FIALA Vladimír 13.9.1922-10.8.1997: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 19: Řádka 19:
 
ho ovlivnil rovněž profesor byzantského a východoslovanského
 
ho ovlivnil rovněž profesor byzantského a východoslovanského
 
umění na FF UK v Praze, ruský emigrant Nikolaj Lvovič
 
umění na FF UK v Praze, ruský emigrant Nikolaj Lvovič
Okuněv. F. 1951 obhájil na UK disertaci R''ealismus v ruském malířství od rozkladu feudalismu do konce XIX. století.'' Ruským
+
Okuněv. F. 1951 obhájil na UK disertaci ''Realismus v ruském malířství od rozkladu feudalismu do konce XIX. století.'' Ruským
 
malířstvím 19. století se převážně zabýval po celé následující období.
 
malířstvím 19. století se převážně zabýval po celé následující období.
 
Po 1968 působil jako docent, poté vedoucí katedry dějin
 
Po 1968 působil jako docent, poté vedoucí katedry dějin

Aktuální verze z 26. 5. 2020, 14:33

Vladimír FIALA
Narození 13.9.1922
Místo narození Praha
Úmrtí 10.8.1997
Místo úmrtí Praha
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 152

FIALA, Vladimír, * 13. 9. 1922 Praha, † 10. 8. 1997 Praha, historik umění, výtvarný kritik

Syn malíře a grafika Václava F. (1896–1980) a Mariany, roz. Burljukové (1897–1982), zdědil po rodičích hluboký celoživotní vztah k ruské a v širším smyslu slovanské kultuře a umění. Výrazně ho ovlivnil rovněž profesor byzantského a východoslovanského umění na FF UK v Praze, ruský emigrant Nikolaj Lvovič Okuněv. F. 1951 obhájil na UK disertaci Realismus v ruském malířství od rozkladu feudalismu do konce XIX. století. Ruským malířstvím 19. století se převážně zabýval po celé následující období. Po 1968 působil jako docent, poté vedoucí katedry dějin umění a estetiky na Filozofické fakultě UK. Byl jedním ze spolutvůrců velké výstavy ruských umělců uspořádané 1953 Národní galerií v Praze a od té doby soustavně rozšiřoval a prohluboval svůj odborný zájem o ruské malířství v českých soukromých sbírkách. Za nejkvalitnější z nich právem považoval sbírku lékaře, básníka a sběratele, ruského emigranta Nikolaje Andrejeviče Kelina. V šedesátých letech stál u zrodu Galerie výtvarného umění v Náchodě, specializované na ruské malířství 19. a počátku 20. století. Jako výtvarný kritik publikoval zejména v padesátých a šedesátých letech v denním tisku a v odborných časopisech a sbornících (Hollar, Umění, Výtvarná práce) články o českém výtvarném umění 20. století, recenze výstav domácích i zahraničních umělců a vyslovoval se k otázkám teorie výtvarného umění a kulturní politiky. V sedmdesátých letech rozšířil svůj zájem o umění bulharské, které si zvolil za předmět své doktorské disertace. Ve své době byl jediným specialistou v oboru umění slovanských národů v ČSR. Dcera Jana (* 1957), historička umění, se stala manželkou historika umění Jiřího T. Kotalíka.

D: Ruští realističtí malíři 19. století: peredvižnici, 1951; Ruské maliarstvo XIX. storočia, Bratislava 1952; Ilja Jefimovič Repin, 1952; Levitan, Bratislava 1953; Polenov, Bratislava 1953; V. A. Serov, Bratislava 1960; Orientální motiv v ilustrační tvorbě Václava Fialy, 1965; Russkaja živopis’ v sobranijach Čechoslovakii, Leningrad 1974; Dějiny bulharského umění (doktorská disertace), 1982.

L: MČE 2, s. 422; Kudělka – Šimeček, s. 113; Bulletin uměleckohistorické společnosti českých zemí 1–2, 1897.

P: Archiv UK, Praha, písemná pozůstalost.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Vacek