FIALA Jaroslav 13.4.1900-2.5.1945: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jaroslav FIALA
 
| jméno = Jaroslav FIALA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fiala Jaroslav portret.jpg
 
| datum narození = 13.4.1900
 
| datum narození = 13.4.1900
 
| místo narození = Osek (u Duchcova)
 
| místo narození = Osek (u Duchcova)

Aktuální verze z 26. 5. 2020, 11:58

Jaroslav FIALA
Narození 13.4.1900
Místo narození Osek (u Duchcova)
Úmrtí 2.5.1945
Místo úmrtí Terezín
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 146
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=72512

FIALA, Jaroslav, * 13. 4. 1900 Osek (u Duchcova), † 2. 5. 1945 Terezín, komunistický funkcionář, konfident gestapa

Narodil se v dělnické rodině. Vyučil se obchodním příručím, poté pracoval jako dělník a horník. 1921 vstoupil do KSČ. Po ukončení vojenské služby nastoupil do krajského stranického aparátu. 1933 byl vyslán na tzv. Leninskou školu v Moskvě, po návratu znovu aktivně působil v řadách KSČ, mj. při posílání dobrovolníků do španělské občanské války v rámci tzv. interbrigád podřízených republikánské vládě. Po německé okupaci pohraničí na podzim 1938 se odstěhoval s rodinou do českého vnitrozemí a začal pracovat v kaolinových dolech v Beřovicích na Slánsku.

Za okupace byl v květnu 1942 vyslýchán kladenským gestapem pro předválečnou komunistickou činnost, po propuštění odešel ihned do ilegality. Jako osvědčený stranický kádr se poté stal členem III. ilegálního ústředního vedení KSČ a byl odeslán jako instruktor ke krajskému ilegálnímu vedení strany na Pardubicko. 21. 2. 1943 ho gestapo zatklo během úderu proti tomuto vedení. Při výsleších se doznal k ilegální činnosti a poté se stal jedním z elitních konfidentů gestapa. Zavinil postupné odhalení a likvidaci celého III. ilegálního ústředního vedení KSČ, měl na svědomí řadu desítek obětí jak z řad KSČ, tak z ilegální mládežnické organizace Předvoj. V březnu 1945 ho nacisté znovu zatkli po jeho alibistickém pokusu o varování odboje před jiným konfidentem gestapa.

Jako nepohodlného svědka ho ironií osudu zastřelili při hromadné popravě v terezínské Malé pevnosti spolu s jedenapadesáti komunistickými odbojáři, k jejichž odhalení svou konfidentskou činností přispěl. Jeho ostatky byly zpopelněny v litoměřickém krematoriu.

L: A. Hájková – D. Tomášek, XYZ. Poslední poprava v Terezíně, 1988, passim; D. Tomášek, Konfidenti, 1991, s. 165–206.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček