FIALA Josef 3.3.1748-31.7.1816: Porovnání verzí

Z Personal
(FIALA_Josef_3.2.1748-31.7.1816)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Josef FIALA
 
| jméno = Josef FIALA
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.2.1748
+
| datum narození = 3.3.1748
| místo narození =  
+
| místo narození = Lochovice (u Berouna)
 
| datum úmrtí = 31.7.1816
 
| datum úmrtí = 31.7.1816
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Donaueschingen (Německo)
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
78- Hudební interpret
 
78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef FIALA
+
}}
 +
 
 +
'''FIALA, Josef''' ''(též Giuseppe), * 3. 3. 1748 Lochovice (u Berouna), † 31. 7. 1816 Donaueschingen (Německo), hudební skladatel, hobojista, hráč na gambu a violoncello''
 +
 
 +
Již jako dítě, patrně pod vedením svého otce, se v rodné obci na
 +
panství hudbymilovného rodu Netolických účastnil hudebního
 +
života. Hraběnka Walburga Netolická mu umožnila studium
 +
u významných hudebníků, hru na hoboj u J. Šťastného, člena
 +
divadelního orchestru v Praze, na violoncello u F. J. Wernera,
 +
člena pražského křižovnického kůru. 1770 veřejně vystupoval
 +
v Praze jako hobojista, kritika v dobovém tisku se o něm vyjadřovala
 +
pochvalně. Prahu opustil, utekl prý ze služby u Netolických
 +
a byl za to potrestán, což dodnes nelze objasnit. 1774 byl
 +
činný jako hráč na hoboj v kapele knížete Ernsta z Oettingenu-Wallersteinu a tehdy již také komponoval. 1777 přijal dobře placené
 +
místo v mnichovské dvorní kapele kurfiřta Maxmiliána III. Josefa, kde se seznámil a spřátelil s W. A. Mozartem. V témže
 +
roce se oženil s Josefinou, dcerou hornisty Matyáše Procházky,
 +
který rovněž působil v Mnichově. Přátelství s Mozartem a jeho
 +
rodinou ovlivnilo i další F. profesní život. Po rozpuštění kurfiřtské
 +
kapely získal 1778 díky Mozartovu otci Leopoldovi uplatnění
 +
jako hobojista v kapele arcibiskupa Hieronyma Colloreda
 +
v Salcburku. V té době se začal kvůli rozvíjející se plicní chorobě,
 +
která mu znemožňovala hru na hoboj, více věnovat gambě
 +
a violoncellu. 1785 podnikl cestu do Vídně, kde u firmy Artaria
 +
vydal tiskem některé vlastní skladby. Během koncertního vystoupení
 +
se setkal s hrabětem Alexandrem Bezborodkou, který
 +
ho pozval do Petrohradu, kde F. 1786 koncertoval a měl se stát
 +
členem kapely carevny Kateřiny II., nabídku však z rodinných
 +
důvodů odmítl. Po návratu z Ruska podnikl turné po evropských
 +
městech, na němž hrál i vlastní skladby. 1791 uspořádal
 +
koncert v Praze, ale již v lednu 1792 odešel jako člen kapely knížete
 +
Josepha Marii Benedikta Fürstenberga do Donaueschingenu,
 +
kde se uplatnil se jako virtuos na violoncello, hráč v komorních
 +
souborech i skladatel. V kapele působili také oba jeho
 +
synové František a Maxmilián.
 +
 
 +
F. psal převážně instrumentální skladby, a to symfonie, koncerty
 +
pro housle, violoncello, violu da gamba, hoboj, anglický roh,
 +
komorní díla kvartetní a mnoho partit pro dechové nástroje.
 +
Díla vycházela v dobových tiscích ve známých nakladatelských
 +
domech v Augsburgu, Vídni, Paříži aj. Dobové opisy děl se dochovaly
 +
ve významných sbírkách evropských knihoven a archivů,
 +
včetně českých historických sbírek. Kompoziční úroveň skladeb
 +
odpovídala tehdejší skladatelské praxi, výjimečná byla volba obsazení
 +
pro nevšední nástrojové kombinace, zejména dechové.
 +
V dobovém opisu se dochovalo i dílo ''Missa in D.'' F. patří k málo
 +
doceněným představitelům českého hudebního klasicismu.
 +
 
