FIALA Vladimír 13.9.1922-10.8.1997: Porovnání verzí
(FIALA_Vladimír_13.9.1922-10.8.1997) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 10.8.1997 | | datum úmrtí = 10.8.1997 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění | | povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 152 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FIALA, Vladimír,''' ''* 13. 9. 1922 Praha, † 10. 8. 1997 Praha, historik umění, výtvarný kritik'' | ||
+ | |||
+ | Syn malíře a grafika Václava F. (1896–1980) a Mariany, roz. | ||
+ | Burljukové (1897–1982), zdědil po rodičích hluboký celoživotní | ||
+ | vztah k ruské a v širším smyslu slovanské kultuře a umění. Výrazně | ||
+ | ho ovlivnil rovněž profesor byzantského a východoslovanského | ||
+ | umění na FF UK v Praze, ruský emigrant Nikolaj Lvovič | ||
+ | Okuněv. F. 1951 obhájil na UK disertaci ''Realismus v ruském malířství od rozkladu feudalismu do konce XIX. století.'' Ruským | ||
+ | malířstvím 19. století se převážně zabýval po celé následující období. | ||
+ | Po 1968 působil jako docent, poté vedoucí katedry dějin | ||
+ | umění a estetiky na Filozofické fakultě UK. Byl jedním ze spolutvůrců | ||
+ | velké výstavy ruských umělců uspořádané 1953 Národní | ||
+ | galerií v Praze a od té doby soustavně rozšiřoval a prohluboval | ||
+ | svůj odborný zájem o ruské malířství v českých | ||
+ | soukromých sbírkách. Za nejkvalitnější z nich právem považoval | ||
+ | sbírku lékaře, básníka a sběratele, ruského emigranta Nikolaje | ||
+ | Andrejeviče Kelina. V šedesátých letech stál u zrodu Galerie | ||
+ | výtvarného umění v Náchodě, specializované na ruské malířství | ||
+ | 19. a počátku 20. století. Jako výtvarný kritik publikoval zejména | ||
+ | v padesátých a šedesátých letech v denním tisku a v odborných | ||
+ | časopisech a sbornících (''Hollar'', ''Umění'', ''Výtvarná práce'') články | ||
+ | o českém výtvarném umění 20. století, recenze výstav domácích | ||
+ | i zahraničních umělců a vyslovoval se k otázkám teorie výtvarného | ||
+ | umění a kulturní politiky. V sedmdesátých letech rozšířil | ||
+ | svůj zájem o umění bulharské, které si zvolil za předmět své doktorské | ||
+ | disertace. Ve své době byl jediným specialistou v oboru | ||
+ | umění slovanských národů v ČSR. Dcera Jana (* 1957), historička | ||
+ | umění, se stala manželkou historika umění Jiřího T. Kotalíka. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Ruští realističtí malíři 19. století: peredvižnici, 1951; Ruské maliarstvo | ||
+ | XIX. storočia, Bratislava 1952; Ilja Jefimovič Repin, 1952; Levitan, Bratislava | ||
+ | 1953; Polenov, Bratislava 1953; V. A. Serov, Bratislava 1960; Orientální | ||
+ | motiv v ilustrační tvorbě Václava Fialy, 1965; Russkaja živopis’ v sobranijach | ||
+ | Čechoslovakii, Leningrad 1974; Dějiny bulharského umění (doktorská disertace), | ||
+ | 1982. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' MČE 2, s. 422; Kudělka – Šimeček, s. 113; Bulletin uměleckohistorické | ||
+ | společnosti českých zemí 1–2, 1897. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv UK, Praha, písemná pozůstalost. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/84585 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Jiří Vacek | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | [[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | ||
Řádka 19: | Řádka 63: | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1997]] | [[Kategorie:1997]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 26. 5. 2020, 13:33
Vladimír FIALA | |
Narození | 13.9.1922 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 10.8.1997 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 73- Uměnovědec nebo historik umění |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 152 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55013 |
FIALA, Vladimír, * 13. 9. 1922 Praha, † 10. 8. 1997 Praha, historik umění, výtvarný kritik
Syn malíře a grafika Václava F. (1896–1980) a Mariany, roz. Burljukové (1897–1982), zdědil po rodičích hluboký celoživotní vztah k ruské a v širším smyslu slovanské kultuře a umění. Výrazně ho ovlivnil rovněž profesor byzantského a východoslovanského umění na FF UK v Praze, ruský emigrant Nikolaj Lvovič Okuněv. F. 1951 obhájil na UK disertaci Realismus v ruském malířství od rozkladu feudalismu do konce XIX. století. Ruským malířstvím 19. století se převážně zabýval po celé následující období. Po 1968 působil jako docent, poté vedoucí katedry dějin umění a estetiky na Filozofické fakultě UK. Byl jedním ze spolutvůrců velké výstavy ruských umělců uspořádané 1953 Národní galerií v Praze a od té doby soustavně rozšiřoval a prohluboval svůj odborný zájem o ruské malířství v českých soukromých sbírkách. Za nejkvalitnější z nich právem považoval sbírku lékaře, básníka a sběratele, ruského emigranta Nikolaje Andrejeviče Kelina. V šedesátých letech stál u zrodu Galerie výtvarného umění v Náchodě, specializované na ruské malířství 19. a počátku 20. století. Jako výtvarný kritik publikoval zejména v padesátých a šedesátých letech v denním tisku a v odborných časopisech a sbornících (Hollar, Umění, Výtvarná práce) články o českém výtvarném umění 20. století, recenze výstav domácích i zahraničních umělců a vyslovoval se k otázkám teorie výtvarného umění a kulturní politiky. V sedmdesátých letech rozšířil svůj zájem o umění bulharské, které si zvolil za předmět své doktorské disertace. Ve své době byl jediným specialistou v oboru umění slovanských národů v ČSR. Dcera Jana (* 1957), historička umění, se stala manželkou historika umění Jiřího T. Kotalíka.
D: Ruští realističtí malíři 19. století: peredvižnici, 1951; Ruské maliarstvo XIX. storočia, Bratislava 1952; Ilja Jefimovič Repin, 1952; Levitan, Bratislava 1953; Polenov, Bratislava 1953; V. A. Serov, Bratislava 1960; Orientální motiv v ilustrační tvorbě Václava Fialy, 1965; Russkaja živopis’ v sobranijach Čechoslovakii, Leningrad 1974; Dějiny bulharského umění (doktorská disertace), 1982.
L: MČE 2, s. 422; Kudělka – Šimeček, s. 113; Bulletin uměleckohistorické společnosti českých zemí 1–2, 1897.
P: Archiv UK, Praha, písemná pozůstalost.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Vacek