FIALA František 14.12.1903-22.3.1990: Porovnání verzí
(FIALA_František_14.12.1903-22.3.1990) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.12.1903 | | datum narození = 14.12.1903 | ||
− | | místo narození = Jarošov u Litomyšle | + | | místo narození = Jarošov (u Litomyšle) |
| datum úmrtí = 22.3.1990 | | datum úmrtí = 22.3.1990 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FIALA, František,''' ''* 14. 12. 1903 Jarošov (u Litomyšle), † 22. 3. 1990 Praha, geolog, petrograf'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem řídícího učitele v Litomyšli Františka F. (* 5. 2. 1869 | ||
+ | Tržek u Litomyšle, † 9. 6. 1940 Litomyšl) a Boženy, roz. Klusoňové. | ||
+ | Otec redigoval učitelské časopisy, napsal ''Průvodce Toulovcovými skalami''. F. navštěvoval reálné gymnázium v Litomyšli | ||
+ | (1914–22), pak studoval přírodní vědy a zeměpis na Přírodovědecké | ||
+ | fakultě UK v Praze, specializaci geologie a mineralogie. | ||
+ | Poslouchal rovněž přednášky R. Kettnera z ložiskové geologie | ||
+ | na české technice. Mezi jeho učiteli byl i geomorfolog J. V. Daneš, | ||
+ | s nímž F. cestoval jako asistent po jižním Slovensku (1927). | ||
+ | Disertaci | ||
+ | ''Petrografické poměry křídového podloží z jv. okolí Proseče, u styku české křídové pánve s poličským krystalinikem'' (RNDr. | ||
+ | 1927) obhájil u F. Slavíka a F. Ulricha. Krátce pracoval v laboratoři | ||
+ | Mineralogického ústavu UK. 1928 nastoupil jako úředník | ||
+ | osvětové služby na Slovensku na místo správce nového Státního | ||
+ | báňského muzea Dionýza Štúra v Banské Štiavnici. Vytvořil tam | ||
+ | centrum poznatků a sbírek zejména o Slovenském středohoří | ||
+ | a jeho rudném bohatství. Na jaře 1939 se musel vrátit do Prahy, | ||
+ | nejprve byl zaměstnán ve Státním ústavu fotoměřickém, od | ||
+ | konce 1939 v geologicko-paleontologickém oddělení Národního | ||
+ | muzea (NM). Od října 1943 byl totálně nasazen v Pražské | ||
+ | železářské společnosti v Nučicích. Po skončení války se vrátil do | ||
+ | NM. Věnoval se terénnímu výzkumu v ČSR, spolupracoval se | ||
+ | Státním geologickým ústavem ČSR (pozdější Ústřední ústav geologický, | ||
+ | ÚÚG). V červenci 1954 byl převeden do ÚÚG v Praze, | ||
+ | kde působil do 1980 nejprve jako vedoucí odboru mineralogie | ||
+ | a petrografie, poté v odboru krystalinika a starších formací. | ||
+ | 1951 se stal mimořádným členem KČSN, od 1953 členem | ||
+ | korespondentem ČSAV, 1956 obhájil titul DrSc. Podílel se na | ||
+ | přípravě 23. mezinárodního geologického kongresu (MGK) | ||
+ | svolaného v srpnu 1968 do Prahy (sekce 2 Volcanism and tectogenesis), | ||
+ | který byl po sovětské okupaci rozpuštěn. | ||
+ | |||
+ | Před válkou bádal jedenáct let na středním Slovensku v mladých | ||
+ | vulkanických pohořích, výzkumy pokračovaly 1948–61. Uveřejnil | ||
+ | 1931 práci o báňských poměrech Kremnických a Štiavnických | ||
+ | vrchů i o stratovulkanické stavbě pyroxenických andezitů | ||
+ | u Horní Štubni (první popis stratovulkánu v Karpatech). | ||
+ | Následovaly petrografické studie o pyroxenickém andezitu | ||
+ | z Ficbergu u Krupiny, dioritu z dolu Zigmund v Banské Štiavnici, | ||
+ | nefelinickém bazanitoidu od Podrečan, bazaltu z banskoštiavnické | ||
+ | Kalvárie aj. Prováděl také geomorfologický výzkum | ||
+ | Slovenského krasu a dalších oblastí. Od 1948 pokračoval v mapování | ||
+ | v Kremnických vrších (nepubl. závěrečná zpráva 1960, | ||
+ | s mapou 1:25 000). 1952 uveřejnil práci o alkalických bazaltech | ||
+ | v okolí Nové Bani. Předpokládal tam sopku, kterou nazval Putíkův | ||
+ | vršek, jejíž lávový proud měl přehradit paleořečiště Hronu. | ||
+ | Studoval ryolity u Kremnice, vulkán Horní Chom u Ihráče aj. | ||
