Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FIALA Josef 3.3.1748-31.7.1816

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef FIALA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.3.1748
| místo narození = Lochovice (u Berouna)
| datum úmrtí = 31.7.1816
| místo úmrtí = Donaueschingen (Německo)
| povolání = 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret

| jiná jména = 
}}

'''FIALA, Josef''' ''(též Giuseppe), * 3. 3. 1748 Lochovice (u Berouna), † 31. 7. 1816 Donaueschingen (Německo), hudební skladatel, hobojista, hráč na gambu a violoncello''

Již jako dítě, patrně pod vedením svého otce, se v rodné obci na
panství hudbymilovného rodu Netolických účastnil hudebního
života. Hraběnka Walburga Netolická mu umožnila studium
u významných hudebníků, hru na hoboj u J. Šťastného, člena
divadelního orchestru v Praze, na violoncello u F. J. Wernera,
člena pražského křižovnického kůru. 1770 veřejně vystupoval
v Praze jako hobojista, kritika v dobovém tisku se o něm vyjadřovala
pochvalně. Prahu opustil, utekl prý ze služby u Netolických
a byl za to potrestán, což dodnes nelze objasnit. 1774 byl
činný jako hráč na hoboj v kapele knížete Ernsta z Oettingenu-Wallersteinu a tehdy již také komponoval. 1777 přijal dobře placené
místo v mnichovské dvorní kapele kurfiřta Maxmiliána III. Josefa, kde se seznámil a spřátelil s W. A. Mozartem. V témže
roce se oženil s Josefinou, dcerou hornisty Matyáše Procházky,
který rovněž působil v Mnichově. Přátelství s Mozartem a jeho
rodinou ovlivnilo i další F. profesní život. Po rozpuštění kurfiřtské
kapely získal 1778 díky Mozartovu otci Leopoldovi uplatnění
jako hobojista v kapele arcibiskupa Hieronyma Colloreda
v Salcburku. V té době se začal kvůli rozvíjející se plicní chorobě,
která mu znemožňovala hru na hoboj, více věnovat gambě
a violoncellu. 1785 podnikl cestu do Vídně, kde u firmy Artaria
vydal tiskem některé vlastní skladby. Během koncertního vystoupení
se setkal s hrabětem Alexandrem Bezborodkou, který
ho pozval do Petrohradu, kde F. 1786 koncertoval a měl se stát
členem kapely carevny Kateřiny II., nabídku však z rodinných
důvodů odmítl. Po návratu z Ruska podnikl turné po evropských
městech, na němž hrál i vlastní skladby. 1791 uspořádal
koncert v Praze, ale již v lednu 1792 odešel jako člen kapely knížete
Josepha Marii Benedikta Fürstenberga do Donaueschingenu,
kde se uplatnil se jako virtuos na violoncello, hráč v komorních
souborech i skladatel. V kapele působili také oba jeho
synové František a Maxmilián.

F. psal převážně instrumentální skladby, a to symfonie, koncerty
pro housle, violoncello, violu da gamba, hoboj, anglický roh,
komorní díla kvartetní a mnoho partit pro dechové nástroje.
Díla vycházela v dobových tiscích ve známých nakladatelských
domech v Augsburgu, Vídni, Paříži aj. Dobové opisy děl se dochovaly
ve významných sbírkách evropských knihoven a archivů,
včetně českých historických sbírek. Kompoziční úroveň skladeb
odpovídala tehdejší skladatelské praxi, výjimečná byla volba obsazení
pro nevšední nástrojové kombinace, zejména dechové.
V dobovém opisu se dochovalo i dílo ''Missa in D.'' F. patří k málo
doceněným představitelům českého hudebního klasicismu.

'''D:''' soupis díla in: C. Reinländer, Joseph F: Thematisch-systematisches
Werkverzeichnis, Puchheim, 1993 (2. vyd. 1997 se seznamem novodobých
edic).

'''L:''' Dlabač 1, s. 392–395; Pazdírek, s. 257; MGG (2001) 6, sl. 1113–1116;
Grove 8, s. 757–758; HS 1, s. 311; T. Volek, Čtyři studie k dějinám české
hudby III. K problému české hudební emigrace, in: Miscellanea musicologica
4, 1958; J. Berkovec, Musicalia v pražském periodickém tisku 18. století,
1989, s. 49–50; Š. Hortová, J. F., jeho život a dílo ve světle mozartovské
korespondence a dochovaných notových pramenů, 1992 (diplomová práce
FF UK, Praha); S. Staral, Im Kreis der Kleinmeister um Mozart ist Joseph
F. eine der begabtesten Gestalten. Joseph F., ein Freund der Familie Mozart,
in: Mozart Jahrbuch 2000, s. 104–114; E. Hintermaier, Die Salzburger Hofkapelle
von 1700 bis 1806 (phil. Diss.), Salzburg 1972, s. 112–116; Österreichisches
Musiklexikon 1, R. Flotzinger (ed.), Wien 2002; Mozart. Briefe
und Aufzeichnungen. Gesamtausgabe, Salzburg 2005, rejstřík; Salzburger
Mozart Lexikon, G. Ammerer – R. Angermüller (eds.), Salzburg 2005; Das
Mozart-Lexikon, G. Gruber – J. Brügge (eds.), Laaber 2006; M. Richter,
Hudebník a skladatel J. F., in: Minulostí Berounska. Sborník Státního okresního
archivu v Berouně, 2003, s. 289–312 (se soupisem děl).

'''P:''' RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales,
http://www.rism.info/); NK, Praha, Souborný hudební katalog (SHK);
SOA, Praha, Sbírka matrik, matrika řkt. f. ú. Lochovice, kniha 3, s. 136.

Zuzana Petrášková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

[[Kategorie:1748]]
[[Kategorie:Lochovice]]
[[Kategorie:1816]]
[[Kategorie:Donaueschingen]]