Biografický slovník
FIALA František 14.4.1861-28.1.1898: Porovnání verzí
(FIALA_Franjo(František)_14.4.1861-28.1.1898) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = František FIALA |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.4.1861 | | datum narození = 14.4.1861 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Brno |
| datum úmrtí = 28.1.1898 | | datum úmrtí = 28.1.1898 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Sarajevo (Bosna a Hercegovina) |
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista | ||
52- Archeolog | 52- Archeolog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FIALA, František''' ''(též Franz, Franjo), * 14. 4. 1861 Brno, † 28. 1. 1898 Sarajevo (Bosna a Hercegovina), přírodovědec, prehistorik'' | ||
| + | |||
| + | Původním povoláním chemik, vystudoval techniku v Brně | ||
| + | (u A. Makowského). Od 1886 působil v Sarajevu, zprvu v tabákové | ||
| + | továrně, od 1892 pracoval v tamním Zemském muzeu, | ||
| + | 1896 se stal kustodem jeho sbírek. Popsal jeskyni Megara v horské | ||
| + | skupině Bjelašnica jižně od Sarajeva, ve které nalezl kosterní | ||
| + | pozůstatky jeskynního medvěda (Ursus spelaeus). Jednalo se | ||
| + | o první nález této pleistocénní šelmy v jihovýchodní Evropě, | ||
| + | který dokládal, že se vyskytovala na větším území, než se dříve | ||
| + | předpokládalo. Dále F. zkoumal neolitické sídliště v Butmiru | ||
| + | u Sarajeva, antické lokality a zabýval se rovněž botanikou. Jeho | ||
| + | příspěvky zůstaly roztroušeny v časopisech. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Höhlenforschungen in Bosnien, in: Wissenschaftliche Mittheilungen aus | ||
| + | Bosnien und der Hercegovina (Wien) 1, 1893, s. 29–34; Die neolithische | ||
| + | Station von Butmir bei Sarajevo in Bosnien 1–2, Wien 1895–1898. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' ÖBL 1, s. 308 (kde další literatura); BL 1, s. 340; J. Filip, Enzyklopädisches | ||
| + | Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas 1, 1966, s. 356; | ||
| + | K. Sklenář, Z Čech do Pompejí, 1989, s. 217–226; S. Ćorić, Die geologische | ||
| + | Erforschung von Bosnien und der Hercegowina und der grundlegende Beitrag | ||
| + | der österreichischen Geologen, in: Abhandlungen der Geologischen | ||
| + | Bundesanstalt (Wien) 56, 1999, 1, s. 126; Sklenář, s. 164. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 44: | ||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1898]] | [[Kategorie:1898]] | ||
| + | [[Kategorie:Sarajevo]] | ||
Verze z 3. 12. 2017, 13:58
| František FIALA | |
 | |
| Narození | 14.4.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 28.1.1898 |
| Místo úmrtí | Sarajevo (Bosna a Hercegovina) |
| Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 52- Archeolog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54979 |
FIALA, František (též Franz, Franjo), * 14. 4. 1861 Brno, † 28. 1. 1898 Sarajevo (Bosna a Hercegovina), přírodovědec, prehistorik
Původním povoláním chemik, vystudoval techniku v Brně (u A. Makowského). Od 1886 působil v Sarajevu, zprvu v tabákové továrně, od 1892 pracoval v tamním Zemském muzeu, 1896 se stal kustodem jeho sbírek. Popsal jeskyni Megara v horské skupině Bjelašnica jižně od Sarajeva, ve které nalezl kosterní pozůstatky jeskynního medvěda (Ursus spelaeus). Jednalo se o první nález této pleistocénní šelmy v jihovýchodní Evropě, který dokládal, že se vyskytovala na větším území, než se dříve předpokládalo. Dále F. zkoumal neolitické sídliště v Butmiru u Sarajeva, antické lokality a zabýval se rovněž botanikou. Jeho příspěvky zůstaly roztroušeny v časopisech.
D: Höhlenforschungen in Bosnien, in: Wissenschaftliche Mittheilungen aus Bosnien und der Hercegovina (Wien) 1, 1893, s. 29–34; Die neolithische Station von Butmir bei Sarajevo in Bosnien 1–2, Wien 1895–1898.
L: ÖBL 1, s. 308 (kde další literatura); BL 1, s. 340; J. Filip, Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas 1, 1966, s. 356; K. Sklenář, Z Čech do Pompejí, 1989, s. 217–226; S. Ćorić, Die geologische Erforschung von Bosnien und der Hercegowina und der grundlegende Beitrag der österreichischen Geologen, in: Abhandlungen der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 56, 1999, 1, s. 126; Sklenář, s. 164.
Pavel Vlašímský