+ | Řešil úkoly pro potřeby dolů v Kremnici, pro prospekci na uhlí aj. | ||
+ | V Čechách během okupace a v prvých poválečných letech pracoval | ||
+ | ve středočeském plutonu, středočeské ostrovní zóně, v Železných | ||
+ | horách (s J. Svobodou při výzkumu ložisek Chvaletice | ||
+ | a Lukavice), prokázal proterozoické (algonkické) stáří kyselých | ||
+ | vulkanitů u Davle a Kozích Hor v Barrandienu. Studoval valouny | ||
+ | v konglomerátech proterozoika a kambria v Barrandienu a středočeské | ||
+ | ostrovní zóně, 1946 zahájil výzkum barrandienských | ||
+ | vulkanitů (ordovik až devon). Po válce se podílel na výzkumu | ||
+ | rud cínu, wolframu a molybdenu v krušnohorské oblasti (povrchové | ||
+ | a důlní geologické mapování, sledování vrtných prací, výpočty | ||
+ | zásob). 1947–50 zpracoval geologickou mapu 1:50 000 | ||
+ | okolí Teplic, kde objevil fluoritové ložisko Vrchoslav, zároveň | ||
+ | od 1946 mapy Slavkovského lesa (též Císařský les) v měřítku | ||
+ | 1:25 000 a 1:10 000. Vypracoval výpočet zásob ložiska rud cínu | ||
+ | Koník (se zetěm Z. Pácalem), navrhl těžbu albitického granitu | ||
+ | od Krásna jako keramické suroviny. F. se podílel na textových | ||
+ | ''Vysvětlivkách k Přehledné geologické mapě 1:200 000 M-33-XIII Karlovy Vary'' (V. Zoubek a kol., 1963). Od poloviny šedesátých | ||
+ | let pracoval výlučně v Barrandienu. Vydal monografie o jeho | ||
+ | bazickém vulkanismu v proterozoiku a ordoviku až devonu | ||
+ | a o otázce spilitů. Ze siluru popsal ultrabazika (pikrity u Mořinky | ||
+ | aj.), essexitické a těšinitické horniny (Karlík, Klučice aj.). | ||
+ | Jako jeden z prvních v české geologii usiloval o zasazení získaných | ||
+ | poznatků do koncepce deskové tektoniky. Jako první zjistil | ||
+ | v Českém masivu neobvyklé typy hornin, ankaramity, draselné | ||
+ | spility a spilpnomelanové metabazalty. Za téměř šedesát let publikační | ||
+ | činnosti vydal kolem sto devadesáti prací. Byl členem | ||
+ | Československé společnosti pro mineralogii a geologii, 1970–72 | ||
+ | jejím předsedou; od 1968 čestným členem Slovenské geologické | ||
+ | společnosti. 1973 obdržel od UK medaili E. Bořického. Byl | ||
+ | charismatickou osobností, mnozí čeští a slovenští geologové se | ||
+ | považovali za jeho žáky. Pohřben byl v Litomyšli. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Petrografické poměry křídového podloží v jihovýchodním okolí Proseče, | ||
+ | in: Věstník KČSN, tř. mathematicko-přírodovědecká 1, 1928, s. 1–87; Coupe | ||
+ | des strato-volcan d’andésite ŕ pyroxene au sud de la station Hornia Štubňa, | ||
+ | in: Knihovna Státního geologického ústavu 13, 1931, s. 195–199; Soupis | ||
+ | lomů ČSR č. 4 – okres Banská Štiavnica, 1934; Kontaktní a intrusivní horniny | ||
+ | silničního profilu u Zbořeného Kostelce, in: Věstník KČSN, tř. mathematicko- | ||
+ | přírodovědecká, 1943, s. 1–114; Algonkické slepence ve středních | ||
+ | Čechách, in: Sborník Státního geologického ústavu 15, 1948, s. 399–612; | ||
+ | Několik poznámek o typech diabasových hornin v barrandienu, in: ČNM, | ||
+ | odd. přírodovědný 117, 1948, s. 149–165 (s G. Měskou); Alkalické čediče | ||
+ | (basanitoidy) od Tekovské Breznice a Brehů u Nové Baně na Slovensku, in: | ||
+ | SborníkNárodního muzea, serie B 8, 1952, č. 5, s. 1–44; Hlavní typy hornin | ||
+ | v širším okolí Pramenů v Císařském lese, in: Geologické práce (Bratislava) | ||
+ | 50, 1958, s. 3–70; Teplický křemenný porfyr mezi Krupkou, Cínovcem, | ||
+ | Dubím a Mikulovem a horniny přidružené, in: Sborník Ústředního ústavu geologického 26, 1959, odd. geologický, č. 1, s. 445–494; Chemism of the | ||
+ | Neogene volcanites of the Kremnické hory, in: Geologické práce (Bratislava). | ||
