Verze z 18. 11. 2019, 14:48, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FIALA František 11.3.1892-1944

Z Personal
František FIALA
Narození 11.3.1892
Místo narození Brno
Úmrtí 1944
Místo úmrtí (Německo)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 142
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137082

FIALA, František, * 11. 3. 1892 Brno, † 1944 (Německo), důstojník, účastník 1. a 2. odboje

Maturoval na brněnském reálném gymnáziu a nastoupil jako úředník do stavební firmy. Po vypuknutí první světové války narukoval k 8. pěšímu pluku a stal se velitelem čety. V červnu 1916 se dostal do ruského zajetí. Po roce v zajateckých táborech nastoupil službu v záloze československých dobrovolnických jednotek, v září 1917 se stal velitelem děla v dělostřeleckém oddílu 7. československého střeleckého pluku. Od září 1918 byl velitelem čety u 2. československé dělostřelecké brigády, s níž absolvoval boje na Sibiři. V květnu 1919 byl povýšen na nadporučíka dělostřelectva a stal se zástupcem velitele 1. baterie 2. dělostřeleckého pluku. Od 1920 byl pobočníkem velitele oddílu a zakrátko velitelem baterie 6. lehkého dělostřeleckého pluku, v květnu 1922 jmenován velitelem oddílu. V říjnu 1922 nastoupil funkci pobočníka velitele pluku, od května 1924 zastupoval velitele 54. dělostřeleckého pluku, od října 1928 velitele 109. dělostřeleckého pluku. V lednu 1929 byl v hodnosti podplukovníka povýšen na velitele 153. dělostřeleckého pluku, v září 1934 nastoupil jako velitel 152. dělostřeleckého pluku. Od listopadu 1936 velel 5. dělostřeleckému pluku, 1937–38 zastupoval velitele 13. polní dělostřelecké brigády (plukovník), 1938–39 velel dělostřelectvu 13. pěší divize. V květnu 1939 byl poslán na dovolenou. Podílel se na přípravě ilegální sítě protinacistické odbojové organizace Obrana národa, na jaře 1940 byl zatčen, odsouzen a vězněn v jedné z německých káznic, kde zahynul. Přesné datum a místo smrti nejsou známy. 1948 byl povýšen na brigádního generála in memoriam.

L: J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci RČS 1920–1938, 2006, s. 214.

P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka.

Martin Kučera