Biografický slovník
FIALA Josef 3.3.1748-31.7.1816: Porovnání verzí
(FIALA_Josef_3.2.1748-31.7.1816) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Josef FIALA | | jméno = Josef FIALA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 3. | + | | datum narození = 3.3.1748 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Lochovice (u Berouna) |
| datum úmrtí = 31.7.1816 | | datum úmrtí = 31.7.1816 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Donaueschingen (Německo) |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FIALA, Josef''' ''(též Giuseppe), * 3. 3. 1748 Lochovice (u Berouna), † 31. 7. 1816 Donaueschingen (Německo), hudební skladatel, hobojista, hráč na gambu a violoncello'' | ||
| + | |||
| + | Již jako dítě, patrně pod vedením svého otce, se v rodné obci na | ||
| + | panství hudbymilovného rodu Netolických účastnil hudebního | ||
| + | života. Hraběnka Walburga Netolická mu umožnila studium | ||
| + | u významných hudebníků, hru na hoboj u J. Šťastného, člena | ||
| + | divadelního orchestru v Praze, na violoncello u F. J. Wernera, | ||
| + | člena pražského křižovnického kůru. 1770 veřejně vystupoval | ||
| + | v Praze jako hobojista, kritika v dobovém tisku se o něm vyjadřovala | ||
| + | pochvalně. Prahu opustil, utekl prý ze služby u Netolických | ||
| + | a byl za to potrestán, což dodnes nelze objasnit. 1774 byl | ||
| + | činný jako hráč na hoboj v kapele knížete Ernsta z Oettingenu-Wallersteinu a tehdy již také komponoval. 1777 přijal dobře placené | ||
| + | místo v mnichovské dvorní kapele kurfiřta Maxmiliána III. Josefa, kde se seznámil a spřátelil s W. A. Mozartem. V témže | ||
| + | roce se oženil s Josefinou, dcerou hornisty Matyáše Procházky, | ||
| + | který rovněž působil v Mnichově. Přátelství s Mozartem a jeho | ||
| + | rodinou ovlivnilo i další F. profesní život. Po rozpuštění kurfiřtské | ||
| + | kapely získal 1778 díky Mozartovu otci Leopoldovi uplatnění | ||
| + | jako hobojista v kapele arcibiskupa Hieronyma Colloreda | ||
| + | v Salcburku. V té době se začal kvůli rozvíjející se plicní chorobě, | ||
| + | která mu znemožňovala hru na hoboj, více věnovat gambě | ||
| + | a violoncellu. 1785 podnikl cestu do Vídně, kde u firmy Artaria | ||
| + | vydal tiskem některé vlastní skladby. Během koncertního vystoupení | ||
| + | se setkal s hrabětem Alexandrem Bezborodkou, který | ||
| + | ho pozval do Petrohradu, kde F. 1786 koncertoval a měl se stát | ||
| + | členem kapely carevny Kateřiny II., nabídku však z rodinných | ||
| + | důvodů odmítl. Po návratu z Ruska podnikl turné po evropských | ||
| + | městech, na němž hrál i vlastní skladby. 1791 uspořádal | ||
| + | koncert v Praze, ale již v lednu 1792 odešel jako člen kapely knížete | ||
| + | Josepha Marii Benedikta Fürstenberga do Donaueschingenu, | ||
| + | kde se uplatnil se jako virtuos na violoncello, hráč v komorních | ||
| + | souborech i skladatel. V kapele působili také oba jeho | ||
| + | synové František a Maxmilián. | ||
| + | |||
| + | F. psal převážně instrumentální skladby, a to symfonie, koncerty | ||
| + | pro housle, violoncello, violu da gamba, hoboj, anglický roh, | ||
| + | komorní díla kvartetní a mnoho partit pro dechové nástroje. | ||
| + | Díla vycházela v dobových tiscích ve známých nakladatelských | ||
| + | domech v Augsburgu, Vídni, Paříži aj. Dobové opisy děl se dochovaly | ||
| + | ve významných sbírkách evropských knihoven a archivů, | ||