+ | Správy 25–26, 1962, s. 5–78; Silurské a devonské diabasy Barrandienu, in: | ||
+ | Sborník geologických věd. Geologie, sv. 17, 1970, s. 7–89;Ordovický diabasový | ||
+ | vulkanismus a biotitické lamprofyry Barrandienu, in: tamtéž sv. 19, | ||
+ | 1971, s. 7–97; Some notes on the problem of spilites, in: G. C. Amstutz | ||
+ | (ed.), Spilites and Spilitic Rocks, New York 1974, s. 9–22; Proterozoický | ||
+ | vulkanismus Barrandienu a problematika spilitů, in: Sborník geologických | ||
+ | věd. Geologie, sv. 30, 1977, s. 1–248; Xenolity albitizovaných granitoidů | ||
+ | v granulovaném diabazu od Otmíčů, in: AUC–Geologica 27, 1983, č. 4, | ||
+ | s. 345–361. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' NGS, s. 697; OSND 2/1, s. 532; J. Petránek, K šedesátinám F. F., DrSc., | ||
+ | in: Čas. Mineral. Geol. 8, 1963, č. 4, s. 416; Kdo je kdo v Československu 1, | ||
+ | 1969, s. 188; F. Fediuk, Sedmdesátiny RNDr. F. F., DrSc., in: Věstník | ||
+ | Ústředního ústavu geologického 48, 1973, s. 373–380 (bibliografie do | ||
+ | 1973); J. Kremerová, Soupis personálních bibliografií a biografií českých | ||
+ | a slovenských geologů, 1989, s. 34–35; N. Šťovíčková, Člen korespondent | ||
+ | ČSAV F. F. již není mezi námi, in: Čas. Mineral. Geol. 36, 1991, č. 1, | ||
+ | s. 91–92; Z. Pácal, Vzpomínka na RNDr. F. F., DrSc. (1903–1990), in: Bulletin | ||
+ | mineralogicko-petrografického oddělení Národního muzea 3, 1995, | ||
+ | s. 288–289; Tomeš, 1, s. 308; Z. Kukal, Geologové České geologické služby | ||
+ | 1919–2002, 2002, s. 39; J. Lexa, Spomienka na RNDr. F. F., DrSc., in: Geologické | ||
+ | práce (Bratislava) Správy 107, 2003, s. 43; 2. výročný predvianočný | ||
+ | seminár SGS, in: Mineralia slovaca 36, 2004, č. 2, Príloha Geovestník, | ||
+ | s. 17–19; BLS, 2, s. 554 (s další literaturou); P. Grecula (ed.), História geológie | ||
+ | na Slovensku 2, Bratislava 2006, s. 698–702. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlašímský | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:11- Geolog]] | [[Kategorie:11- Geolog]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Jarošov]] |
[[Kategorie:1990]] | [[Kategorie:1990]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 3. 12. 2017, 13:20
František FIALA | |
Narození | 14.12.1903 |
---|---|
Místo narození | Jarošov (u Litomyšle) |
Úmrtí | 22.3.1990 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 11- Geolog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54985 |
FIALA, František, * 14. 12. 1903 Jarošov (u Litomyšle), † 22. 3. 1990 Praha, geolog, petrograf
Byl synem řídícího učitele v Litomyšli Františka F. (* 5. 2. 1869 Tržek u Litomyšle, † 9. 6. 1940 Litomyšl) a Boženy, roz. Klusoňové. Otec redigoval učitelské časopisy, napsal Průvodce Toulovcovými skalami. F. navštěvoval reálné gymnázium v Litomyšli (1914–22), pak studoval přírodní vědy a zeměpis na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, specializaci geologie a mineralogie. Poslouchal rovněž přednášky R. Kettnera z ložiskové geologie na české technice. Mezi jeho učiteli byl i geomorfolog J. V. Daneš, s nímž F. cestoval jako asistent po jižním Slovensku (1927). Disertaci Petrografické poměry křídového podloží z jv. okolí Proseče, u styku české křídové pánve s poličským krystalinikem (RNDr. 1927) obhájil u F. Slavíka a F. Ulricha. Krátce pracoval v laboratoři Mineralogického ústavu UK. 1928 nastoupil jako úředník osvětové služby na Slovensku na místo správce nového Státního báňského muzea Dionýza Štúra v Banské Štiavnici. Vytvořil tam centrum poznatků a sbírek zejména o Slovenském středohoří a jeho rudném bohatství. Na jaře 1939 se musel vrátit do Prahy, nejprve byl zaměstnán ve Státním ústavu fotoměřickém, od konce 1939 v geologicko-paleontologickém oddělení Národního muzea (NM). Od října 1943 byl totálně nasazen v Pražské železářské společnosti v Nučicích. Po skončení války se vrátil do NM. Věnoval se terénnímu výzkumu v ČSR, spolupracoval se Státním geologickým ústavem ČSR (pozdější Ústřední ústav geologický, ÚÚG). V červenci 1954 byl převeden do ÚÚG v Praze, kde působil do 1980 nejprve jako vedoucí odboru mineralogie a petrografie, poté v odboru krystalinika a starších formací. 