 +
'''D:''' soupis díla in: C. Reinländer, Joseph F: Thematisch-systematisches
 +
Werkverzeichnis, Puchheim, 1993 (2. vyd. 1997 se seznamem novodobých
 +
edic).
 +
 
 +
'''L:''' Dlabač 1, s. 392–395; Pazdírek, s. 257; MGG (2001) 6, sl. 1113–1116;
 +
Grove 8, s. 757–758; HS 1, s. 311; T. Volek, Čtyři studie k dějinám české
 +
hudby III. K problému české hudební emigrace, in: Miscellanea musicologica
 +
4, 1958; J. Berkovec, Musicalia v pražském periodickém tisku 18. století,
 +
1989, s. 49–50; Š. Hortová, J. F., jeho život a dílo ve světle mozartovské
 +
korespondence a dochovaných notových pramenů, 1992 (diplomová práce
 +
FF UK, Praha); S. Staral, Im Kreis der Kleinmeister um Mozart ist Joseph
 +
F. eine der begabtesten Gestalten. Joseph F., ein Freund der Familie Mozart,
 +
in: Mozart Jahrbuch 2000, s. 104–114; E. Hintermaier, Die Salzburger Hofkapelle
 +
von 1700 bis 1806 (phil. Diss.), Salzburg 1972, s. 112–116; Österreichisches
 +
Musiklexikon 1, R. Flotzinger (ed.), Wien 2002; Mozart. Briefe
 +
und Aufzeichnungen. Gesamtausgabe, Salzburg 2005, rejstřík; Salzburger
 +
Mozart Lexikon, G. Ammerer – R. Angermüller (eds.), Salzburg 2005; Das
 +
Mozart-Lexikon, G. Gruber – J. Brügge (eds.), Laaber 2006; M. Richter,
 +
Hudebník a skladatel J. F., in: Minulostí Berounska. Sborník Státního okresního
 +
archivu v Berouně, 2003, s. 289–312 (se soupisem děl).
 +
 
 +
'''P:''' RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales,
 +
http://www.rism.info/); NK, Praha, Souborný hudební katalog (SHK);
 +
SOA, Praha, Sbírka matrik, matrika řkt. f. ú. Lochovice, kniha 3, s. 136.
 +
 
 +
Zuzana Petrášková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
Řádka 16: Řádka 89:
  
 
[[Kategorie:1748]]
 
[[Kategorie:1748]]
 +
[[Kategorie:Lochovice]]
 
[[Kategorie:1816]]
 
[[Kategorie:1816]]
 +
[[Kategorie:Donaueschingen]]

Verze z 3. 12. 2017, 15:54

Josef FIALA
Narození 3.3.1748
Místo narození Lochovice (u Berouna)
Úmrtí 31.7.1816
Místo úmrtí Donaueschingen (Německo)
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret

FIALA, Josef (též Giuseppe), * 3. 3. 1748 Lochovice (u Berouna), † 31. 7. 1816 Donaueschingen (Německo), hudební skladatel, hobojista, hráč na gambu a violoncello

