1992, č. 7, | ||
+ | s. 12–13; táž, F. F., in: Orlické noviny 2. 3. 2001, s. 6. | ||
+ | |||
+ | Marie Macková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | [[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | ||
Řádka 18: | Řádka 45: | ||
[[Kategorie:1820]] | [[Kategorie:1820]] | ||
+ | [[Kategorie:Kostelec nad Orlicí]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
+ | [[Kategorie:Ústí nad Orlicí]] |
Verze z 30. 11. 2017, 21:09
František FIALA | |
Narození | 11.8.1820 |
---|---|
Místo narození | Kostelec nad Orlicí |
Úmrtí | 10.7.1892 |
Místo úmrtí | Ústí nad Orlicí |
Povolání |
38- Obchod, služby, cestovní ruch 43- Významný představitel obecní správy 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79150 |
FIALA, František, * 11. 8. 1820 Kostelec nad Orlicí, † 10. 7. 1892 Ústí nad Orlicí, obchodník, politik
Představitel první generace novodobých regionálních politiků, kteří aktivně zasáhli i do zemského politického dění. Už v padesátých letech 19. století ho podezíraly státní úřady, že se na příhraničním poutním místě Hora Matky Boží u Králíků schází se zahraničními agenty, nebylo mu to však dokázáno. 1860–72 byl starostou Ústí nad Orlicí. Respekt si získal jak zvládnutím válečné situace roku 1866, tak organizováním českých táborů lidu v letech následujících. Až do 1881 pracoval v orlickoústeckém městském zastupitelstvu. Hlásil se k národní straně svobodomyslné. 1866–72 byl okresním starostou v Ústí nad Orlicí, 1867–82 byl opakovaně volen do českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (nejprve za okresy Lanškroun a Ústí nad Orlicí, od 1877 Žamberk a Ústí nad Orlicí – volební okres se touto změnou stal zcela českým). 1868 patřil k předkladatelům deklarace, kteří na půdě českého zemského sněmu zahájili pasivní rezistenci českých poslanců: celkem pětkrát byl proto zbaven mandátu, ale vždy znovu zvolen.
L: V. Sekotová – M. Macková, Ústecká radnice a městské dějiny, 1998, passim; Lišková, s. 63; M. Macková, F. F., in: Ústecký zpravodaj 1992, č. 7, s. 12–13; táž, F. F., in: Orlické noviny 2. 3. 2001, s. 6.
Marie Macková