| + | včetně českých historických sbírek. Kompoziční úroveň skladeb | ||
| + | odpovídala tehdejší skladatelské praxi, výjimečná byla volba obsazení | ||
| + | pro nevšední nástrojové kombinace, zejména dechové. | ||
| + | V dobovém opisu se dochovalo i dílo ''Missa in D.'' F. patří k málo | ||
| + | doceněným představitelům českého hudebního klasicismu. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' soupis díla in: C. Reinländer, Joseph F: Thematisch-systematisches | ||
| + | Werkverzeichnis, Puchheim, 1993 (2. vyd. 1997 se seznamem novodobých | ||
| + | edic). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Dlabač 1, s. 392–395; Pazdírek, s. 257; MGG (2001) 6, sl. 1113–1116; | ||
| + | Grove 8, s. 757–758; HS 1, s. 311; T. Volek, Čtyři studie k dějinám české | ||
| + | hudby III. K problému české hudební emigrace, in: Miscellanea musicologica | ||
| + | 4, 1958; J. Berkovec, Musicalia v pražském periodickém tisku 18. století, | ||
| + | 1989, s. 49–50; Š. Hortová, J. F., jeho život a dílo ve světle mozartovské | ||
| + | korespondence a dochovaných notových pramenů, 1992 (diplomová práce | ||
| + | FF UK, Praha); S. Staral, Im Kreis der Kleinmeister um Mozart ist Joseph | ||
| + | F. eine der begabtesten Gestalten. Joseph F., ein Freund der Familie Mozart, | ||
| + | in: Mozart Jahrbuch 2000, s. 104–114; E. Hintermaier, Die Salzburger Hofkapelle | ||
| + | von 1700 bis 1806 (phil. Diss.), Salzburg 1972, s. 112–116; Österreichisches | ||
| + | Musiklexikon 1, R. Flotzinger (ed.), Wien 2002; Mozart. Briefe | ||
| + | und Aufzeichnungen. Gesamtausgabe, Salzburg 2005, rejstřík; Salzburger | ||
| + | Mozart Lexikon, G. Ammerer – R. Angermüller (eds.), Salzburg 2005; Das | ||
| + | Mozart-Lexikon, G. Gruber – J. Brügge (eds.), Laaber 2006; M. Richter, | ||
| + | Hudebník a skladatel J. F., in: Minulostí Berounska. Sborník Státního okresního | ||
| + | archivu v Berouně, 2003, s. 289–312 (se soupisem děl). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales, | ||
| + | http://www.rism.info/); NK, Praha, Souborný hudební katalog (SHK); | ||
| + | SOA, Praha, Sbírka matrik, matrika řkt. f. ú. Lochovice, kniha 3, s. 136. | ||
| + | |||
| + | Zuzana Petrášková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 89: | ||
[[Kategorie:1748]] | [[Kategorie:1748]] | ||
| + | [[Kategorie:Lochovice]] | ||
[[Kategorie:1816]] | [[Kategorie:1816]] | ||
| + | [[Kategorie:Donaueschingen]] | ||
Verze z 3. 12. 2017, 16:54
| Josef FIALA | |
 | |
| Narození | 3.3.1748 |
|---|---|
| Místo narození | Lochovice (u Berouna) |
| Úmrtí | 31.7.1816 |
| Místo úmrtí | Donaueschingen (Německo) |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54997 |
FIALA, Josef (též Giuseppe), * 3. 3. 1748 Lochovice (u Berouna), † 31. 7. 1816 Donaueschingen (Německo), hudební skladatel, hobojista, hráč na gambu a violoncello
Již jako dítě, patrně pod vedením svého otce, se v rodné obci na panství hudbymilovného rodu Netolických účastnil hudebního života. Hraběnka Walburga Netolická mu umožnila studium u významných hudebníků, hru na hoboj u J. Šťastného, člena divadelního orchestru v Praze, na violoncello u F. J. Wernera, člena pražského křižovnického kůru. 1770 veřejně vystupoval v Praze jako hobojista, kritika v dobovém tisku se o něm vyjadřovala pochvalně. Prahu opustil, utekl prý ze služby u Netolických a byl za to potrestán, což dodnes nelze objasnit. 1774 byl činný jako hráč na hoboj v kapele knížete Ernsta z Oettingenu-Wallersteinu a tehdy již také komponoval. 