1951 se stal mimořádným členem KČSN, od 1953 členem korespondentem ČSAV, 1956 obhájil titul DrSc. Podílel se na přípravě 23. mezinárodního geologického kongresu (MGK) svolaného v srpnu 1968 do Prahy (sekce 2 Volcanism and tectogenesis), který byl po sovětské okupaci rozpuštěn.
Před válkou bádal jedenáct let na středním Slovensku v mladých vulkanických pohořích, výzkumy pokračovaly 1948–61. Uveřejnil 1931 práci o báňských poměrech Kremnických a Štiavnických vrchů i o stratovulkanické stavbě pyroxenických andezitů u Horní Štubni (první popis stratovulkánu v Karpatech). Následovaly petrografické studie o pyroxenickém andezitu z Ficbergu u Krupiny, dioritu z dolu Zigmund v Banské Štiavnici, nefelinickém bazanitoidu od Podrečan, bazaltu z banskoštiavnické Kalvárie aj. Prováděl také geomorfologický výzkum Slovenského krasu a dalších oblastí. Od 1948 pokračoval v mapování v Kremnických vrších (nepubl. závěrečná zpráva 1960, s mapou 1:25 000). 1952 uveřejnil práci o alkalických bazaltech v okolí Nové Bani. Předpokládal tam sopku, kterou nazval Putíkův vršek, jejíž lávový proud měl přehradit paleořečiště Hronu. Studoval ryolity u Kremnice, vulkán Horní Chom u Ihráče aj. Řešil úkoly pro potřeby dolů v Kremnici, pro prospekci na uhlí aj. V Čechách během okupace a v prvých poválečných letech pracoval ve středočeském plutonu, středočeské ostrovní zóně, v Železných horách (s J. Svobodou při výzkumu ložisek Chvaletice a Lukavice), prokázal proterozoické (algonkické) stáří kyselých vulkanitů u Davle a Kozích Hor v Barrandienu. Studoval valouny v konglomerátech proterozoika a kambria v Barrandienu a středočeské ostrovní zóně, 1946 zahájil výzkum barrandienských vulkanitů (ordovik až devon). Po válce se podílel na výzkumu rud cínu, wolframu a molybdenu v krušnohorské oblasti (povrchové a důlní geologické mapování, sledování vrtných prací, výpočty zásob). 1947–50 zpracoval geologickou mapu 1:50 000 okolí Teplic, kde objevil fluoritové ložisko Vrchoslav, zároveň od 1946 mapy Slavkovského lesa (též Císařský les) v měřítku 1:25 000 a 1:10 000. Vypracoval výpočet zásob ložiska rud cínu Koník (se zetěm Z. Pácalem), navrhl těžbu albitického granitu od Krásna jako keramické suroviny. F. se podílel na textových Vysvětlivkách k Přehledné geologické mapě 1:200 000 M-33-XIII Karlovy Vary (V. Zoubek a kol., 1963). Od poloviny šedesátých let pracoval výlučně v Barrandienu. Vydal monografie o jeho bazickém vulkanismu v proterozoiku a ordoviku až devonu a o otázce spilitů. Ze siluru popsal ultrabazika (pikrity u Mořinky aj.), essexitické a těšinitické horniny (Karlík, Klučice aj.). Jako jeden z prvních v české geologii usiloval o zasazení získaných poznatků do koncepce deskové tektoniky. Jako první zjistil v Českém masivu neobvyklé typy hornin, ankaramity, draselné spility a spilpnomelanové metabazalty. Za téměř šedesát let publikační činnosti vydal kolem sto devadesáti prací. Byl členem Československé společnosti pro mineralogii a geologii, 1970–72 jejím předsedou; od 1968 čestným členem Slovenské geologické společnosti. 1973 obdržel od UK medaili E. Bořického. Byl charismatickou osobností, mnozí čeští a slovenští geologové se považovali za jeho žáky. Pohřben byl v Litomyšli.
