FICEK Viktor Otto 24.5.1902-15.8.1986: Porovnání verzí

Z Personal
(FICEK_Viktor_24.5.1902-15.8.1986)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Viktor FICEK
+
| jméno = Viktor Otto FICEK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 24.5.1902
 
| datum narození = 24.5.1902
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Viktor FICEK
+
}}
 +
 
 +
'''FICEK, Viktor Otto,''' ''* 24. 5. 1902 Opava, † 15. 8. 1986 Opava, literární historik''
 +
 
 +
Byl synem soukeníka Johana a Hedwigy, roz. Stankeové, která
 +
pocházela z německé rodiny. Maturoval na českém matičním
 +
gymnáziu v rodišti, kde vypomáhal v knihovně Matice opavské
 +
a kde ho významně ovlivnil slezský národní buditel V. Prasek.
 +
Vystudoval filozofii, češtinu a němčinu na UK v Praze a souběžně
 +
i Státní knihovnickou školu. Od 1928 působil jako středoškolský
 +
učitel v Nové Pace, Trenčíně, Trnavě, Opavě, Ostravě,
 +
Valašském Meziříčí a ve Strážnici, odkud pocházela jeho manželka
 +
Marie.
 +
 
 +
Systematické vědecké práci se začal věnovat až po 1945, kdy založil
 +
a vedl Slezskou studijní knihovnu v Opavě. Ta byla 1948
 +
sloučena se Slezským studijním ústavem (později Slezský ústav
 +
ČSAV), kde se F. zaměřil hlavně na bibliografii, literárněvědný
 +
výzkum díla P. Bezruče a dalších slezských autorů. Angažoval se
 +
v Matici opavské a ve Společnosti Petra Bezruče. 1970 získal
 +
doktorát za práci ''Antonín Vašek v boji za práva lidu a za vědeckou pravdu'' (knižně 1964). Od 1972 pracoval na ''Biografickém slovníku širšího Ostravska''. Společně s J. Rohlem několik let vydával
 +
''Hornický kalendář''.
 +
 
 +
Jako literární historik se zaměřil na osobnosti českého národního
 +
obrození ve Slezsku v 19. století a jeho doznívání na počátku
 +
20. století. Byl detailně obeznámen se složitou kulturní, národnostní
 +
i sociální situací ve Slezsku i s tamními tradicemi. 1952
 +
publikoval souhrnnou ''Bibliografii bibliografií slezské oblasti'',
 +
1958 vydal práci ''Hlučínsko – příroda, lid, kultura''. V odborných
 +
statích zachytil činnost slezských literátů a kulturních činitelů,
 +
např. V. Martínka, C. Lelka, J. Zacpala, F. Slámy a V. Hauera,
 +
zaměřoval se rovněž na styky a vztahy českých a slovenských
 +
osobností ke Slezsku, mj. Ľ. Štúra, J. Nerudy, J. Kvapila či A. Jiráska.
 +
Zájem o Bezruče ho sblížil s olomouckým literárním historikem
 +
O. Králíkem, s nímž spolupracoval na dílech ''Slezské písně podle rukopisů'' (1963), kritickém vydání
 +
''Slezských písní'' (1967) a na ''Kapitolách o Petru Bezručovi'' (1978). Většinu příspěvků
 +
publikoval v regionálních periodikách (sborníky ''Hlučínsko'', ''Slezský sborník''), ve vlastivědných zpravodajích ''Těšínsko'' nebo ''Nové Opavsko'', v ''Listech Památníku P. Bezruče'' ad. 1964 vyšla
 +
v Berlíně F. bibliografie publikací k dějinám slavistiky v českých
 +
zemích. Za vědeckou činnost získal 1982 Cenu Petra Bezruče.
 +
 