Již jako dítě, patrně pod vedením svého otce, se v rodné obci na panství hudbymilovného rodu Netolických účastnil hudebního života. Hraběnka Walburga Netolická mu umožnila studium u významných hudebníků, hru na hoboj u J. Šťastného, člena divadelního orchestru v Praze, na violoncello u F. J. Wernera, člena pražského křižovnického kůru. 1770 veřejně vystupoval v Praze jako hobojista, kritika v dobovém tisku se o něm vyjadřovala pochvalně. Prahu opustil, utekl prý ze služby u Netolických a byl za to potrestán, což dodnes nelze objasnit. 1774 byl činný jako hráč na hoboj v kapele knížete Ernsta z Oettingenu-Wallersteinu a tehdy již také komponoval. 1777 přijal dobře placené místo v mnichovské dvorní kapele kurfiřta Maxmiliána III. Josefa, kde se seznámil a spřátelil s W. A. Mozartem. V témže roce se oženil s Josefinou, dcerou hornisty Matyáše Procházky, který rovněž působil v Mnichově. Přátelství s Mozartem a jeho rodinou ovlivnilo i další F. profesní život. Po rozpuštění kurfiřtské kapely získal 1778 díky Mozartovu otci Leopoldovi uplatnění jako hobojista v kapele arcibiskupa Hieronyma Colloreda v Salcburku. V té době se začal kvůli rozvíjející se plicní chorobě, která mu znemožňovala hru na hoboj, více věnovat gambě a violoncellu. 1785 podnikl cestu do Vídně, kde u firmy Artaria vydal tiskem některé vlastní skladby. Během koncertního vystoupení se setkal s hrabětem Alexandrem Bezborodkou, který ho pozval do Petrohradu, kde F. 1786 koncertoval a měl se stát členem kapely carevny Kateřiny II., nabídku však z rodinných důvodů odmítl. Po návratu z Ruska podnikl turné po evropských městech, na němž hrál i vlastní skladby. 1791 uspořádal koncert v Praze, ale již v lednu 1792 odešel jako člen kapely knížete Josepha Marii Benedikta Fürstenberga do Donaueschingenu, kde se uplatnil se jako virtuos na violoncello, hráč v komorních souborech i skladatel. V kapele působili také oba jeho synové František a Maxmilián.

F. psal převážně instrumentální skladby, a to symfonie, koncerty pro housle, violoncello, violu da gamba, hoboj, anglický roh, komorní díla kvartetní a mnoho partit pro dechové nástroje. Díla vycházela v dobových tiscích ve známých nakladatelských domech v Augsburgu, Vídni, Paříži aj. Dobové opisy děl se dochovaly ve významných sbírkách evropských knihoven a archivů, včetně českých historických sbírek. Kompoziční úroveň skladeb odpovídala tehdejší skladatelské praxi, výjimečná byla volba obsazení pro nevšední nástrojové kombinace, zejména dechové. V dobovém opisu se dochovalo i dílo Missa in D. F. patří k málo doceněným představitelům českého hudebního klasicismu.

D: soupis díla in: C. Reinländer, Joseph F: Thematisch-systematisches Werkverzeichnis, Puchheim, 1993 (2. vyd. 1997 se seznamem novodobých edic).

L: Dlabač 1, s. 392–395; Pazdírek, s. 257; MGG (2001) 6, sl. 1113–1116; Grove 8, s. 757–758; HS 1, s. 311; T. Volek, Čtyři studie k dějinám české hudby III. K problému české hudební emigrace, in: Miscellanea musicologica 4, 1958; J. Berkovec, Musicalia v pražském periodickém tisku 18. století, 1989, s. 49–50; Š. Hortová, J. F., jeho život a dílo ve světle mozartovské korespondence a dochovaných notových pramenů, 1992 (diplomová práce FF UK, Praha); S. Staral, Im Kreis der Kleinmeister um Mozart ist Joseph F. eine der begabtesten Gestalten. Joseph F., ein Freund der Familie Mozart, in: Mozart Jahrbuch 2000, s. 104–114; E. Hintermaier, Die Salzburger Hofkapelle von 1700 bis 1806 (phil. Diss.), Salzburg 1972, s. 112–116; Österreichisches Musiklexikon 1, R. Flotzinger (ed.), Wien 2002; Mozart. Briefe und Aufzeichnungen. Gesamtausgabe, Salzburg 2005, rejstřík; Salzburger Mozart Lexikon, G. Ammerer – R. Angermüller (eds.), Salzburg 2005; Das Mozart-Lexikon, G. Gruber – J. Brügge (eds.), Laaber 2006; M. Richter, Hudebník a skladatel J. F., in: Minulostí Berounska. Sborník Státního okresního archivu v Berouně, 2003, s. 289–312 (se soupisem děl).

P: RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales, http://www.rism.info/); NK, Praha, Souborný hudební katalog (SHK); SOA, Praha, Sbírka matrik, matrika řkt. f. ú. Lochovice, kniha 3, s. 136.

Zuzana Petrášková