D: Petrografické poměry křídového podloží v jihovýchodním okolí Proseče, in: Věstník KČSN, tř. mathematicko-přírodovědecká 1, 1928, s. 1–87; Coupe des strato-volcan d’andésite ŕ pyroxene au sud de la station Hornia Štubňa, in: Knihovna Státního geologického ústavu 13, 1931, s. 195–199; Soupis lomů ČSR č. 4 – okres Banská Štiavnica, 1934; Kontaktní a intrusivní horniny silničního profilu u Zbořeného Kostelce, in: Věstník KČSN, tř. mathematicko- přírodovědecká, 1943, s. 1–114; Algonkické slepence ve středních Čechách, in: Sborník Státního geologického ústavu 15, 1948, s. 399–612; Několik poznámek o typech diabasových hornin v barrandienu, in: ČNM, odd. přírodovědný 117, 1948, s. 149–165 (s G. Měskou); Alkalické čediče (basanitoidy) od Tekovské Breznice a Brehů u Nové Baně na Slovensku, in: SborníkNárodního muzea, serie B 8, 1952, č. 5, s. 1–44; Hlavní typy hornin v širším okolí Pramenů v Císařském lese, in: Geologické práce (Bratislava) 50, 1958, s. 3–70; Teplický křemenný porfyr mezi Krupkou, Cínovcem, Dubím a Mikulovem a horniny přidružené, in: Sborník Ústředního ústavu geologického 26, 1959, odd. geologický, č. 1, s. 445–494; Chemism of the Neogene volcanites of the Kremnické hory, in: Geologické práce (Bratislava). Správy 25–26, 1962, s. 5–78; Silurské a devonské diabasy Barrandienu, in: Sborník geologických věd. Geologie, sv. 17, 1970, s. 7–89;Ordovický diabasový vulkanismus a biotitické lamprofyry Barrandienu, in: tamtéž sv. 19, 1971, s. 7–97; Some notes on the problem of spilites, in: G. C. Amstutz (ed.), Spilites and Spilitic Rocks, New York 1974, s. 9–22; Proterozoický vulkanismus Barrandienu a problematika spilitů, in: Sborník geologických věd. Geologie, sv. 30, 1977, s. 1–248; Xenolity albitizovaných granitoidů v granulovaném diabazu od Otmíčů, in: AUC–Geologica 27, 1983, č. 4, s. 345–361.
L: NGS, s. 697; OSND 2/1, s. 532; J. Petránek, K šedesátinám F. F., DrSc., in: Čas. Mineral. Geol. 8, 1963, č. 4, s. 416; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 188; F. Fediuk, Sedmdesátiny RNDr. F. F., DrSc., in: Věstník Ústředního ústavu geologického 48, 1973, s. 373–380 (bibliografie do 1973); J. Kremerová, Soupis personálních bibliografií a biografií českých a slovenských geologů, 1989, s. 34–35; N. Šťovíčková, Člen korespondent ČSAV F. F. již není mezi námi, in: Čas. Mineral. Geol. 36, 1991, č. 1, s. 91–92; Z. Pácal, Vzpomínka na RNDr. F. F., DrSc. (1903–1990), in: Bulletin mineralogicko-petrografického oddělení Národního muzea 3, 1995, s. 288–289; Tomeš, 1, s. 308; Z. Kukal, Geologové České geologické služby 1919–2002, 2002, s. 39; J. Lexa, Spomienka na RNDr. F. F., DrSc., in: Geologické práce (Bratislava) Správy 107, 2003, s. 43; 2. výročný predvianočný seminár SGS, in: Mineralia slovaca 36, 2004, č. 2, Príloha Geovestník, s. 17–19; BLS, 2, s. 554 (s další literaturou); P. Grecula (ed.), História geológie na Slovensku 2, Bratislava 2006, s. 698–702.
Pavel Vlašímský