FIBICH Karel 19.4.1895-19.10.1983: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Karel FIBICH
 
| jméno = Karel FIBICH
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fibich Karel portret.jpg
 
| datum narození = 19.4.1895
 
| datum narození = 19.4.1895
 
| místo narození = Brno
 
| místo narození = Brno
 
| datum úmrtí = 19.10.1983
 
| datum úmrtí = 19.10.1983
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />45- Voják nebo partyzán
45- Voják nebo partyzán
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 160
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 2. 6. 2020, 13:22

Karel FIBICH
Narození 19.4.1895
Místo narození Brno
Úmrtí 19.10.1983
Místo úmrtí Brno
Povolání 63- Spisovatel
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 160
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137081

FIBICH, Karel, * 19. 4. 1895 Brno, † 19. 10. 1983 Brno, účastník 1. odboje, spisovatel

V rodišti absolvoval německé školy včetně dvouleté obchodní. Zaměstnán byl v obchodě. Jako jednoroční dobrovolník narukoval v létě 1914 do války, byl desátníkem XVII. praporu polních myslivců a bojoval na ruské frontě, u Opatówa padl v květnu 1915 do zajetí. Jako válečný zajatec pracoval v Parotském závodě v Kazani. V březnu 1916 se přihlásil do československých vojenských dobrovolnických jednotek, k 1. střeleckému pluku byl zařazen 2. 7. 1916. V bitvě u Zborova utrpěl vážnější zranění, a i když se účastnil sibiřské anabáze legionářů, podle svědectví spolubojovníků se více než vojenskou službou zabýval obchodováním s místním obyvatelstvem. F. přezdívka Kódl se stala proslulou. Jeho svérázné jednání a vystupování zachytil R. Medek v legionářské pentalogii, kde je F. jednou z hlavních postav. V říjnu 1919 se vrátil do vlasti v hodnosti četaře, demobilizován byl až 1921. Jako hospodář, organizátor i sportovec se uplatnil 1921–32, kdy působil jako správce Ústavu pro hluchoněmé děti ve Valašském Meziříčí. Od 1923 předsedal místnímu lyžařskému odboru Sokola, propagoval lyžování, sám se účastnil zemských závodů v běhu na lyžích a k lyžařskému sportu vedl i svoje svěřence. Od 1932 pracoval jako účetní rada zemského úřadu v Brně, 1941 byl jako legionář penzionován. V pentalogii Povstalci (1930–32) navázal na literární vzor R. Medka a vylíčil život dobrovolníků v Rusku v množství zdařilých epizod. Ideově se přitom ztotožnil s postoji důstojnického sboru a zaujal kritické stanovisko k legionářské revoluční samosprávě.

L: M. Skalík, Povstalec Kódl F. před nejvyšší stolicí, 1934; Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 108; http://encyklopedie.brna.cz.

P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře.

Martin Kučera