 +
'''D:''' Bibliografie P. Bezruče 1, 1953, 2, 1958 (s A. Kučíkem); Přátelům i nepřátelům:
 +
paralipomena, 1958 (s J. Dvořákem a O. Králíkem); Vojtěch Martínek
 +
– literární vědec, 1960; Ediční činnost Slezského ústavu ČSAV v Opavě
 +
1946–1960, 1961; Publikationen zur Geschichte der Slawistik in der Tschechoslowakischen
 +
Sozialistischen Republik, in: Beiträge zur Geschichte der
 +
Slawistik, Berlin 1964; Slezský ústav ČSAV vOpavě 1948–1968, 1969; Rozsévačka
 +
bojové síly. Jožka Jabůrková – Ida Ostravská, 1972; Biografický slovník
 +
širšího Ostravska 1–5, 1972–1983; Z rodného kraje, 1977; editor:
 +
Milostné listy Antonína Vaška Marii Brožkové, 1955 (s A. Mazurem); Jan
 +
Neruda ve Slezsku, 1960; Živné zdroje, 1972.
 +
 
 +
'''L:''' D. Šajtar, K soupisu prací V. F., 1952, s. 8–10; A. Grobelný, Šedesát let
 +
V. F., in: Zprávy Slezského ústavu ČSAV 1962, č. 122, s. 2–3; J. Urbanec,
 +
F. V. šedesátníkem, in: Listy Památníku P. Bezruče 1962, č. 10, s. 13–14;
 +
A. Sivek, V. F. k šedesátinám, in: Slezský sborník, 1962, č. 60, s. 403–406;
 +
A. Grobelný, Bohatá žeň sedmdesátníka, in: tamtéž 1972, č. 70, s. 142–144;
 +
A. Satke, Sedmdesátiny Dr. V. F., in: Listy Památníku P. Bezruče 1972,
 +
IV. řada, č. 1/2, s. 22; L. Pallas, V. F. pětasedmdesátníkem, in: Vlastivědné
 +
listy Severomoravského kraje 1977, č. 2, s. 44; J. Svoboda, Kulturní historik
 +
Slezska, in: Z rodného kraje, 1977, s. 213–215; J. Rohel, V. F. osmdesátiletý,
 +
in: Nová svoboda (Ostrava) 26. 5. 1982, s. 15; J. Urbanec, Rozloučili jsme se
 +
s F. V., in: Vlastivědné listy Severomoravského kraje 1986, č. 2, s. 35; Slezsko
 +
1, s. 34–35; Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000), 2001,
 +
s. 74–76; J. Gebauer, 100 let od narození V. O. Ficka, in: Vlastivědné listy
 +
Slezska a Severní Moravy 18, 2002, č. 1, s. 42; Kulturněhistorická encyklopedie
 +
Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2005, s. 231.
 +
 
 +
Miroslava Kyselá
  
== Literatura ==
 
  Kalendář výročí 2006; Olomouc 2005; s.29
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]

Verze z 19. 12. 2017, 19:16

Viktor Otto FICEK
Narození 24.5.1902
Místo narození Opava
Úmrtí 15.8.1986
Místo úmrtí Opava
Povolání

65- Literární historik, kritik nebo teoretik

53- Historik

FICEK, Viktor Otto, * 24. 5. 1902 Opava, † 15. 8. 1986 Opava, literární historik

Byl synem soukeníka Johana a Hedwigy, roz. Stankeové, která pocházela z německé rodiny. Maturoval na českém matičním gymnáziu v rodišti, kde vypomáhal v knihovně Matice opavské a kde ho významně ovlivnil slezský národní buditel V. Prasek. Vystudoval filozofii, češtinu a němčinu na UK v Praze a souběžně i Státní knihovnickou školu. Od 1928 působil jako středoškolský učitel v Nové Pace, Trenčíně, Trnavě, Opavě, Ostravě, Valašském Meziříčí a ve Strážnici, odkud pocházela jeho manželka Marie.

Systematické vědecké práci se začal věnovat až po 1945, kdy založil a vedl Slezskou studijní knihovnu v Opavě. Ta byla 1948 sloučena se Slezským studijním ústavem (později Slezský ústav ČSAV), kde se F. zaměřil hlavně na bibliografii, literárněvědný výzkum díla P. Bezruče a dalších slezských autorů. Angažoval se v Matici opavské a ve Společnosti Petra Bezruče. 1970 získal doktorát za práci Antonín Vašek v boji za práva lidu a za vědeckou pravdu (knižně 1964). Od 1972 pracoval na Biografickém slovníku širšího Ostravska. Společně s J. Rohlem několik let vydával Hornický kalendář.

Jako literární historik se zaměřil na osobnosti českého národního obrození ve Slezsku v 19. století a jeho doznívání na počátku 20. století. Byl detailně obeznámen se složitou kulturní, národnostní i sociální situací ve Slezsku i s tamními tradicemi. 1952 publikoval souhrnnou Bibliografii bibliografií slezské oblasti, 1958 vydal práci Hlučínsko – příroda, lid, kultura. V odborných statích zachytil činnost slezských literátů a kulturních činitelů, např. V. Martínka, C. Lelka, J. Zacpala, F. Slámy a V. Hauera, zaměřoval se rovněž na styky a vztahy českých a slovenských osobností ke Slezsku, mj. Ľ. Štúra, J. Nerudy, J. Kvapila či A. Jiráska. Zájem o Bezruče ho sblížil s olomouckým literárním historikem O. Králíkem, s nímž spolupracoval na dílech Slezské písně podle rukopisů (1963), kritickém vydání Slezských písní (1967) a na Kapitolách o Petru Bezručovi (1978). Většinu příspěvků publikoval v regionálních periodikách (sborníky Hlučínsko, Slezský sborník), ve vlastivědných zpravodajích Těšínsko nebo Nové Opavsko, v Listech Památníku P. Bezruče ad. 1964 vyšla v Berlíně F. bibliografie publikací k dějinám slavistiky v českých zemích. Za vědeckou činnost získal 1982 Cenu Petra Bezruče.

D: Bibliografie P. Bezruče 1, 1953, 2, 1958 (s A. Kučíkem); Přátelům i nepřátelům: paralipomena, 1958 (s J. Dvořákem a O. Králíkem); Vojtěch Martínek – literární vědec, 1960; Ediční činnost Slezského ústavu ČSAV v Opavě 1946–1960, 1961; Publikationen zur Geschichte der Slawistik in der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik, in: Beiträge zur Geschichte der Slawistik, Berlin 1964; Slezský ústav ČSAV vOpavě 1948–1968, 1969; Rozsévačka bojové síly. Jožka Jabůrková – Ida Ostravská, 1972; Biografický slovník širšího Ostravska 1–5, 1972–1983; Z rodného kraje, 1977; editor: Milostné listy Antonína Vaška Marii Brožkové, 1955 (s A. Mazurem); Jan Neruda ve Slezsku, 1960; Živné zdroje, 1972.

L: D. Šajtar, K soupisu prací V. F., 1952, s. 8–10; A. Grobelný, Šedesát let V. F., in: Zprávy Slezského ústavu ČSAV 1962, č. 122, s. 2–3; J. Urbanec, F. V. šedesátníkem, in: Listy Památníku P. Bezruče 1962, č. 10, s. 13–14; A. Sivek, V. F. k šedesátinám, in: Slezský sborník, 1962, č. 60, s. 403–406; A. Grobelný, Bohatá žeň sedmdesátníka, in: tamtéž 1972, č. 70, s. 142–144; A. Satke, Sedmdesátiny Dr. V. F., in: Listy Památníku P. Bezruče 1972, IV. řada, č. 1/2, s. 22; L. Pallas, V. F. pětasedmdesátníkem, in: Vlastivědné listy Severomoravského kraje 1977, č. 2, s. 44; J. Svoboda, Kulturní historik Slezska, in: Z rodného kraje, 1977, s. 213–215; J. Rohel, V. F. osmdesátiletý, in: Nová svoboda (Ostrava) 26. 5. 1982, s. 15; J. Urbanec, Rozloučili jsme se s F. V., in: Vlastivědné listy Severomoravského kraje 1986, č. 2, s. 35; Slezsko 1, s. 34–35; Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000), 2001, s. 74–76; J. Gebauer, 100 let od narození V. O. Ficka, in: Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 18, 2002, č. 1, s. 42; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2005, s. 231.

Miroslava Kyselá