FIALA Otakar 2.6.1889-3.1.1977: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 150
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 18. 11. 2019, 16:02

Otakar FIALA
Narození 2.6.1889
Místo narození Jaroměřice nad Rokytnou
Úmrtí 3.1.1977
Místo úmrtí Brno
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 150
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69325

FIALA, Otakar, * 2. 6. 1889 Jaroměřice nad Rokytnou, † 3. 1. 1977 Brno, literární historik, editor, pedagog

Pocházel z rodiny řídícího učitele. Gymnázium navštěvoval v Třebíči a v Brně, maturoval 1908 na Akademickém gymnáziu v Praze. Na pražské filozofické fakultě si zapsal češtinu a němčinu, promoval 1913. Odešel do Třebíče, kde 1914–22 učil na reálce. Poté přesídlil do Prostějova a působil na obchodní akademii. 1922 složil doktorát na téma Tajemné dálky a Svítání na západě. Psychologický a ideový rozbor prvních sbírek O. Březiny. S básníkem, jehož dílu zasvětil život, se seznámil 1905. Od 1933 vyučoval na průmyslové škole v Brně. Kromě dalších esejů (Slovo, Skryté dějiny, Mír) vydal 1935 z Březinovy pozůstalosti Nové eseje (ve spolupráci s jeho spolužákem a jedním ze správců pozůstalosti M. Lukšů a s E. Chalupným). Po smrti M. Lukšů publikoval F. 1939 z rukopisné pozůstalosti Březinovo Oslnění svobody (jako doplněk Spisů O. Březiny vydaných v redakci M. Hýska 1933) a 1967 Eseje z pozůstalosti. 1969 mu v nakladatelství Academia vyšly Studie z novoříšského období Otokara Březiny. Březinovi současně věnoval i řadu časopiseckých článků a studií, zejména Smrt v díle O. Březiny (Časopis pro moderní filologii a literaturu, 1927), Ediční poznámky k Březinovým posmrtným esejům (Nová Říše, 1931–32), Mlčení O. Březiny v zrcadle korespondence a hovorů (Listy filologické, 1939), článek Sociální prvek v díle O. Březiny (in: sborník Stavba ve výši, 1970). 1968 se spolu s F. Hrabalem podílel úpravou a překladem textu z němčiny na edici korespondence L. Janáčka Dopisy Zdence. Okrajově se zaměřil i na J. Vrchlického, jehož dílo Vittoria Colonna pojednal v souvislosti s básníkovou korespondencí se S. Podlipskou (in: ČNM, 1928). Publikoval též pod pseudonymem Otakar Skála. 1950 odešel do důchodu.

L: A. Dolenský, Kulturní adresář 2, 1936; sine, Dr. O. F... dožívá se 50 let, in: Lidové noviny 2. 6. 1939; sine, Jubileum březinovského badatele, in: Štafeta (Prostějov) 1969, č. 2; nekrology: P. Marek, in: Štafeta (Prostějov) 1977, č. 3; J. Glivický, in: Zprávy Spolku čs. bibliofilů 1977, č. 3; Časopis československých knihovníků 9, 1930, s. 64; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 538; LČL 1, s. 693.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Marcella Husová