Verze z 18. 11. 2019, 15:18, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FICKER Adolf Gustav 14.6.1816-12.3.1880

Z Personal
Adolf Gustav FICKER
Narození 14.6.1816
Místo narození Olomouc
Úmrtí 12.3.1880
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 19- Ekonom nebo statistik
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 164-165

FICKER, Adolf Gustav, * 14. 6. 1816 Olomouc, † 12. 3. 1880 Vídeň (Rakousko), statistik, historik, pedagog, odborný publicista

Nejstarší syn filologa a estetika Franze F. Od 1823 studoval na gymnáziu a na univerzitě ve Vídni, kde byl 1835 promován doktorem filozofie a 1842 doktorem práv. Vedle dějin ho zaujala i statistika a možnosti, které nabízela k pochopení společenských proměn v současnosti i v minulosti. Po ukončení univerzity se 1840–53 věnoval pedagogické činnosti. Nastoupil jako středoškolský učitel na lyceu v Lublani (Slovinsko). Poté přednášel historii na univerzitě v Olomouci. 1848 se jako univerzitní profesor aktivně účastnil převratných událostí v rodišti. Spolu s prof. H. Zeibigem vedl německé radikální studenty. Podporoval volby do frankfurtského parlamentu a zastával velmi vyhraněné postoje směřující k odstranění všech projevů absolutismu. Ostře vystupoval proti olomouckým Čechům působícím na univerzitě, zejména proti Janu Helceletovi. Podporoval zákaz nově vycházejícího českého tisku v Olomouci a převzal redakci německého periodika Neue Zeit, které pod jeho vedením přestalo být národnostně tolerantní. Po porážce revoluce byl z trestu přeložen do Bukoviny na gymnázium v Černovicích (dnes Ukrajina). Soustavně se věnoval badatelské práci, publikoval příručky pro pedagogické potřeby (Grundriß der Weltgeschichte 1–2, 1846, 1851), průkopnické regionální příspěvky (Beiträge zur ältesten Geschichte der Bukowina und ihrer Nachbarländer, Czernowitz 1852), a zejména původní statistické práce (Bevölkerung der österreichischen Monarchie in ihren wichtigsten Momenten statistisch dargestellt, Gotha 1860; Die Bevölkerung des Königreichs Böhmen in ihren wichtigsten statistischen Verhältnissen, Wien – Olmütz 1864).

F. se v oboru statistiky a jejího využití stal v historickém výzkumu uznávaným odborníkem a 1853 byl povolán do Vídně na Ředitelství pro úřední statistiku (Direktion der administrativen Statistik) původně jako ministerský sekretář a od 1864 jako jeho ředitel. Ve své úřední funkci se zúčastnil mezinárodních statistických kongresů ve Vídni (1857), Berlíně (1863), Haagu (1869), Petrohradě (1872), Budapešti (1876), na kterých se většinou věnoval využití statistiky k řešení problémů mnohonárodnostních států. Ve své práci sledoval vždy jak odborné, tak politické cíle. Vždy se v ní projevovalo F. velkoněmecké a současně liberální smýšlení. Jeho postoje vyhovovaly rakouské politické reprezentaci na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Vláda si proto vyžádala jeho pomoc také v citlivé otázce organizace školství. 1870 vstoupil do služeb ministerstva kultu a vyučování jako referent pro gymnázia a reálky s úkolem využít statistická data a znalosti k národnostně vyvážené organizaci školství. Jeho šéfem byl školský reformátor a politik Leopold von Hasner. F. vedle praktických opatření, která prosazoval a o kterých informovaly roční zprávy ministerstva (Jahresberichte des Unterrichtsministeriums für 1870–72, Wien 1871–1873), publikoval k této problematice i původní studie a knihy (2 díly Geschichte, Organisation und Statistik des österreichischen Unterrichtswesens, Wien 1873; J. G. Fichtes Gedanken über Erziehung, Crimmitschau 1881).

O rozvoj statistického výzkumu v Předlitavsku se zasloužil 1875 také založením vlivného vídeňského periodika Statistische Monatsschrift.

D: Die Völkerstämme der oesterreichisch-ungarischen Monarchie, ihre Gebiete, Gränzen und Inseln: Historisch, geographisch, statistisch dargestellt, Wien, 1869; Herzog Friedrich II., der letzte Babenberger, Innsbruck 1884; Gutachten… über die Constatirung der Nationalitäts- und Sprachverhältnisse einer Bevölkerung, Wien 1874.

L: nekrolog, in: Wiener Zeitung 17. 3. 1880, s. 7n. (se soupisem díla); R. Lebmann – H. Helczmanovszki, Auf dem Gebiete der Bevölkerungsstatistik und Bevölkerungswissenschaft tätige Österreicher: eine Biographie und Bibliographie, Wien 1986, s. 41–47 (s bibliografií a další literaturou); F. X. Neumann-Spallart – G. A. Schimmer, Dr. A. F.,Wien 1880, in: Statistische Monatsschrift 6, 1880, zvl. otisk (se soupisem díla od 1854); ÖAW Almanach 30, 1880, s. 133–140; ÖBL 1, s. 309; Kutnar, s. 262; E. Schwab, Dr. A. F., Wien, 1880; P. Bělina, K počátkům statistiky v českých zemích, in: ČČH 25, 1977, č. 1, s. 63–86; J. Havránek – J. Petráň, Základy statistické metody pro historiky (skripta), 1963, passim; M. Hroch a kol., Úvod do studia dějepisu, 1985, s. 216–227; Z. Jindra – F. Svátek – J. Štaif, Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin, 1997; S. Kovářová, Pomocné vědy historické na staré olomoucké univerzitě, in: Sborník k 70. narozeninám Jana Bistřického, M. Macková (ed.), 1999, s. 78–82; L. Novotný, Jan Helcelet – vlastenec, novinář, moravský politik, in: Krok 9, 2012, č. 3, s. 33–37.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková