FIBICH Karel 19.4.1895-19.10.1983: Porovnání verzí
(FIBICH_Karel_19.4.1895-19.10.1983) |
|||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''FIBICH, Karel,''' ''* 19. 4. 1895 Brno, † 19. 10. 1983 Brno, účastník 1. odboje, spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | V rodišti absolvoval německé školy včetně dvouleté obchodní. | ||
+ | Zaměstnán byl v obchodě. Jako jednoroční dobrovolník narukoval | ||
+ | v létě 1914 do války, byl desátníkem XVII. praporu polních | ||
+ | myslivců a bojoval na ruské frontě, u Opatówa padl v květnu | ||
+ | 1915 do zajetí. Jako válečný zajatec pracoval v Parotském | ||
+ | závodě v Kazani. V březnu 1916 se přihlásil do československých | ||
+ | vojenských dobrovolnických jednotek, k 1. střeleckému | ||
+ | pluku byl zařazen 2. 7. 1916. V bitvě u Zborova utrpěl vážnější | ||
+ | zranění, a i když se účastnil sibiřské anabáze legionářů, podle | ||
+ | svědectví spolubojovníků se více než vojenskou službou zabýval | ||
+ | obchodováním s místním obyvatelstvem. F. přezdívka Kódl se | ||
+ | stala proslulou. Jeho svérázné jednání a vystupování zachytil | ||
+ | R. Medek v legionářské pentalogii, kde je F. jednou z hlavních | ||
+ | postav. V říjnu 1919 se vrátil do vlasti v hodnosti četaře, demobilizován | ||
+ | byl až 1921. Jako hospodář, organizátor i sportovec se | ||
+ | uplatnil 1921–32, kdy působil jako správce Ústavu pro hluchoněmé | ||
+ | děti ve Valašském Meziříčí. Od 1923 předsedal místnímu | ||
+ | lyžařskému odboru Sokola, propagoval lyžování, sám se účastnil | ||
+ | zemských závodů v běhu na lyžích a k lyžařskému sportu vedl | ||
+ | i svoje svěřence. Od 1932 pracoval jako účetní rada zemského | ||
+ | úřadu v Brně, 1941 byl jako legionář penzionován. V pentalogii | ||
+ | Povstalci (1930–32) navázal na literární vzor R. Medka a vylíčil | ||
+ | život dobrovolníků v Rusku v množství zdařilých epizod. Ideově | ||
+ | se přitom ztotožnil s postoji důstojnického sboru a zaujal kritické | ||
+ | stanovisko k legionářské revoluční samosprávě. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. Skalík, Povstalec Kódl F. před nejvyšší stolicí, 1934; Kulturní adresář | ||
+ | ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 108; http://encyklopedie.brna.cz. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] |
Verze z 7. 12. 2017, 19:20
Karel FIBICH | |
Narození | 19.4.1895 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 19.10.1983 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
63- Spisovatel 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137081 |
FIBICH, Karel, * 19. 4. 1895 Brno, † 19. 10. 1983 Brno, účastník 1. odboje, spisovatel
V rodišti absolvoval německé školy včetně dvouleté obchodní. Zaměstnán byl v obchodě. Jako jednoroční dobrovolník narukoval v létě 1914 do války, byl desátníkem XVII. praporu polních myslivců a bojoval na ruské frontě, u Opatówa padl v květnu 1915 do zajetí. Jako válečný zajatec pracoval v Parotském závodě v Kazani. V březnu 1916 se přihlásil do československých vojenských dobrovolnických jednotek, k 1. střeleckému pluku byl zařazen 2. 7. 1916. V bitvě u Zborova utrpěl vážnější zranění, a i když se účastnil sibiřské anabáze legionářů, podle svědectví spolubojovníků se více než vojenskou službou zabýval obchodováním s místním obyvatelstvem. F. přezdívka Kódl se stala proslulou. Jeho svérázné jednání a vystupování zachytil R. Medek v legionářské pentalogii, kde je F. jednou z hlavních postav. V říjnu 1919 se vrátil do vlasti v hodnosti četaře, demobilizován byl až 1921. Jako hospodář, organizátor i sportovec se uplatnil 1921–32, kdy působil jako správce Ústavu pro hluchoněmé děti ve Valašském Meziříčí. Od 1923 předsedal místnímu lyžařskému odboru Sokola, propagoval lyžování, sám se účastnil zemských závodů v běhu na lyžích a k lyžařskému sportu vedl i svoje svěřence. Od 1932 pracoval jako účetní rada zemského úřadu v Brně, 1941 byl jako legionář penzionován. V pentalogii Povstalci (1930–32) navázal na literární vzor R. Medka a vylíčil život dobrovolníků v Rusku v množství zdařilých epizod. Ideově se přitom ztotožnil s postoji důstojnického sboru a zaujal kritické stanovisko k legionářské revoluční samosprávě.
L: M. Skalík, Povstalec Kódl F. před nejvyšší stolicí, 1934; Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 108; http://encyklopedie.brna.cz.
P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře.
Martin Kučera