1777 přijal dobře placené místo v mnichovské dvorní kapele kurfiřta Maxmiliána III. Josefa, kde se seznámil a spřátelil s W. A. Mozartem. V témže roce se oženil s Josefinou, dcerou hornisty Matyáše Procházky, který rovněž působil v Mnichově. Přátelství s Mozartem a jeho rodinou ovlivnilo i další F. profesní život. Po rozpuštění kurfiřtské kapely získal 1778 díky Mozartovu otci Leopoldovi uplatnění jako hobojista v kapele arcibiskupa Hieronyma Colloreda v Salcburku. V té době se začal kvůli rozvíjející se plicní chorobě, která mu znemožňovala hru na hoboj, více věnovat gambě a violoncellu. 1785 podnikl cestu do Vídně, kde u firmy Artaria vydal tiskem některé vlastní skladby. Během koncertního vystoupení se setkal s hrabětem Alexandrem Bezborodkou, který ho pozval do Petrohradu, kde F. 1786 koncertoval a měl se stát členem kapely carevny Kateřiny II., nabídku však z rodinných důvodů odmítl. Po návratu z Ruska podnikl turné po evropských městech, na němž hrál i vlastní skladby. 1791 uspořádal koncert v Praze, ale již v lednu 1792 odešel jako člen kapely knížete Josepha Marii Benedikta Fürstenberga do Donaueschingenu, kde se uplatnil se jako virtuos na violoncello, hráč v komorních souborech i skladatel. V kapele působili také oba jeho synové František a Maxmilián.
F. psal převážně instrumentální skladby, a to symfonie, koncerty pro housle, violoncello, violu da gamba, hoboj, anglický roh, komorní díla kvartetní a mnoho partit pro dechové nástroje. Díla vycházela v dobových tiscích ve známých nakladatelských domech v Augsburgu, Vídni, Paříži aj. Dobové opisy děl se dochovaly ve významných sbírkách evropských knihoven a archivů, včetně českých historických sbírek. Kompoziční úroveň skladeb odpovídala tehdejší skladatelské praxi, výjimečná byla volba obsazení pro nevšední nástrojové kombinace, zejména dechové. V dobovém opisu se dochovalo i dílo Missa in D. F. patří k málo doceněným představitelům českého hudebního klasicismu.
D: soupis díla in: C. Reinländer, Joseph F: Thematisch-systematisches Werkverzeichnis, Puchheim, 1993 (2. vyd. 1997 se seznamem novodobých edic).
L: Dlabač 1, s. 392–395; Pazdírek, s. 257; MGG (2001) 6, sl. 1113–1116; Grove 8, s. 757–758; HS 1, s. 311; T. Volek, Čtyři studie k dějinám české hudby III. K problému české hudební emigrace, in: Miscellanea musicologica 4, 1958; J. Berkovec, Musicalia v pražském periodickém tisku 18. století, 1989, s. 49–50; Š. Hortová, J. F., jeho život a dílo ve světle mozartovské korespondence a dochovaných notových pramenů, 1992 (diplomová práce FF UK, Praha); S. Staral, Im Kreis der Kleinmeister um Mozart ist Joseph F. eine der begabtesten Gestalten. Joseph F., ein Freund der Familie Mozart, in: Mozart Jahrbuch 2000, s. 104–114; E. Hintermaier, Die Salzburger Hofkapelle von 1700 bis 1806 (phil. Diss.), Salzburg 1972, s. 112–116; Österreichisches Musiklexikon 1, R. Flotzinger (ed.), Wien 2002; Mozart. Briefe und Aufzeichnungen. Gesamtausgabe, Salzburg 2005, rejstřík; Salzburger Mozart Lexikon, G. Ammerer – R. Angermüller (eds.), Salzburg 2005; Das Mozart-Lexikon, G. Gruber – J. Brügge (eds.), Laaber 2006; M. Richter, Hudebník a skladatel J. F., in: Minulostí Berounska. Sborník Státního okresního archivu v Berouně, 2003, s. 289–312 (se soupisem děl).
P: RISM A/I, A/II (Répertoire International des Sources Musicales, http://www.rism.info/); NK, Praha, Souborný hudební katalog (SHK); SOA, Praha, Sbírka matrik, matrika řkt. f. ú. Lochovice, kniha 3, s. 136.
Zuzana Petrášková
